Problém byl v tom, že pacienti s chronickým selháním ledvin, kteří zároveň měli žloutenku C, a podstoupili transplantaci ledviny, museli brát léky na potlačení imunity. Léky ale aktivovaly virus, který dosavadní léčba žloutenky nedokázala z těla zcela vypudit. Nové přípravky, tzv.přímo působící antivirotika, virus zničí. Dosavadní terapie byla úspěšná ve zhruba 60 procentech případů, nová u více než 90 procent pacientů, přičemž je pro pacienty méně zatěžující.

 „Chronické virové hepatitidy B nebo C představovaly v minulosti pro pacienty před nebo po transplantaci závažnou komplikaci, která jim zkracovala život," potvrdil přednosta kliniky hepatogastroen­terologie IKEM Julius Špičák.

Nová léčba je výrazně účinnější

Pacienti s chronickým selháním ledvin a současně chronickou žloutenkou C žili po transplantaci mnohem kratší dobu než pacienti bez virové infekce. Řada světových transplantačních center proto ukončila program transplantací ledviny pro pacienty s chronickou žloutenkou C.

V posledních 20 letech se chronická žloutenka C léčila posílením pacientovy imunity, která virus potlačila. Léčba ale byla málo účinná, dlouhá a nepříjemná. Nová léčba blokuje množení viru hepatitidy C.

Úspěchy nové léčby 

„Naše výsledky před zavedením nové léčby byly ve srovnání s jinými centry vynikající, podařilo se nám ale vyléčit jen zhruba polovinu pacientů. Někteří z obav před nežádoucími účinky léčbu odmítli, nejméně třetina musela léčbu ukončit předčasně pro neúčinnost nebo nežádoucí účinky," popsal zástupce kliniky Jan Šperl. Léčba trvala rok, šest měsíců se čekalo na výsledek.

Nová léčba je výrazně účinnější, pacienti ji snášejí velmi dobře. „Setkali jsme se jen s drobnými a nezávažnými nežádoucími účinky.

Iniciativa NOhep: dostaňme hepatitidy pod kontrolu

U příležitosti Světového dne hepatitidy, který připadá na 28. července, vznikla iniciativa NOhep, globální hnutí zřízené Světovou aliancí proti hepatitidě s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem hnutí je dostat virovou hepatitidu do roku 2030 pod kontrolu. Díky hlubšímu vědeckému poznání nemoci a pokroku v léčbě je to možné. Je zapotřebí provádět především následující opatření:

• Zajistit efektivní vakcinaci proti hepatitidám A, B, E

• Soustavně bránit přenosu infekce v rámci zdravotnictví

• Zajistit dostupnost sterilních jehel pro závislé na drogách

• Zajistit dostupnost nových léků pro lidi s hepatitidou C, které mohou vyléčit 90 % pacientů

• Zajistit dostupnost celoživotní léčby pro lidi s hepatitidou B

Pokud by byla tato opatření zavedena ve všech 194 zemích, které se k nim v rámci strategie proti hepatitidě Světové zdravotnické organizace zavázaly, bylo by možné dosáhnout zásadního zlepšení situace, tedy:

• Snížení počtu nových případů onemocnění na světě z 6-10 milionů na 0,9 milionů ročně

• Snížení počtu úmrtí na hepatitidu na světě ze 1,4 na 0,5 milionu ročně

Uskutečnění těchto opatření by do roku 2030 mohla podle odhadů Světové zdravotnické organizace zachránit životy více než sedmi milionů lidí. Je nicméně zapotřebí zvýšit globální povědomí o hepatitidě a usilovat o zintenzivnění kroků ke splnění cílů strategie Světové zdravotnické organizace.

„Svět ignoruje hepatitidu a její nebezpečí," říká dr. Margaret Chan, generální ředitelka WHO. „Je čas zorganizovat globální reakci na hepatitidu v podobném měřítku, jako se tomu děje u dalších přenosných nemocí, jako jsou HIV / AIDS a tuberkulóza."

Čtěte také: Docentka Petra Tesařová: Léčba žen s rakovinou prsu vyžaduje komplexní přístup