Nové železniční linky propojí pražské čtvrti, přejí si radní

V souvislosti s tendencí hlavního města v blízké budoucnosti tlumit individuální automobilovou dopravu především v centru se železnice může stát zajímavou alternativou metru tak, jak je tomu například v Berlíně či Londýně. Předpokladem je ale určitý rozvoj linkové sítě vlaků S.

Jak by měl takový rozvoj vypadat, nastíní studie, jejíž zpracování včera posvětili radní hlavního města. Představí prý možnosti a podmínky vzniku nových železničních linek, propojujících pražské čtvrti. Kromě toho zřejmě navrhne i prodloužení stávajících příměstských linek.

Vůbec prvním předpokladem rozrůstání linkové sítě je zřizování železničních zastávek v daných lokalitách. Vloni se tak stalo už například na Kačerově či v Podbabě.

Možnost vzniku nových příměstských linek S a prodloužení těch stávajících má představit studie, jejíž zpracování včera schválili pražští radní. Zadali ji společnosti Ropid, která v Praze organizuje městskou hromadnou dopravu. Hotova prý bude do konce ledna 2016.

Základní materiál ale už nyní konkretizoval některé varianty rozvoje. Dvacítku současných linek S by měla doplnit například spojnice Smíchovského nádraží, Vršovic, Zahradního Města, Depa Hostivař a Běchovic pod označením S71. Další novinkou pak zřejmě bude linka S72, vedoucí z Radotína a propojující Krč, Zahradní Město, Hostivař, Libeň a Vysočany.

Budování železničních zastávek

Aby se Praha stala dostupnější pro cestování vlakem a aby se příměstské linky S mohly stát plnohodnotnou součástí pražské MHD a ještě kvalitnější spojnicí se Středočeským krajem, bude nejdřív třeba vybudovat železniční zastávky. Už v květnu na toto téma jednal dopravní výbor zastupitelstva hlavního města. Závěrem je, že na území Prahy pravděpodobně vznikne devětadvacet nových stanic. Některé málo využívané, jako například Strašnice, naopak zaniknou.

Zastupitelský výbor ty plánované rozdělil do tří kategorií podle významu pro pražskou dopravu. V první vlně vznikne třináct zastávek, mezi nimiž dominuje zastávka Běchovice. Ta zavdá důvod ke zřízení zastávek na Zahradním Městě a v Edenu. Dále se počítá se zastávkou v Podskalí a na Výtoni, které spojí linku S s tramvajemi a metrem B na Palackého náměstí.

Materiál, který projednávali radní, hovoří také o prodlužování existujících linek S. Na Smíchově do budoucna nemají končit linky S6 a S65. Nově prý dojedou až na Hlavní nádraží. Z Roztok až do Hostivaře pojede linka S49. Ve všední dny ovšem až po případném zkapacitnění křížení tratí na nádraží v Libni.

Právě problematika křížení jednotlivých tratí je dalším bodem, kterým se bude studie Ropidu zabývat a má za úkol navrhnout výstavbu nových zastávek v místech potencionálních přestupních uzlů.

Bude třeba uvolnit městské tratě

Několik let stará studie, zpracovaná Markem Binkem (tehdy vedoucí Oddělení technického rozvoje na generálním ředitelství Českých drah) zmiňuje, že železnice se v Praze mže stát alternativou k individuální automobilové dopravě. „Má takové ambice a až se skutečnou alternativou stane, bude pro cestující atraktivní," zmiňuje.

Prý tomu ale zatím brání nedostatečná kapacita zastaralých železničních tratí, chybějící zastávky, přestupní terminály a dosavadní absence spojení do významných míst přepravní poptávky, například hustě do obydlených aglomerací, nebo na letiště. Binko ovšem upozornil, že samotná výstavba nových zastávek a terminálů nemusí dostačovat.

„Problémem je i nedostatek potřebné kapacity radiálních tratí. S nárůstem počtu vlaků různých typů, od osobních, dálkových, přes regionální až po nákladní, dochází k jejich vzájemným kolizím," vysvětlil.

Přijatelným, i když nákladným řešením by prý bylo „odklonění" dálkové a nákladní dopravy na „obchvaty". Zmiňuje také zvýšení kapacity tratě přístavbou další koleje na trase Praha - Lysá nad Labem a Praha - Kladno. „Jde také o uvolnění kapacity výstavbou vysokorychlostní tratě na trase Praha - Beroun, Praha - Benešov, Praha - Lovosice a Praha - Kolín," dodává.