Aničce Mynářové by se mohl konečně splnit sen. Sen každého nevidomého člověka. Aby mohl alespoň trochu vidět a neznal jen tmu. „Můj manžel pracuje v Německu, a tak Aničku vzal do optiky Brillen Gräbner. Tam podstoupila různá vyšetření. Půjčili jí speciální čtecí zařízení a takové kukátko, díky kterému vidí do dvou metrů. Byla z toho úplně odvařená. Celý život neviděla a teď dokázala rozeznat, že mám třeba tmavé vlasy. Kukátko jí půjčili, ale čtecí zařízení stojí 700 euro,“ vysvětlila Helena Kubíčková, která se o Aničku stará.

Anička je od narození téměř nevidomá. Pomozte ji najít domov
Nevidomá Anička sehnala byt. Nyní potřebuje postel, skříně a další vybavení

Nejen že by nevidomá dívka potřebovala peníze na čtecí zařízení, ale i na operaci, díky které by mohla znovu vidět. „V té optice nám řekli, že v Izraeli existuje nejlepší oční klinika na světě. Chtěli bychom tam Aničku vzít na operaci, díky které by mohla nosit jen brýle. Sice by měly třeba 10 dioptrií, ale i tak by to pro ni bylo skvělé. Zatím to s nimi domlouváme, ale potřebujeme na to především finanční prostředky a někoho, kdo by tam Aničku letadlem doprovodil. Je to mladá holka, má celý život před sebou,“ uvedla Helena Kubíčková.

Třiadvacetiletá dívka by si ze všeho nejvíc přála začlenit se do normálního života. Chtěla by prodávat třeba někde v obchodě a necítit se tak, jako že je ona ta jiná. „Anička nechce, aby ji nikdo litoval. Chce mít normální práci, ne žádnou pro hendikepované, kde jí dají 30 korun na hodinu, protože nevidí. Byla jsem s ní i na pohovoru u jednoho pána, který jí říkal, že by vyráběla košíky. Nakonec z něj vylezlo, že vše rozjíždí a ani nemá prostory pro svou firmu. Pokud by někdo věděl o rozumné práci, která by Aničce nepřipomínala, že je jiná, budeme moc rádi, když se nám ozve,“ popsala Helena.

Ceny Richard, které Zoo Praha uděluje už od roku 2009, jsou vyrobeny z českého křišťálu a nesou jméno oblíbeného gorilího samce.
Pražská zoo ocení o víkendu podporovatele cenami Richard

Nevidomá nyní bydlí v bytě v Praze 7, který jí pomohla sehnat právě Helena Kubíčková přes známosti. Majitelé původního bytu, v němž měla Anička bydlet, vypověděli smlouvu v den, kdy se měla dívka přistěhovat. „Naštěstí jsme jí pak sehnali jiný byt. Ten se musel ale totálně předělat, protože v něm žila stará paní asi 60 let. Bylo tam zatuchlo, shnilé parkety. Nahnali jsme tam řemeslníky, kteří vytrhali podlahy, vymalovali a udělali z bytu domov. Potom jsme tam my i pan starosta pomohli Aničce navézt nábytek, který jsme pro ni sehnali,“ doplnila Helena Kubíčková.

„Poskytli jsme slečně naši dodávku s řidičem, který ji pomohl dovézt nábytek do nového bytu,“ potvrdil starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Anička Mynářová pochází ze Šumperku, kde jí její rodina psychicky i fyzicky týrala. Tamní lékaři jí dokonce celý život dávali prášky na epilepsii, kterou možná vůbec netrpí. „Vzala jsem ji na vyšetření tady v Praze a doktorka říká, že žádnou epilepsii nemá. A to jí celý život nějaký hnusný prášky,“ popsala Helena Kubíčková.

Pokud byste chtěli nevidomé dívce pomoci začít žít normální život či ji podpořit, aby mohla na operaci nebo získala čtecí zařízení, přispějte na její transparentní účet - 115-5420560277/0100. Pokud byste věděli o nějaké práci, ve které by si Anička připadala jako normální třiadvacetiletá dívka, kontaktujte paní Helenu na telefonním čísle nebo na 774 181 678 nebo na email helena.k.rouz@seznam.cz.

Nemocnice Na Františku.
Praha 1 nezruší tendr na provozovatele Nemocnice na Františku, uvedl radní Hodek