Velká místnost, kde si na kobercích hrají děti s autíčky nebo dlouhonohými barbínami. Miniaturní toalety, umyvadla a skřínky na oblečení s věšáčky a barevnými symboly. Tak vypadá typická mateřská školka.

Od září ale v metropoli vznikne alternativa po vzoru lesních školek v Německu a Dánsku.

Při dešti do jurty

Malí Pražané stráví celé dopoledne v historickém sadu na louce nebo v lese, fantazii budou rozvíjet při hře s dřevem, ovčí vlnou nebo akvarelovými barvami a v případě špatného počasí se skryjí do vytápěné jurty.

„Děti stráví co nejvíce času na vzduchu v jejich přirozeném prostředí, ale především budou mít díky pobytu v přírodě posílenou imunitu a sníží se riziko vypuknutí alergií. Školáčků navíc bude ve skupině pouze čtrnáct,“ tvrdí Linda Kubale, která chce dopolední péči v Šárce od září spustit.

Zápas s úřady

Věc má ale háček. Přestože by řadě radnicím obdobné školky vyřešily problém s malou kapacitou předškolních zařízení, zákon jejich vzniku brání. Lesní školka známá ze západních zemí se v Česku musí nazývat a tvářit jako klub.

Co jsou lesní školky

Lesní školky fungují v Německu, Švédsku a v dalších zemích Evropy. Počátek historie lesních mateřských škol sahá do 50. let minulého století. Idea první lesní mateřské školy vznikla v Dánsku, kde paní Ella Flautau se svými dětmi a s dětmi sousedů pravidelně trávila čas v blízkém lese. Toto jednoduché řešení nedostatku míst v klasických mateřských školách se rozvinulo v pravidelnou dopolední péči o děti. Zatímco v zahraničí je tato forma předškolních zařízení denní péče státními institucemi vítaná, podporovaná a rodiči vyhledávaná, v ČR se s výhodami a možnostmi tohoto druhu předškolní péče teprve seznamujeme.

Ministerská vyhláška hovoří jasně: Na každé dítě musí být v zahradě alespoň 30 metrů plochy. Počet žáčků ve třídě nesmí přesáhnout 24 a přesná kritéria jsou i pro sociální zařízení. Například umyvadla musí viset 60 centimetrů nad zemí.

Lesních školek je v Evropě stále víc

Tyhle požadavky však lesní školky nejsou schopny splnit. Kubale proto vypracovává metodiku, která by jejich založení mohla pomoci.

„Je to trochu paradoxní. Snahy Pražanů narážejí na nevoli úředníků odvolávajících se na přísně hygienické normy Evropské unie, ale samotná unie s lesními školkami problém nemá. Ba naopak, jejich počet v západních zemích Evropy roste. Jen v Německu je jich kolem 450,“ doplnila koordinátorka projektu Šárynka Kateřina Hodková.

První snahy v Praze neuspěly

Šíření myšlenky lesních mateřských škol není v hlavním městě ojedinělé. V roce 2004 chtěla společně s dvoutřídní ekologicky zaměřenou školkou obdobný program založit při Toulcově dvoře Emilie Strejčková. Po její nedávné smrti ovšem v realizaci nikdo příliš nepokročil.

Podle některých rodičů je škoda, že obdobné zařízení v Praze nefunguje. Ročně totiž předškolní zařízení odmítnou stovky dětí. „Radnice se neustále vymlouvá, že míst ve školkách je málo a nemůže vystavět nové, protože nevlastní pozemky. Tak tohle by bylo řešení,“ domnívá se Milada Hornátová.