Na tiskovou konferenci v pondělí ráno, kde se stříhala páska nové stavby, dorazilo asi 20 lidí. Kromě novinářů se zde „blýskli“ ředitelé několika firem. Ti si společně připili, netušíce, co je čeká. Ve středu ráno totiž Prahu oblétla zpráva, že radní má potvrzený test na covid-19. Co teď?

Upřímně: nejprve mě to nijak neznepokojilo, mluvili jsme spolu přece venku v dostatečné vzdálenosti. Cítím se zdráv a obavy o nákazu „čínskou chřipkou“ mě nechávají chladným.

A hlavně: mohl na mě vůbec pan radní při pojídání chlebíčků kýchnout? Podali jsme si vlastně ruku, nebo ne? Přežije virus na mikrofonu mého diktafonu, do kterého mluvil?

Zatímco kolegu z ČTK, který byl na akci taktéž, hygienici kontaktovali hned ráno, mně volali až v půl osmé večer. Na webu zkrátka uvádějí pouze dvě telefonní linky a obvolat stovku lidí, se kterými se Hlubuček setkal, zabere dvěma operátorům celý den.

Okolní svět teď beze mě dva týdny přežije. Jestli to zvládnu já, je otázka. Ještě, že existuje telefon a internet.