Nejlepší moment k pozorování nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. „Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané nabídne obloha pohled na čtyři nejjasnější planety sluneční soustavy,“ uvádí Astronomický ústav Akademie věd ČR.

Perseidy v Praze. Infografika.Perseidám se někdy také říká Slzy svatého Vavřince, poprvé si jich lidé všimli před 1760 lety krátce po umučení tohoto muže 10. srpna 258. Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají.

„Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant,“ vysvětlují dále odborníci z Astronomického ústavu.

Pozorování ztěžuje světelné znečištění

K pozorování Perseid je ideální místo co nejdál od nočních zdrojů světla, které znesnadňují sledování noční oblohy. V příznivých podmínkách můžete vidět až 70 meteorů za hodinu, v Praze ale dobrému výhledu brání 140 tisíc lamp veřejného osvětlení a nespočet světelných reklam zařících i uprostřed noci.

„Světelné znečištění v Praze je bohužel velmi výrazné. Máme záznamy, že bývalý ředitel klementinské hvězdárny páter Martin Alois David před nějakými 200 lety při svých geodetických a astronomických měřeních pozoroval světelné signály na nejvyšší české hoře, na Sněžce. O tom si samozřejmě můžeme v dnešní době nechat jen zdát,“ říká Tomáš Prosecký, vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Perseidy se nejlépe pozorují pouhým okem, v hvězdárně podle něj ale půjde při jasné obloze pozorovat i další zajímavé hvězdy a souhvězdí. „Přes den naše speciálně přizpůsobené dalekohledy sledují Slunce se slunečními skvrnami či protuberancemi. Na večerní obloze pak budou dominovat planety Mars, Jupiter, Saturn a těsně nad západem planeta Venuše. Z objektů hvězdného nebe pak můžeme čtenáře nalákat například na barevnou dvojhvězdu Albireo ze souhvězdí Labutě, vícenásobný hvězdný systém Epsilon ze souhvězdí Lyry, hvězdokupy v souhvězdí Herkula a Štítu nebo Prstencovou mlhovinu M 57 v souhvězdí Lyry,“ popisuje Prosecký.

Praha má dvě hvězdárny

Štefánikovu hvězdárnu podle jejího vedoucího ročně navštíví na 40 tisíc zájemců o astronomii, v posledních letech prý přibývají zejména cizinci. Pozorovat hvězdy zde můžou každý den od 11 do 23 hodin, s výjimkou mezi 19. a 21. hodinou, kdy Slunce již zapadlo a hvězdy ještě nevyšly. „Naší specialitou, která je pak vytížena zejména právě o prázdninách, je takzvaný Astrobus, kdy si zájemci mohou objednat náš příjezd s dalekohledy, pozorováním a výkladem například na dětský prázdninový tábor,“ vysvětluje Prosecký.

Na děti v létě myslí i druhá pražská hvězdárna v Ďáblicích, která nabízí pohádky o Slunci či Měsíci pro děti již od tří let věku, následně mohou za jasného počasí děti také nahlédnout do dalekohledu. Hvězdárna na výběžku kopce Ládví nabízí také programy pro veřejnost i výhled do okolí až po Krkonoše, Jizerské a Krušné hory.