Jubilejní 30. pokračování tradiční přehlídky, na které se setkává laická a odborná veřejnost, se tentokrát zaměřuje na mimořádné téma – mapuje chování sběratelů a investorů na českém a zahraničním trhu s uměním za posledních deset let. „Veletrh je skvělou příležitostí zjistit, jaká je opravdová hladina cen i jak si stojí trh s uměním. Ceny zde totiž nejsou ovlivněny zvláštní atmosférou aukce a zájemce má velkou možnost srovnání," říká Simona Šustková, prezidentka Asociace starožitníků, která veletrh pořádá pravidelně dvakrát do roka. Podle jejích slov je dominantou listopadové přehlídky zejména užité umění, které ocení jak investoři a odborníci, tak také sběratelé.

Podzimní Antique se nese především v duchu 19. a 20. století, návštěvník si na něm prohlédne jak komodity, které spadají do kategorie nejžádanějších artefaktů na současném trhu s uměním, tak i přepychové zboží. „Například luxusní art-decové a secesní šperky významných návrhářů s brilianty, z bílého zlata a s drahými kameny nebo ojedinělé kusy secesního a art-decového skla slavných českých skláren, které jsou vyhledávány po celém světě," říká Šustková. Neopomíná také dodat, že vystavené starožitnosti si návštěvníci budou moci zakoupit. „Ceny artefaktů jsou pevné, bez aukční přirážky - starožitné kusy si navíc zájemci mohou odnést přímo z veletrhu," dodává.

Trh se starožitnostmi se u nás rozjel po roce 1989

Do roku 1989 byl český trh se starožitnostmi soustavně devastován. Staré sbírky byly rozbořeny, zámecké a klášterní mobiliáře rozptýleny. Obchodů se starožitnostmi bylo poskrovnu a mnoho historických artefaktů mizelo v cizině. Na počátku devadesátých let nastal velký boom, vznikly stovky obchodů se starožitnostmi, kurz koruny k západním měnám silně nahrával zájemcům z ciziny a lidé si opět začali uvědomovat starožitnosti jako komoditu, do které lze ukládat finance.

V dnešní době už u nás existuje velká skupina sběratelské veřejnosti, vznikají i tzv. investiční sběratelé, kteří vytvářejí své sbírky na základě mediálních informací o výhodnosti investic do uměleckých děl a starožitností a drahých kovů. Současným sběratelským trendem je asijské umění, oblíbenou komoditou jsou také šperky, stříbrné předměty nebo mince. Česká nevládní organizace „Asociace starožitníků" sdružuje obchodníky se starožitnostmi, soudní znalce, restaurátory, historiky umění, památkáře, muzejní pracovníky, archiváře a knihovníky. Vznikla v roce 1991, je součástí mezinárodní starožitnické organizace C.I.N.O.A. a pravidelně na jaře a na podzim pořádá v Praze veletrh starožitností Antique.

ROZHOVOR:

Prezidentka Asociace starožitníků Simona Šustková říká:
Lidé si dnes více kupují starožitnosti pro radost

Simona Šustková je prezidentkou Asociace starožitníků osm let. Pod jejím vedením se veletrh starožitností Antique uskutečnil šestnáctkrát, nyní pořádá poslední. Po jubilejním třicátém ročníku předá „otěže" svému kolegovi, sama zůstane v prezidiu asociace jako první viceprezidentka.

Proč končíte ve funkci prezidentky Asociace starožitníků?

Funkční období prezidenta trvá čtyři roky a může se třikrát prodloužit. Já jsem si ho prodloužila dvakrát, teď potřetí už jen o rok. Myslím si totiž, že je důležité, aby se lidé v této funkci střídali. Přináší to větší pocit odpovědnosti, nový člověk přináší nové nápady i nový pohled na věc. Neříkám ale, že se už nikdy do funkce nevrátím…

Je prezident tím, kdo je odpovědný za celý veletrh Antique?

Nejen on. Jak téma, tak program veletrhu dává dohromady celé prezidium. Prezident má za celou asociaci zodpovědnost, nese většinu agendy, ale jinak pracuje celé dvanáctičlenné prezidium dohromady, je to všechno kolektivní práce.

Bude se váš poslední veletrh nějak lišit od předchozích?

Já věřím, že ne. Doufám jen, že ho dokáži i naposled „dotáhnout" ke spokojenosti návštěvníků a vystavovatelů. Moc bych si přála, aby se na něj ve větší míře dostavili lidé, kteří třeba vědí, že mají doma starou věc, vědí, která má nějakou cenu, ale nevědí, jak ji zúročit. Rádi jim bezplatně poradíme nebo odkážeme na jiné odborníky.

Kdy a proč jste se začala věnovat starožitnictví?

Umění a staré předměty mě zajímaly od dětství. Už jako malé dítě jsem se zastavovala v bazarech a obchodech se starožitnostmi, také maminka a babička měly doma hodně starých předmětů. Mě osobně nejvíce zajímala malba a plastiky, v rámci možností, které tehdy byly, jsem chodila na výstavy, jezdila jsem do Drážďan… Profesionálně se pak starožitnictví věnují od roku 1993, kdy jsem začala pracovat v maminčině obchodu se starožitnictvím.

Dá se v tomto oboru v dnešní době uživit?

Určitě dá, ale nedá se na něm závratně zbohatnout. Po revoluci se do tohoto oboru vrhla spousta lidí, zejména bývalí překupníci zboží ze západu, a až na výjimky v něm za pár let skončili. Ti ostatní, kteří vydrželi, kteří vědí, jak to chodí a baví je to, se ale starožitnictvím určitě i dnes uživí.

Jaké předměty u nás lidé nejčastěji sbírají?

Porcelánové hrnečky do vitrínek nebo různé typy figurek, třeba porcelánové panenky. Oblíbené jsou také předměty ze stříbra a v současnosti i bronz. Muži rádi sbírají fajfky.

Podepsala se na vašem oboru celosvětová ekonomická krize?

Samozřejmě, že ho také postihla. Výrazně to bylo vidět v posledních dvou letech na poklesu prodejů klasických starožitností. Tím nemám na mysli deset nejprodávanějších malířů, jejichž prodej stoupá, ale spíše obyčejnější malbu, kterou si lidé kupují domů. To samé platí u užitého umění – porcelánu a podobně. Jde ale o celosvětový problém, v současnosti se to opět začíná obracet – lidé se sice obávají inflace, ale nebojí se nakupovat a tímto způsobem do starožitnictví také investovat peníze.

S ekonomikou souvisí i letošní téma veletrhu Antique, který má zhodnotit trh s uměním a jeho proměny za posledních deset let. Volili jste toto téma právě kvůli krizi?

Určitě, a také proto, že nás samotné to zajímalo. Došli jsme ke spoustě zjištění, která nás mnohdy překvapila. Například to, že v kamenných obchodech se starožitnictvím se roční obrat blíží k souhrnným výsledkům aukčních domů. To nás velmi překvapilo, ale je to pravděpodobně proto, že o prodeji menších věcí se neví, zatímco zpráva o prodeji obrazu za pět milionů korun projde všemi médii.

Prozradíte, jak se tedy chování investorů za posledních deset let změnilo, na co jste přišli?

Před deseti lety byli největším hráčem na trhu cizinci, od toho se nyní poměrně upouští, pravděpodobně kvůli silnému kurzu koruny k ostatním měnám. Pro změnu se ale objevila nová klientela z Ruska a Číny, což je světový trend. Do starožitnictví u nás v poslední době více investuje střední vrstva, nová generace, která si začíná vytvářet sbírky a zajímat se o umění. Markantní změnou posledních let je také to, že si lidé více zakupují staré věci jen tak pro radost, ne kvůli investici.

Jaké zajímavosti na letošním veletrhu vystavujete?

Bude toho spousta, vzácné starožitnosti vystaví například Michal Jankovský – k vidění bude obraz od Toyen z jeho sbírky nebo luxusní kabelka Cartier. Zastoupeni budou také klasičtí krajináři, vzácné zlaté mince a mnohé další.

30. veletrh starožitností ANTIQUE

- koná se od 8. do 11. listopadu na Novoměstské radnici
- zmapuje chování sběratelů a investorů na českém a zahraničním trhu s uměním za posledních deset let
- návštěvní doba je od 10 do 19 hodin
- vstupné činí 90 Kč, pro členy Asociace starožitníků je zdarma, snížené vstupné pro důchodce a studenty je 70 Kč

Michaela Rozšafná