Osud vzácného sochařského, který v minulosti zdobil kašnu před grotou v Havlíčkových sadech, mají v rukou nyní policisté, kteří jeho zmizení vyšetřují. Vzácné sochařské dílo, které několik let postrádá úřad Městské části Praha 2, bylo nalezeno v pátek. O víkendu pak proběhla za přítomnosti policie, radnice Prahy 2, restaurátora a majitele pozemku její identifikace.

Socha byla ve velmi dobrém stavu objevena na zahradě zrekonstruované tvrze, kde se u ní konaly svatební obřady. Podle informací, které vydal Pražský deník již včera, Neptuna majitelé zakoupili před pěti lety za 300 tisíc korun ze zahradnictví naproti Krčské nemocnice. „Při jejím nákupu jsme vůbec netušili, že by něco takového mohlo být možné,“ uvedl víkendovými událostmi zaskočený majitel tvrze Jan Sedláček. Nyní je připraven předložit veškeré dokumenty o koupi sochy policii. Ta jej již k tomuto kroku vyzvala. „Věc je nyní v šetření. Policie zatím nikoho trestně nestíhá,“ uvedla Eva Brožová.

Socha zatím zůstává v tvrzi

Včera ještě socha kvůli vyšetřování zůstala na místě, kde byla nalezena. „Čekáme na vyjádření policie, která rozhodne, jak se sochou můžeme naložit. Nyní pro ni hledáme náhradní místo pro případ, že bychom ji museli odvézt. Pokud to nebude nutné, Neptuna zatím ponecháme v areálu tvrze s tím, že by byla uzavřena smlouva o jejím vypůjčení,“ uvedl místostarosta Prahy 2 Jiří Paluska.

Podle radnice Prahy 2 má nalezení sochy zásadní význam pro obnovení groty, tedy umělé jeskyně, která kdysi krášlila Havlíčkovy sady. I proto letos v dubnu na popud Jiřího Palusky rada vypsala 50 tisíc korun odměny tomu, kdo sochu podaří najít. Peníze nyní poputují obyvateli Prahy 4, který se živí kamenickou prací.

Sochu za několik měsíců čekají restaurátorské práce, které jí na postavec vrátí zpět sošky želv a žab. Zpět v Havlíčkových sadech by Neptun mohl být odhadem kolem roku 2009. „S velkou pravděpodobností to však již nebude originál z pískovce, ale kopie z materiálu, který více odolává vodě,“ uvedl Paluska. Zda si radnice nechá vyhotovit kopii jen jednu či jich bude více, ukáže až cena této práce, která zřejmě přesáhne půl milionu korun. „Ta vzejde z výběrového řízení na restaurátorské práce a vyhotovení kopií,“ dodal Paluska. Další kopie sochy by mohla v budoucnu zůstat také v zahradě tvrze v Třebotově, protože majitelé objektu mají obavu, že ztráta sochy by mohla ráz zahrady i na ní konané obřady narušit. „Zatím nedokážeme odhadnout, jak bude chod místa poznamenán,“ uvedl Sedláček, který chce o kopii jednat s radnicí Prahy 2.

Hledá se Neptun

Praha 2 - Odměnu 50 tisíc korun za informaci vedoucí k nalezení sochy Neptuna vypsala rada Městské části Praha 2. Radnice tak chce umělecké dílo vrátit zpět na původní místo – do kašny před umělou jeskyní v Havlíčkových sadech. Peníze by byly vyplaceny z rezervy rozpočtu na rok 2007. „Požádal jsem radu, aby vypsala odměnu za nalezení sochy. Jde 50 tisíc, vyšší částku by muselo odsouhlasit celé zastupitelstvo,“ informoval včera zástupce starostky Jiří Paluska. Podle něj byla socha znázorňující Neptuna viděna naposledy v roce 1999, kdy byla uskladněna v zahradnické firmě na Kavčích horách. Krádež však vyšla najevo až v loňském roce. Městská část po tomto zjištění podala na policii trestní oznámení o odcizení uměleckého předmětu. Úřad po soše pátral již v minulosti. „Tehdy naše stopa končila u dvou mužů, kteří měli areál zahradnictví pronajatý,“ dodal Paluska. Podle něj však část pátrání naznačovala, že socha mohla skončit i v zahraničí. Do Anglie se mohla dostat spolu s kopiemi soch z Kuksu. Radnice však věří, že socha zůstala na území České republiky a jsou lidé, kteří by o ní mohli vědět. Právě těm nyní nabízí odměnu. „Socha měla na výšku asi čtyři metry. Takové dílo nelze jen tak schovat,“ dodal Paluska. Neptuna z jemného hustého pevného pískovce vytvořil v letech 1875 až 1877 Bohuslav Schnirch za spolupráce Jana Vorlíčka. Sochu tvoří dvě části: horní je klečící postava Neptuna s mušlemi, dolní tvoří bohatě členěný sokl – skalka s rostlinnými motivy. Vnitřkem obou dílů byla vedena trubkou nahoru voda.

Grotta bývala oblíbenou výletní zastávkou

Praha/Vinohrady -Historie umělé jeskyně zvané grotta pod Havlíčkovými sady již téměř neprozrazuje, že dnes zdevastované místo bývalo v meziválečném období oblíbeným výletním cílem Pražanů i lidí ze širokého okolí města. Podle několika dobových fotografií, pohlednic a kreseb lákala Grotta nejen k výletům, ale také k posezení pod slunečníky. „Občerstvení se podávalo za vyhrávání živé hudby na patrové oválné terase a jeskyně byla vybavena umělým osvětlením a plynem,“ uvedla expertka v oblasti rekonstrukce historických budov Věra Müllerová. Úřední spis z archívu Městského úřadu Prahy 2 adresovaný hostinskému Karlu Štěpánkovi na Královských Vinohradech dokládá, že grotta byla ještě v letech 1949 až 1952 pronajata na kavárnu a restauraci s podmínkou, že její provozovatel musí provést rekonstrukci elektrického osvětlení a jeskyni bude udržovat v perfektním stavu.

Grotta měla oživit ideál starověké zahrady

Praha - Prvorepublikové slávě vyhlášeného výletního místa předcházelo v druhé polovině 19. století rozhodnutí Moritze Gröbeho zakoupit pozemky s vinicí v pražských Vinohradech s bývalými usedlostmi Horní a Dolní Landhauskou. Ze záměru vystavět velké rodinné sídlo nakonec pod rukama architekta Antonína Viktora Barvitia vznikla nejen Gröbeho vila, ale také herní pavilon, viniční altán, hospodářské budovy, skleník, opěrné zdi se schodišti a grotta. Plán vytvořit umělou jeskyni nabyl konkrétní podoby v 70. letech 19. století.

Zděná grotta, zapuštěná v břidlicové skále a ukrývající v sobě labyrint průlezů, schodišť a jeskyň, vznikla z romantických vizí, které se v 19. století objevovaly v architektuře a měly oživit ideály starověkých zahrad. Jeskyně tak kromě labyrintů v sobě ukrývala terasy, balustrády, niky či sochy antických bohů, nymf a plastik s motivy mytických vodních živočichů, který vévodila dnes ztracená socha boha Neptuna. „K zahradním úpravám patřila i originální sochařská výzdoba v podobě cementových plastik pařezů a kořenů, které lemovaly zahradní cesty kolem grotty a jezírka v severozápadní partii areálu,“ dodala Müllerová. Podle ní však se však autentické podoby této výzdoby nedochovaly. Zbytky nezůstaly ani z nejpozoruhodnějšího efektu grotty – spojení skály a rostlin.

„Grotta byla proděravěna množstvím prohlubní opatřených drenážními kanálky. Do nich byly vsazeny různé zelené i kvetoucí rostliny jakými jsou například fialky, pampelišky, konvalinky, ocúny či šafrán. Dnes je však většina prohlubní zasypaná sutí a zarostlá náletovou zelení,“ dodala Müllerová. Ani dnes po nich v parku nezůstaly stopy. Jejich případné zbytky definitivně zahladil rok 1961, kdy grottu přejmenovanou na Neptunovu jeskyni získaly do správy podnik Sady, lesy a zahradnictví hlavního města Prahy. Podle Müllerová to dokládá dokument, v němž se mimo jiné uvádí, že jeskyně nemá příliš vysokou výtvarnou a historickou hodnotu a může být využita mimo jiné i k hospodářským účelům. V dalších letech po dokumentu následovalo zazdění teras a devastace výzdoby, soch a vodních prvků. Výsledkem chátrání byla mimo jiné i ztráta sochy Neptuna, za jejíž nalezení byla minulý týden vypsána radnicí Prahy 2 odměna 50 tisíc korun.

Kdo byl Moritz Gröbe

Praha - Německo-židovský pražský podnikatel, který v 60. letech 19. století velmi zbohatl jako společník firmy Lanna a Šebek zabývající se mimo jiné také dopravními stavbami. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století se tato společnost podílela také na stavbě železničního tunelu pod vinohradským ostrohem. Tehdy si Gröbe vyhlédl místo pro své letní sídlo. Od roku 1870 proto skoupil a během deseti let postupně upravil a zastavěl pozemky dnešních Havlíčkových sadů. Mimo jiné sem nechal navézt vytěženou zeminu z tunelů a vymodelovat vinici. Na vrcholu kopce si posléze nechal v letech 1871 až 1888 vybudovat vilu, v níž žil až do své smrti v roce 1891.