„Co vidím jako důležité, je hledat místo malé české katolické církve ve společnosti 21. století, abychom byli věrohodní pro společnost a byli jí užiteční," uvedl pro Stránský. Biskupem ho duchovní a laičtí zástupci církve zvolili již loni v dubnu, termín vysvěcení se podřizoval zahraničním účastníků slavnostní bohoslužby.

Stránský je čtvrtým biskupem starokatolické církve 

Hlavním světitelem v sobotu byl utrechtský arcibiskup a předseda mezinárodní starokatolické biskupské konference Joris Vercammen. Asistovala mu více než desítka biskupů starokatolických a anglikánských církví včetně pařížského a vídeňského.

Stránský je čtvrtým biskupem české starokatolické církve. V jejím čele střídá po pětadvaceti letech Dušana Hejbala, jehož mandát vypršel podle zvyklosti dosažením věku 65 let. Nový biskup se narodil v roce 1978 v Uherském Hradišti. Knězem se stal v roce 2003. Působil jako duchovní správce ve Zlíně, ve farní obci, kterou spoluzaložil. Až do zvolení biskupem pracoval u kriminální policie.

Zvolil si jako své heslo slova Ježíše z Janova evangelia 

Bohoslužby se účastnilo i několik policistů ve slavnostních uniformách a doprovázelo ji žesťové kvinteto Hudby Hradní stráže a Police ČR. Stránský si jako své biskupské heslo zvolil slova Ježíše z Janova evangelia: „Nazval jsem vás přáteli". „Heslo má charakterizovat, jak chce biskup pojmout svou službu," řekl.

„Já ji chci pojmout jako přítel druhých lidí, protože Kristus nazývá druhé lidi přáteli, nenazývá je služebníky. Ve vedení církve budu muset činit i nepopulární kroky, chci, abych je dokázal činit jako přítel a s uvážlivostí a nikoliv autoritativně," zdůvodnil výběr Stránský.

Starokatolická církev vznikla v roce 1870

Během dvouhodinové bohoslužby zazněla čeština, angličtina i němčina. Stránský složil biskupský slib a přijal od utrechtského arcibiskupa insignie - evangeliář, prsten, mitru a berlu. K české starokatolické církvi se podle posledního sčítání lidu v roce 2011 hlásí přibližně 1700 věřících. Počítají se k ní také anglikáni, kteří žijí na českém území, těch jsou přibližně tři stovky. Kromě Prahy působí starokatolíci ve 20 dalších městech České republiky.

Starokatolická církev vznikla po roce 1870 z katolíků, kteří odmítli nová dogmata o papežské neomylnosti a univerzálním jurisdikčním primátu římského biskupa vyhlášené 1. vatikánským koncilem. Církev si zachovává katolickou liturgii, nauku a strukturu, je však demokraticky organizovaná a v některých otázkách zaujímá liberálnější stanoviska - například neukládá duchovním povinný celibát nebo umožňuje jáhenské svěcení i ženám.

Na českém území působili starokatolíci v minulosti především mezi německy mluvícím obyvatelstvem, po roce 1945 z české menšiny, sdružené kolem pražské obce, vznikl zárodek současné církevní struktury.