Bouři nevole vyvolal nedávno záměr developera postavit výškové domy na sídlišti Ďáblice v Praze 8. Podobné plány na výstavbu věžáků s byty či kancelářemi vadí také obyvatelům na sídlištích Lužiny, Jižní Město či Kamýk.

Metropolitní plán, sídliště. Infografika.

Na některých dosud volných pozemcích se s výstavbou počítalo i v původních plánech panelových sídlišť, jen už se nestihla realizovat. Jinde vznikají záměry v místech nevyužívané sídlištní infrastruktury, jakou byly například výtopny, nebo ve formě různých nástaveb či dostaveb starších nákupních středisek.

Návrh Metropolitního plánu vyznačuje takzvané transformační lokality, kde by se na sídlištích mohlo ještě stavět. Dostavba sídlišť má podporu i mezi některými architekty. „Neměli bychom sídliště konzervovat, ale rozvíjet. Vývoj je potřeba a sídliště jsou hodnotná tím, že jsou jiná než klasická bloková zástavba,“ míní architekt Ladislav Lábus. Problém vidí v tom, že na sídlištích často není dodělaná občanská vybavenost a chybí především kulturní a komunitní centra.

„Developeři se neptají, co sídliště potřebují, oni chtějí vydělat,“ připomněl architekt Rostislav Švácha, který je stejně jako Lábus členem poradní skupiny pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Sídliště jsou křehká území. Nelze k nim přistupovat jen z hlediska jedné parcely. Investice pak vstupují do území rušivě a podlamují důvěru lidí v to, že jsou v zájmu celku,“ upozorňuje Michal Kohout z fakulty architektury ČVUT.

Stávající územní plán zatím nedává dostatečný návod, například kolik metrů čtverečních lze v daném místě postavit. Většinou chybí studie území, které by prověřily chystané projekty v souvislosti s existující zástavbou. „Studie stanoví nejen maximální objem zástavby, ale pohlídá také, aby měli občané k dispozici dost míst ve škole, školce a spolu s novou výstavbou vznikl prostor pro kulturní a komunitní aktivity,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice). Podle prvních reakcí tyto informace postrádá také chystaný Metropolitní plán.