Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Neziskovky získaly přes milion korun!

Vídeň /ROZHOVOR/ – Poznej Prahu jinak! In IUSTITIA: Právní pomoc obětem násilí z nenávisti a Ve dvou se to lépe táhne. Co mají tyto tři pražské projekty společného? Uspěly v konkurenci téměř 2 000 projektů z třinácti zemí Evropy, a z Vídně si tak ve čtvrtek odvezly Cenu Nadace Erste za přínos sociální integraci. A spolu s ní částku 16 000 eur, tedy více než 400 000 korun.

29.6.2013
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Vítězové cenyFoto: Deník/Veronika Cézová

„Aha. Tolik?" reagovala se smíchem po vyhlášení výsledků Šárka Kadlecová, projektová koordinátorka neziskovky In IUSTITIA, která nabízí právní a sociální poradenství obětem verbálního nebo fyzického násilí v souvislosti s barvou pleti, vyznáním, sexuální orientací, věkem nebo politickými názory.

Jakmile částku trochu rozdýchala, hned věděla, kam peníze poputují. „Bude to hlavně ve prospěch klientů – na právní pomoc, pomůže nám to překonat mezery mezi jednotlivými granty. Takto významná částka, to je zhruba pětina našeho ročního provozu!"

„Je to šílený pocit, vůbec jsme to nečekali. Takže naše první pocity jsou hrozně zmatené!" reagovala na ocenění Tereza Jurečková, která se svým spolužákem Ondřejem Klüglem z Univerzity Karlovy rozjela projekt Poznej Prahu jinak!

„Dost se vymykáme projektům, které tady byly. Ani jsme moc nevěřili, že bychom mohli uspět, právě proto, že jsme sociální podnik a samofinancujeme se. Ale hlavně proto, že fungujeme teprve rok a práce s naší cílovou skupinou, což jsou bezdomovci, nemá ještě takové výsledky, které bude mít třeba za rok, za dva," vysvětlila studentka Tereza, která zatím pracuje v organizaci jako dobrovolnice.

To by se do budoucna ale mělo změnit. „V rámci celé naší strategie chceme být placenými zaměstnanci. Je to pro nás známka stability organizace, když zaměstnanci mohou být placení."

Lata: oboustranná pomoc

Výjimečným pražským projektem, který se dostal mezi 35 oceněných, byl i „Ve dvou se to lépe táhne" neziskovky Lata.  „Naše přidaná hodnota, kterou porotci jistě ocenili, byla právě oboustranná pomoc. Na jedné straně pomáháme klientům – mladým lidem, na druhé straně pracujeme s dobrovolníky, kteří dávají kus sebe, aby mohli někomu pomoci," řekla Pražskému deníku Markéta Ježková, ředitelka Laty.

Na dotaz, jak naloží se 400 000 korunami, odpověděla: „Fakt? Páni, to je tolik? Tak to bude polštář. Každý rok v lednu v únoru řešíme nedostatek peněz, protože jsme ze tří čtvrtin dotováni. Takže to bude překlenovací balík, než nám v březnu dojdou peníze od státu."

Cena Nadace ERSTE

Slavnostní udílení Ceny Nadace ERSTE za přínos sociální integraci 2013 proběhlo 27. června ve Vídni.

Celkem 16 porotců ocenilo 35 organizací ze 13 zemí (Bosna  a Hercegovina, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Kosovo, Maďarsko, Makedonie, Moldávie, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko).

Jako odměnu si vítězové mezi sebou rozdělili 616 000 eur.

Mnoho neziskovek odvádí práci, kterou by jinak měl dělat stát

Cena Nadace ERSTE za přínos sociální integraci má své vítěze. Co všechno porotci při letošním ročníku hodnotili?  A čím se vyznačovaly české projekty? To po slavnostním vyhlášení v hlavním městě Rakouska prozradil Dejan Petrović, projektový manažer.

Za jakých okolností vznikla Nadace ERSTE?

Nadace ERSTE vznikla  v roce 2003 z Erste Oesterreichische Spar-Case. Ta byla založena v roce 1819 a byla první spořitelnou pro veřejnost ve Vídni, do té doby byly služby bankovních domů pouze pro bohaté. Lidé tak dostali možnost zajistit si svou budoucnost. Banka nabízela všem bez rozdílu možnost spoření s úrokem. Vlastníci spořitelny veškeré své zisky věnovali nemocnicím a jiným dobročinným organizacím. Nadace ERSTE tak navazuje na tradici svých zakladatelů a převzala historický závazek podporovat sociální podnikání a obecné blaho.

Jak byste zhodnotil projekty, které se pravidelně hlásí za Českou republiku?

V letošním roce jsme z České republiky obdrželi 118 přihlášek. Většina projektů byla zaměřena na osoby s tělesným a mentálním postižením nebo na práci s dětmi. Pouze pět procent přihlášených se zabývalo problematikou seniorů  (+65 let).

Mají české projekty nějaká specifika?

Nejvýraznějším rozdílem mezi Českou republikou a ostatními zeměmi je vysoký počet projektů, které se zabývají deinstitucionalizací. Logicky tak můžeme dojít k závěru, že řešení této otázky je v Čechách na pořadu dne, zatímco ostatní země ji již vyřešily, nebo to není pro ně v tuto chvíli ještě zásadní.

Kolik eur rozdala Nadace ERSTE od svého vzniku vítězným projektům?

Poprvé byla Cena Nadace ERSTE za přínos sociální integraci udělena v roce 2007, o cenu soutěžily čtyři země bývalé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Slovinsko  a Srbsko). Celkem se jednalo  o 85 000 eur. Další ročník se uskutečnil v roce 2009, kdy se rozdělilo 295 000 eur. Ceny se účastnily další 4 země (Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Rumunsko). V roce 2011 se zúčastnilo 12 zemí (nově  Česká republika, Maďarsko, Moldavsko a Slovensko) a celková odměna vyšplhala na 610 000 eur. V předchozích letech bylo celkem rozděleno 990 000 eur.

Výhrou to pro neziskovky nekončí. Jaké další benefity finalisté od vaší nadace získají?

Výherci vedle finanční odměny získají dvouletou PR podporu, kterou zajišťují lokání profesionální konzultanti. Dále mají možnost se účastnit školení a seminářů, které jim mohou pomoci dále růst a rozvíjet se. To je dle našeho názoru stejně důležité jako peněžní výhra.

Na co jste vy sám za dobu vyhlašování cen nejvíce hrdý?

Na začátku Ceny za přínos sociální integraci byl kus popsaného papíru velikosti A4. Chtěli jsme najít způsob, jak zviditelnit práci neziskových organizací. Mám osobní zkušenost s neziskovým sektorem a vždy jsem musel čelit názoru veřejnosti, že děláme něco špatného.

Mnoho nevládních organizací odvádí vynikající práci, kterou by za normálních okolností měl mít na starosti stát. Ty by měly být odměněny a neměly by být na pranýři. Díky Ceně a lidem, kteří se na ní podílejí, se nám podařilo zvýšit veřejné povědomí o neziskových organizacích i o tabuizovaných tématech.

Co všechno zohledňovalo 16 porotců, kteří rozhodli o letošních vítězích?

Každý z přihlášených projektů byl podroben velmi pečlivému hodnotícímu procesu. V první řadě jsme museli posoudit, zda odpovídají základním kritériím. Přijímáme pouze projekty, které již mají nějaké výsledky. Poté byly všechny projekty vyhodnocovány lokálními experty na sociální integraci, a to v pěti hlavních oblastech: integrační dopad, inovace, efektivita a kvalita, udržitelnost a počet zapojených příjemců.

Naším cílem bylo vybrat 130 finalistů ze 13 zemí. Aby bylo zachováno spravedlivé zastoupení každé země odvozené od počtu přihlášených projektů, tak ve finále reprezentuje každou zemi sedm procent přihlášených. Proto Českou republiku reprezentuje osm finalistů. Poté lokální komise navštívila všech 136 projektů, které postoupily, aby získala další informace. Všechny dokumenty a poznatky z osobních návštěv byly pak předány mezinárodní porotě, která rozhodla.

Můžete zhodnotit, jestli se projekty každým rokem kvalitativně posouvají výš?

Nelze říci, že by se projekty nějak zlepšovaly, ale jsou každý rok jiné. Mění se způsob jejich financování, zaměřují se jak na lokální, tak i zahraniční dárce. Obecně je ale možné říci, že situace se ve střední  a východní Evropě posouvá  k lepšímu.

Většinu projektů vymyslely ženy, jsou to ženy, které řídí většinu neziskových organizací. Čím si to vysvětlujete?

Ano, máte pravdu, neziskový sektor ovládají ženy. Dle mého názoru je to tím, že ženy jsou více empatické a chtějí pomáhat lidem v nouzi. Jsou citlivější, a proto se vice angažují v neziskovém sektoru. Tento postoj lze sledovat i na úrovni rodiny. Je to většinou žena, kdo se stará o postižené dítě nebo jiného člena rodiny. Muži na sebe přebírají tuto roli ve velmi vzácných případech.

Na dnešním (čtvrtečním, pozn. autorky) slavnostním předávání cen se často skloňovala „sociální změna". Už z vašeho pohledu nastala?

Mnohokrát jsem byl dotázán, co je sociální změna a kdy budeme vědět, že už nastala. Pro mne sociální změna znamená, že většinová populace přijme skutečnost, že každý má stejná práva bez ohledu na bravu pleti, sexuální orientaci, rasu nebo chudobu. Rád to vysvětluji na tomto příkladu. Jde deset teenagerů po ulici a jeden začne plivat a nadávat romskému dítěti, člověku na vozíku nebo bezdomovci. Pokud jej šest z jeho kamarádů okřikne a řekne mu, že je to špatně, pak jsme u cíle. Vždy budou ve společnosti radikální jedinci. Pokud však většinová populace pochopí, že nemůžeme jít dál bez integrace, tak jsme dosáhli sociální změny.

Autor: Veronika Cézová

29.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Zeman se svou paní odvolili v základní škole v pražských Stodůlkách.
AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Předvolební debata Deníku: Ivan Bartoš
51

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení