Jen na území hlavního města registrují včelaři tři a půl tisíce včelstev. Další stovky obhospodařují neregistrovaní včelaři. „Teplejší období přelomu roku je delší a s vyššími nominálními hodnotami teploty může v přírodě spíš než tradiční výchylku počasí navodit pocit začínajícího jara, které ale může být záhy utnuto skutečným zimním průběhem řekněme druhé poloviny ledna a měsíce února,“ popsal včelař a jednatel pražské organizace Českého svazu včelařů Richard Těhník.

Včely během zimy vyletují i za běžných okolností. Jde o tak zvané pročišťovací prolety, jejímž účelem je vyprázdění výkalového váčku. Pár dní teplého počasí v zimě je pro včelstva tedy spíše výhodou. „Kdyby to ale mělo trvat měsíc a déle, tak královna začne klást vajíčka a kolonie se bude starat o novou generaci,“ potvrdil včelař Jaromír Tejkl.

Tím zvýší energetickou náročnost udržení mikroklimatu v úle a tím spotřebu zimních zásob. V okamžiku, kdy do tohoto stavu zasáhne dramatické ochlazení, může dojít ke scénáři, kdy včely nejsou schopné plod zahřívat: což je nutnou podmínkou vývoje včelího plodu a nebo v důsledku zvýšené spotřeby zásob včelstvo vyhladoví a uhyne hlady.

Průběžné sledování situace

Průběh zimy včelaři sledují a na období se předem připravují. Situaci řeší buď preventivně nebo reagují na konkrétní symptomy v průběhu zimy. Jde třeba o dodání zásob podle potřeby ještě během předjaří nebo jara.

Delší oteplení může v přírodě vést k posunu vývoje rostlin. „Příroda může dospět do stavu, že pokvetou rostliny, které potřebují opylovače a tito ještě nebudou dostupní v očekávaném počtu. Z hlediska hospodářského se jedná o lose-lose situaci, protože rostliny nebudou opyleny a tudíž lze předpokládat menší výnos z nich, třeba ovoce. Včelař naopak připravuje včely na snůšku kterou očekává a tím, že tato snůška přijde dřív, lze teoreticky očekávat nižší výnos medu,“ popsal Těhník.

Metropole je ale na snůšku poměrně bohatá a atraktivní lokalita takže její výpadek z konkrétní rostliny určitě není kritickým faktorem dostupnosti medu na rozdíl od jiných oblastí republiky.

Šance na onemocnění

Teplá zima má vliv i na rozvoj roztoče kleštíka včelího, který způsobuje nemoc zvanou varoáza. „Napadení včelstev tímto roztočem je jedním z častých faktorů následného chřadnutí a úhynu včelstev zejména na začátku zimy. Rozvoj kleštíka je založen na principu, že samička tohoto roztoče parazituje na larvách plodu včely, kde klade nové generace roztoče. Je tedy logické, že čím delší období kladení matky, tím úměrně trvají příznivé podmínky pro rozvoj kleštíka,“ dodal Těhník.