Kliknutím zvětšíteJak vůbec vznikl nápad prověřovat neziskové organizace?
Asociace veřejně prospěšných organizací vznikla v roce 2010. A už na první valné hromadě v roce 2011 jsme dostali za úkol, abychom začali pracovat na systému hodnocení spolehlivosti neziskových organizací. Následně jsme ověřovali i zájem dárců. Také reakce na jejich straně byla pozitivní. Naše hodnocení pak vychází z modelů, které fungují ve Švýcarsku, Německu a Španělsku.
Co všechno u organizací zkoumáte?
Každou neziskovku hodnotíme jako celek, neposuzujeme tedy jen jednotlivá kritéria, ale i celkový kontext. Metodika hodnocení je rozdělena do pěti oblastí, kterými jsou: poslání, cíle a hodnoty; správa, řízení a vnitřní kontrola; fundraising a vztahy s veřejností; finanční řízení a hospodaření a transparentnost vůči veřejnosti.
Kdy jste začali se samotným hodnocením?
První značky spolehlivosti byly uděleny v roce 2014. Zde je třeba zdůraznit, že asociace provádí pouze hodnocení, o samotném udělení značky rozhoduje na základě zpráv hodnotitelů nezávislá rada, která je složená z jedenácti odborníků.
A kolik organizací vaším sítem neprošlo?
To je docela těžké říct. Dříve, než začne podrobné hodnocení, ověřujeme u zájemců vstupní kritéria. Neziskovka, která je nesplňuje, nemůže být dále hodnocena. Může to vypadat tvrdě, ale jde hlavně o ochranu samotných zájemců. Do hlavního hodnocení se tak nedostanou organizace, které by neměly šanci značku získat. S hodnocením by měly zbytečnou práci a samozřejmě i náklady. Dá se však říci, že vstupními kritérii neprojde odhadem asi polovina zájemců.
Na čem neziskovky nejčastěji pohoří?
Hlavně na vstupních kritériích. Z nich bývá největší problém, že po organizacích s rozpočtem nad tři miliony korun chceme, aby prováděly audit účetní závěrky. Dále se stává, že se hlásí neziskovky, které nemají ani deset procent příjmů ze soukromých zdrojů, tam by pak hodnocení nedávalo smysl, protože značka je určena hlavně soukromým dárcům.
Proč je podle vás důležité mít neziskovky prověřené?
Z pracovního i osobního života máme potvrzené, že dárci firemní i ti individuální vítají, že takové hodnocení existuje. Velmi důležité také je, že s rostoucí známostí značky si jí začínají všímat i někteří velcí hráči, například z automobilového průmyslu.
Existuje podle vás ideální neziskovka? Jaká kritéria by měla splňovat?
Od držitelů značky vyžadujeme, aby se chovali transparentně, což se týká vlastně veškeré komunikace. Nestačí mít jen pěkné webové stránky. Dále je velmi důležitá efektivita, se kterou organizace vykonává své činnosti. V rámci hodnocení sledujeme, jaký je v organizaci poměr nákladů na vlastní správu a režii k nákladům na výkon poslání. Ideálně by neziskovka na svůj provoz měla spotřebovat něco kolem dvaceti procent. V neposlední řadě musí být samozřejmě dobře vedená a řízená.
V souvislosti s neziskovkami se často mluví o dobrovolnictví. Mají podle vás v takových organizacích pracovat lidé zadarmo?
V první řadě je třeba říct, že žádná práce není zadarmo. I práce dobrovolníků představuje pro organizaci nějaké náklady. Pak je také důležité si uvědomit, že ne všechny činnosti je možné zabezpečovat dobrovolnou prací. Tím nicméně nechceme snižovat hodnotu dobrovolnické práce. Dobrovolníci jsou skvělí, důležití a spousta činností by se bez nich neobešla.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
