V plánech DPP je například instalace klimatizací na další tramvaje 15T ForCity, rozšíření trolejbusové sítě nebo zavedení elektrobusů. Už koncem dubna by se také mělo začít se stavbou linky metra D, i když půjde jen o geologický průzkum. Výkopy po průzkumu budou nicméně využity pro další stavbu.

„Není to tak, že se vykope díra, a ta se potom zasype. Zasype se jen v případě, že se metro stavět nebude, což si vůbec nepřipouštím,“ řekl Witowski Pražskému deníku. Zahájení provozu nové linky předpokládá v roce 2027.

Nové vlaky do metra 

Spolu s tím dojde i k velké proměně vozového parku metra. „Rozhodování o nových vlacích nás čeká vzhledem k dodacím lhůtám kolem roku 2021,“ říká Witowski.

Pro „déčko“ se počítá s automatickými vlaky, které se následně rozšíří i na trasu C. „Tím pádem se vlaky od Siemensu budou postupně přesouvat na trasu B, kde staré ruské vlaky postupně zmizí. Ale to se bavíme o horizontu do roku 2040,“ doplnil manažer.

Mnohem blíže jsou investice v metru, pokud jde o stanice. Město aktuálně zakázalo výměnu eskalátorů na Andělu u výstupu Na Knížecí, podle Witowského jde ale jen o pozastavení projektu do doby, než se přesně zváží jeho přínosy a ztráty. Vestibul projde rekonstrukcí v každém případě.

V tramvajové dopravě by nový ředitel rád snížil počty odstavených tramvají kvůli poruchám a nechal osadit zbylých 124 tramvají 15T klimatizací. Váhající dozorčí radu má přesvědčit mimo jiné zkušební prototyp, který by měl vyjet z dílen v únoru. „Je-li filozofií města dostat lidi z klimatizovaných aut do prostředků MHD, tak z klimatizovaného auta do neklimatizované tramvaje nikoho nedostanete,“ vyjádřil svůj názor Witowski.

Co s vozovnou Hloubětín? 

Zároveň chce vyřešit definitivně osud vozovny Hloubětín, jejíž halu uzavřel statik. Podnik zadal posudek Kloknerovu ústavu ČVUT, který definitivně rozhodne o bourání či zachování haly. Městský dopravce hodlá rovněž co nejdříve zabezpečit stěny vozovny provizorním podepřením.

Cílem nového vedení DPP je také výrazně rozšířit provoz trolejbusů, které dnes jezdí na jediné lince z Palmovky do Letňan. „Zůstaneme u modelu Palmovka, kdy vybudujeme trolejové vedení pouze v části trasy linky a využijeme nabíjení za jízdy. Toto řešení nám umožňuje budovat troleje jen tam, kde je opravdu potřebujeme. Tento způsob nabíjení chceme využít u těch nejvíce zatížených linek, na které nasazujeme zpravidla kloubová vozidla. U těch kratších či méně zatížených linek chceme jít cestou nasazení klasických elektrobusů, které se nabíjejí staticky v obratišti,“ říká Witowski. Elektrifikace se má týkat například linek 154 a 175.