Obě země se zavázaly omezit do sedmi let počet strategických hlavic na 1550 na každé straně, což je limit zhruba o třetinu menší než dosud. Neměly by také mít více než 700 rozmístěných nosičů atomových zbraní. Obama charakterizoval dokument jako důležitý krok směrem ke světu bez jaderných zbraní a Medveděv označil podpis za historický.

Aby smlouva začala platit, musí ji ještě ratifikovat ruský parlament a americký Senát. Oba prezidenti vyjádřili přesvědčení, že se podaří ratifikační proces dokončit ještě letos. Medveděv řekll, že obě země budou proces synchronizovat, aby se žádná strana nemohla cítit poškozena.

V ruském parlamentu se při ratifikaci smlouvy nepředpokládají problémy, protože v něm mají převahu Medveděvovi stoupenci. Ve stočlenném Senátu USA je ale třeba pro ratifikaci 67 hlasů, takže se Obama neobejde bez podpory opozičních republikánů.

Obama neusiluje o změnu rozložení sil

Medveděv připomněl, že Moskva se rozhodla doprovodit smlouvu jednostranným prohlášením, v němž si vymiňuje právo odstoupit od ní v případě, že americký protiraketový štít naruší rovnováhu strategické výzbroje. Řekl ale, že je připraven na řešení problému americké protiraketové obrany pracovat. Obama po podpisu prohlásil, že systém americké protiraketové obrany neusiluje o změnu strategického rozložení sil mezi Ruskem a Spojenými státy. Podle šéfa Bílého domu je naopak cílem vtáhnout Rusko do debaty o protiraketovém štítu.

Prezidenti také mluvili o Íránu, který západní země považují za bezpečnostní hrozbu kvůli jeho jadernému programu. Teherán sice tvrdí, že je určen k mírovým účelům, podle západních zemí ale slouží k výrobě jaderné zbraně. Západ proto prosazuje, aby Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán další kolo sankcí. Ruský prezident ve čtvrtek prohlásil, že Írán nereaguje na konstruktivní návrhy ohledně svého jaderného programu. Podle Medveděva proto není vyloučeno, že OSN znovu tento problém posoudí. "Sankce samy o sobě problém neřeší, ale někdy jsou nevyhnutelné", podotkl.

Některá čísla o návštěvě prezidentů Obamy a Medveděva v Praze

Výběr zajímavých čísel týkajících se návštěvy prezidentů USA a Ruska Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva v Praze:

Bezpečnostní opatření: během summitu hlídkovalo v pražských ulicích přibližně 1500 policistů a stejný počet specialistů z ochranné služby a dalších složek; ve třech dnech návštěvy prezidentů by podle plánu mělo být nasazeno až 5000 osob (také armáda včetně bojových letounů a protichemických expertů); Útvar rychlého nasazení (URNA) by měl mít v akci 70 až 80 lidí.

Počet novinářů: podle mluvčího prezidenta Václava Klause Radima Ochvata se na událost akreditovalo téměř 1100 novinářů, z toho na Pražský hrad 650; ceremoniálu podpisu smlouvy ve Španělském sále Pražského hradu přihlíželo na 300 hostů z řad českých politiků a zhruba stejný počet novinářů.

Náklady na bezpečnostní opatření:
40 až 50 milionů korun.

Délka uzavírky areálu Pražského hradu:
od odpoledne 7. dubna do poledne 9. dubna.

Počet uzavřených pražských ulic v různých fázích summitu:
přes 30 (podle dosud zveřejněného plánu pražského magistrátu)

Délka pobytu obou prezidentů v Praze:

- prezident Medveděv: od 7. dubna 20:00 do 8. dubna 15:30, asi 19 a půl hodiny
- prezident Obama: od 8. dubna 9:15 do 9. dubna (odlet je naplánovaný na 11:15), asi 26 hodin
- společně byli oba prezidenti v Praze šest a čtvrt hodiny.

Pražská smlouva nahrazuje dohodu START z roku 1991, jejíž platnost skončila loni v prosinci. Je součástí Obamovy snahy o větší kontrolu a postupnou likvidaci světového jaderného arzenálu. Analytici dokument, nazývaný v angličtině "New START", vnímají jako signál "politiky nového začátku" v rusko-amerických vztazích. O tom se dnes zmínil i Medveděv, podle kterého i jarní počasí v Praze symbolizovalo nový začátek vztahů obou velmocí.

Na hradě přivítal oba prezidenty Václav Klaus

Prezidenti původně měli smlouvu podepsat v poledne, ceremoniál se ale zhruba o půl hodiny zpozdil kvůli předcházejícímu programu. Obama s Medveděvem se nejprve fotografovali v zahradách Pražského hradu, poté měli krátkou schůzku s hostitelem summitu, českým prezidentem Václavem Klausem. Následovalo jednání Medveděva a Obamy mezi čtyřma očima a následně bilaterální schůzka za účasti národních delegací.

Ruský a americký prezident přišli do Španělského sálu za zvuků fanfáry. Vzhledem k tomu, že Obama je levák, se pak oba státníci při současném podepisování čtyř exemplářů dokumentu téměř dotýkali lokty. Dohodu poté Obama a Medveděv stvrdili podáním ruky a výměnou výtisků smlouvy. Ceremoniálu přihlíželo na 300 hostů z řad českých politiků a zhruba stejný počet novinářů.

Vzájemné díky

Po podpisu následovaly projevy, v nichž Obama i Medveděv zdůraznili význam smlouvy. Navzájem si poděkovali za projevenou dobrou vůli při jednání o dohodě a hovořili o dobré osobní chemii. Poděkovali také české straně za hostitelskou roli. Obama přitom zdůraznil, že ČR je blízký spojenec a přítel USA, a připomněl svůj loňský pražský projev, v němž přednesl svou vizi světa bez jaderných zbraní. Každý z prezidentů mluvil asi deset minut, jejich řeči pokaždé doprovodil krátký potlesk. Po projevech dostali příležitost k otázkám dva novináři z americké a dva z ruské strany.

Dosud platná smlouva z roku 2002, kterou v Moskvě podepsali tehdejší prezidenti Vladimir Putin a George Bush, stanovila limit 2200 rozmístěných jaderných hlavic pro každou zemi. Nová smlouva sice stanovuje nižší limity, ale podle expertů v praxi nepřinese dramatické změny v ruském ani americkém arzenálu. Podle webových stránek BBC odborníci odhadují počet ruských nosičů asi na 560, tedy méně než požaduje dnes podepsaná smlouva. USA podle nich limit 700 nosičů překračují jen asi o 12 procent.

Obama zůstane do pátku, Medveděv již odletěl

Obama přiletěl do české metropole ve čtvrtek ráno, Medveděv už ve středu večer, kdy se krátce setkal s Klausem. Hlava českého státu pro oba státníky i další hosty uspořádala slavnostní oběd. Medveděv po něm z Česka odcestoval zpět do Moskvy. Obama v Praze zůstává do pátku, kdy ho čeká bilaterální jednání s Klausem.

Ve čtvrtek večer má americký prezident v plánu také setkání s politiky 11 zemí bývalého východního bloku v bubenečské rezidenci amerického velvyslance. Bude je chtít ujistit o tom, že ani po podpisu nové smlouvy s Ruskem se nijak nemění americký přístup k tomuto evropskému regionu. Za Česko bude v rezidenci prezident Klaus a premiér Jan Fischer. Před Obamou do Prahy přiletěla v noci na čtvrtek americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Filip Kanda. S ruským prezidentem je v Praze šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Zatímco s Lavrovem se šéf české diplomacie Jan Kohout sešel mezi čtyřma očima na okraj večeře, kterou pro Medveděva na Hradě ve středu večer uspořádal Klaus, s Clintonovou bude Kohout jednat dnes odpoledne.

Charakteristika článků nové rusko-americké smlouvy START

Rusko a Spojené státy zveřejnily oficiální plný text nové smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (Smlouva mezi USA a Ruskou federací o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní; neformálně označovaná jako nový START). Text dohody má preambuli a 16 článků, je opatřen protokolem a jednostranným ruským prohlášením o protiraketové obraně.
Následuje charakteristika jednotlivých článků smlouvy (neautorizovaný výtah v překladu ČTK):

Preambule mimo jiné uznává "souvislost mezi strategickými útočnými zbraněmi a strategickými obrannými zbraněmi" a "rostoucí význam této souvislosti v procesu omezení strategických jaderných zbraní". Zdůrazňuje odpovědnost obou zemí za jaderné odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a význam odzbrojovacích kroků pro světovou stabilitu.

Článek I
Zavazuje smluvní strany snížit stav strategických útočných zbraní v souladu s články smlouvy.

Článek II
Podrobně stanoví druhy jaderných nábojů (hlavic) a nosičů, které podléhají snížení, a vypočítává úrovně, jichž má být do sedmi let po ratifikaci smlouvy dosaženo. Konečné počty jsou:
a) 700 jednotek rozmístěných mezikontinentálních balistických raket, balistických raket na ponorkách a těžkých bombardérů;
b) 1550 jednotek nábojů na rozmístěných mezikontinentálních balistických raketách, na ponorkách a těžkých bombardérech;
c) 800 jednotek rozmístěných i nerozmístěných odpalovacích zařízení pro mezikontinentální balistické rakety, odpalovacích zařízení na ponorkách a těžkých bombardérů;
Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama.

Článek III
Definuje způsob, jakým se jednotlivé druhy zbraní a jaderných nábojů (hlavic) do celkových počtů započítávají, a vymezuje pojmy používané při sčítání. Stanoví rovněž, ve které fázi výrobního procesu bude už vyráběná zbraň podléhat stanoveným počtům, či naopak v jakém stavu musí výzbroj být, aby se na ni smlouva nevztahovala. Článek rovněž vypočítává typy strategických útočných zbraní (těžkých bombardérů, strategických raket a odpalovacích zařízení pozemních i na ponorkách), jež mají oba státy aktuálně ve výzbroji.

Článek IV
Stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách, výcvikových základnách a podobně). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy. Článek zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v cizině, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru.

Článek V
Stanoví podmínky modernizace strategických útočných arzenálů smluvních stran. Tyto otázky bude řešit Dvoustranná konzultativní komise. Článek zakazuje smluvním stranám využívat existující odpalovací zařízení útočných raket pro protirakety a naopak.

Článek VI
Stanoví způsoby rekonstrukce a likvidace strategických útočných zbraní nebo jejich jiného vyřazení z limitovaných počtů. Týká se rovněž metodiky vzájemného informování o těchto krocích.

Článek VII
Definuje využívání databáze obsahující veškeré údaje, jež se týkají smlouvy (například geografické koordináty, schémata objektů a podobně). Odkazuje na protokol ke smlouvě, v němž jsou kategorie databáze definovány. Stanoví způsoby, jakými se strany budou vzájemně informovat o změnách ve smluvních datech, jež databáze obsahuje. Využívat se k tomu budou zejména Střediska pro zmenšení jaderného nebezpečí. Článek stanoví, která data budou neveřejná.

Článek VIII
Stanoví postup, který smluvní strany dodrží v případech nejasných situací (například při zvýšení bojové pohotovosti strategických sil), aby zabránily nesprávným interpretacím nestandardních kroků.

Článek IX
Zavazuje smluvní strany k výměně telemetrických údajů na základě parity.

Článek X
Stanoví zásady kontroly s využitím národních technických prostředků a s respektováním norem mezinárodního práva. Zavazuje smluvní strany nebránit kontrole (například maskováním vojenských objektů).

Článek XI
Vymezuje metodiku inspekcí na základnách druhé smluvní strany. Seznam inspekčních míst obsahuje protokol ke smlouvě.

Článek XII
Zakotvuje vytvoření Dvoustranné konzultativní komise jako pomocného smluvního orgánu. Její pravomoci vymezuje protokol ke smlouvě.

Článek XIII
Zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.

Článek XIV
Stanoví podmínky, za kterých smlouva vstoupí v platnost (ratifikaci), platnost smlouvy na dobu deset let, právo na její prodloužení (maximálně na pět let) či nahrazení jinou smlouvou. Zakotvuje rovněž právo každé ze smluvních stran odstoupit od smlouvy, pokud "se rozhodne, že mimořádné okolnosti spojené s obsahem smlouvy ohrožují její nejvyšší zájmy". V takovém případě je smluvní strana povinna druhou stranu o svém kroku uvědomit s tím, že mimořádné okolnosti vysvětlí. Platnost smlouvy končí tři měsíce od data, kdy druhá strana uvědomění obdrží.

Článek XV
Vymezuje právo každé smluvní strany navrhovat smluvní dodatky ke smlouvě nebo k protokolu.

Článek XVI
Zakotvuje způsob registrace smlouvy podle Charty OSN.

Aktivisté Ne základnám demonstrovali u Hradu

Poblíž Pražského hradu demonstrovala ve čtvrtek dopoledne zhruba hodinu desítka lidí, které v souvislosti se summitem USA-Rusko svolala iniciativa Ne základnám. Zástupci iniciativy a jejich příznivci počkali na příjezd prezidentů USA a Ruska Baracka Obamu a Dmitrije Medveděva, kteří zde v poledne podepíšou smlouvu, jež má omezit stavy nukleárních zbraní obou největších jaderných mocností. Pražský hrad je kvůli summitu pro veřejnost uzavřen.

Dalších sedm aktivistů z organizace Svět bez válek a násilí ve stejnou dobu na Smetanově nábřeží rozvinulo transparenty v češtině a angličtině požadující důkladnější odzbrojení. Jiné protesty se až do odjezdu amerického prezidenta podle dostupných informací již konat nebudou.