Tedy bezmála stejně vysokými budovami jako jsou nynější kancelářské věže City Empria (104 metrů), City Tower (109 metrů)a právě dokončovaný rezidenční projekt V Tower (104) na Pankráci. Poblíž stanic metra na Jižním Městě už různí investoři v minulých letech představili záměry na výstavbu převážně kancelářských budov, ale i bytových domů. V další části Prahy 11 na Roztylech, kde má velké plány jeden z největších developerů kanceláří Radim Passer, návrh plánu připouští výstavbu do výšky 80 metrů.

To je pro příklad výška hotelu Panorama na Pankráci. A právě tam by v budoucnu mohla stát nejvyšší budova v Praze, ale i v celém Česku. Její výška by byla dvojnásobkem Panoramy, tedy 160 metrů. Nejvyšší budovou v tuzemsku je aktuálně brněnská AZ Tower se 111 metry. Stometrový věžák by se mohl tyčit v Praze 4 i na konci ulice Budějovická, kde už v minulosti rakouští investoři plánovali kancelářskou budovu.

Proti Pankráci už protestuje několik organizací

Proti rozlézání nynějšího ostrůvku „mrakodrapů“ na Pankrácké pláni do přilehlých lokalit už protestuje Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS), která je poradcem UNESCO. Dokonce varuje před tím, že by se Praha kvůli tomu ocitla na seznamu ohrožených památek UNESCO.

IPR, který návrh plánu pro magistrát vypracoval, ale oponuje tím, že k ochraně městské památkové rezervaci dostatečně slouží systém vedut (Veduta je topograficky přesný grafický záznam výseku krajiny s bočním pohledem na město, obvykle v širším zorném úhlu pzn. red). „Metropolitní plán chrání horizonty vybraných vedut tak, aby v potenciálně exponovaných lokalitách se stanovenou novou výškovou hladinou bylo nutné prokázat, že stavba nepřevýší vybrané veduty, zejména jejich volné horizonty,“ uvádí IPR.

Ochranu vedut na horizontu bere IPR podle svých slov v potaz také u zamýšlené zástavby v brownfieldech a velkých rozvojových územích. Až stometrové budovy by měly stát na území bývalého nádraží Bubny, které patří skupině realitního magnáta Radovana Vítka. Místo kolejišť má vzniknout nová čtvrť s kancelářemi, byty, obchody a možná i školami či nemocnicí.

Další vytipovanou lokalitou pro až stometrové budovy je okolí stanice metra Kolbenova ve Vysočanech, kde po letech chátrání právě začal panovat čilý developerský ruch. Na 300 hektarech chystá kancelářské a v první fázi hlavně bytové projekty řada tuzemských i zahraničních investorů.

Ve Vysočanském údolí by další budovy mohly vyrůst do výšky 80 metrů na Maninách, kde je léta na papíře projekt rozvoje Rohanského ostrova v režii Sekyra Group. O dvě desítky metrů nižší by mohla být nová zástavba na Palmovce, na sídlišti Prosek a poblíž vysočanské Rezidence Eliška, která je s 95 metry aktuálně nejvyšším bytovým domem v Česku. O něco blíž k centru, v severní části nákladového nádraží Žižkov chystá výstavbu zhruba 2600 bytů developer Central Group. I tady by podle mohly vyrůst 60 metrů vysoké bytovky.

Návrh Metropolitního plánu nyní čeká schvalovací proces, kdy se k němu budou vyjadřovat městské části, zastupitelstvo i veřejnost.

Inforgafika

Bratislava se výšek nebojíP Nedaleko historického jádra Bratislavy začínají v projektu Sky Park růst do výšky 105 metrů bytové věže navržené architektkou Zahou Hadid. Developerem je skupina Penta, která ve Sky Parku plánuje i 115 metrů vysokou kancelářskou budovu. P Skupina J&Tnedaleko startuje výstavbu 115 metrové rezidenční věže Klingerka. P Magistrát loni představil urbanistickou studii, v níž navrhuje, aby nejvyšší stavby v Bratislavě měly 111 metrů. Investoři už ale spřádají další plány, mezi nimiž je dokonce 168 metrová budova Eurovea 2.