„Čekala mě velká oslava. Říkala jsem si, že se sebou musím něco udělat. Přece nebudu jen tak čekat, až zestárnu,“ vzpomíná Kelišová.

Navštívila rovněž gynekologa. A pak šlo všechno ráz na ráz. „Bulka v prsu, mamograf, potvrzující sono a diagnóza: rakovina. Všechno šlo tak rychle, že jsem se ani nestačila bát.“

Vzor? Babička, kterou nepoznala

Už odmalička měla za vzor svou babičku. Přestože ji nikdy neviděla. „Byla prý odvážná, milovala svou rodinu. Dovedla ji bránit proti všem. Zkrátka ženská do nepohody, která vždy odhodlaně pomáhala, kde bylo potřeba.“

Babička zemřela dávno před Danieliným narozením. Na rakovinu prsu… Snad i proto vzala nemoc jako výzvu osudu. „Ukážu všem, že jsem odvážná jako babička!“

Operace, pobyt v nemocnici, chemoterapie, časté návštěvy na onkologii. Během devítiměsíční léčby bylo Kelišové špatně, začaly jí řídnout vlasy, byla často unavená. Jen padesát let, a už musela jít do invalidního důchodu. „Ale abrahámoviny jsem slavila celý týden,“ směje se Daniela.

V devadesátých letech, kdy jí lékaři našli bulku, se o rakovině moc nemluvilo. „Ve společnosti to bylo tabu. ‚Ta brzy zemře,‘ šuškali si o mně. Když jsem si ale uvědomila, že se nemám za co stydět, začala jsem o nemoci mluvit.“

To byl důležitý krok. Ke Kelišové se přidávaly další ženy, které rakovinu do té doby tajily. Sousedka, učitelka jejích dětí, kolegyně v práci…

Cesta mezi ALENky

V průběhu nemoci měla Daniela štěstí na lékaře, rodinu i chápající kamarády. „Díky rakovině jsem si našla i přítelkyně, které bych být zdravá nikdy nepotkala. A těmi jsou ALENky členky spolku ALEN - ženy s rakovinou prsu.“

Do něj se dostala krátce po operaci prostřednictvím bývalé kolegyně, která rok před ní řešila stejný problém.

„Alenky jsou ženy, které vědí, jak se cítím, když se podívám do zrcadla na svůj hrudník bez prsu. Vědí, jak mi je, když dostanu dávku chemoterapie. Vědí, co prožívám, když mi padají vlasy, jak se obávám jít prvně cvičit nebo plavat do veřejného bazénu. Nemusíme si nic vysvětlovat. Chápeme se.“

Mezi Alenkami našla druhou rodinu. A dvacet let se v organizaci snažila na oplátku pomáhat těm, které se potýkají se stejnou nemocí. „Vlastně musím rakovině poděkovat. Za spoustu pěkně prožitých chvil i krásných přátelství.“

ALEN - ženy s rakovinou prsu ve zkratce
* Jde o spolek s 27letou tradicí, ve kterém jsou ženy, jež dala dohromady rakovina prsu.
* ALEN poskytuje informace o léčbě, pořádá odborné přednášky a besedy, nabízí rehabilitaci, cvičení, plavání, turistické výšlapy i rekondiční pobyty, vydává informační zpravodaj.
* Spolek získal profesní ocenění Značka spolehlivosti od Asociace veřejně prospěšných organizací. Dvě jeho členky obdržely cenu Křesadlo pro dobrovolníky od organizace HESTIA.
* Roční rozpočet ALEN je 600 tisíc korun, činnost je financována ze členských příspěvků, sponzorských darů a státních dotací. Všechny členky pracují jako dobrovolnice.