Plných osmnáct minut však dispečerce trvalo přemlouvání pražských nemocnic k přijetí pacienta. Nakonec svolila poslední v pořadí Nemocnice Na Homolce. Volné lůžko v danou chvíli chybělo v IKEMu, ve fakultních nemocnicích na Vinohradech a v Motole, Všeobecná fakultní měla tehdy z provozních důvodů příslušné oddělení zavřené.

Tolik informace Zdravotnické záchranné služby z konce loňského roku. Začátek letošního nepřinesl podle záchranářů téměř žádné zlepšení. V minulých dnech se podobné situace opakovaly. Že na rychlém transportu pacienta závisí i jeho život není žádná novinka, avšak „turné" po nemocnicích, než pacienta v některé přijmou, taky už moc nepřekvapuje. Jenomže to nesmí trvat příliš dlouho, neřku-li vůbec.

Počty pacientů transportovaných pražskou záchrannou službou.A tak do problematiky příjmu a odmítnutí musel vstoupit sám ministr zdravotnictví. Tím víc, když se situace ani v minulých dnech kolem dohadů mezi zdravotníky v sanitkách a těmi nemocničními nijak nelepšila. Ministr proto podle dostupných informací ředitelům nemocnic pohrozil okamžitým odvoláním, jestli tyto excesy budou pokračovat.

„Nemocnice je povinna na výzvu zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska převzít pacienta do své péče vždy, je-li pacient v přímém ohrožení života. Za nesplnění této povinnosti může být nemocnici uložena pokuta až do výše 1 milionu korun," sdělil Jan Štoll, mluvčí ministerstva s tím, že na ministerstvu bude zřízena pracovní skupina, která bude mít za úkol najít takové řešení, aby se podobné situace neopakovaly. „O výsledku budeme veřejnost informovat," doplnil Štoll.

Ke zlepšení příjmu pacientů již zřejmě dochází, jak tomu napovídají nové zkušenosti pražských záchranářů. „Úspěšný řetězec přežití začíná u kvalitní laické pomoci a pokračuje rychlým a odborným zásahem záchranářů až po předání pacienta do následné péče specializovaných oddělení nemocnic. K takovému zásahu aktuálně došlo v Hybernské ulici," popisovala Jiřina Ernestová, mluvčí pražské záchranky. Podle Ernestové náhlá zástava oběhu postihla 82letou klientku.

Pracovnice kanceláře prováděly laickou masáž srdce podle telefonických pokynů dispečerky až do brzkého příjezdu záchranářů. Po rychlém obnovení vitálních funkcí byla žena s příznaky akutního infarktu myokardu předána přímo na katetrizační sál vinohradské nemocnice k operačnímu zákroku. Jinými slovy, nemocnice jako by si už daly říct a ta zmíněná pacientku bez výhrad přijala.

V Motole hrozí tvrdými postihy

Citát Pavlíny Dankové, mluvčí motolské nemocnice.Současný pohled do nemocnic proto přináší první odpovědi.

„Mohu potvrdit, že se situace zlepšila. Ze záchranky nemáme za poslední měsíc žádné zprávy, že bychom odmítli převzít pacienta z důvodu nedostatku akutních lůžek s umělou plicní ventilaci. Pokud by se tak stalo, vyvodíme z toho tvrdé personální postihy," sdělila Pavlína Danková, mluvčí nemocnice v Motole.

Dodává, že výjimečně může například kvůli rekonstrukci nastat stav snížení počtu těchto lůžek, ale o tom prý bude nemocnice záchranku včas informovat.

„Netrestejme ředitele nemocnic nebo zdravotnický personál za to, že nemáme v nemocnicích potřebný počet lůžek. Ten jsme v minulosti měli a předchůdci současného ministra zdravotnictví za snižování lůžkových kapacit nesou jak morální, tak ekonomickou zodpovědnost. Takzvané úspory jsou totiž i na úkor lidských životů, a oni to spolu s pojišťovnami dobře věděli," sdělil nejmenovaný zdravotník, který si přál zůstat v anonymitě.

Záchranářů málo, přesčasů hodně

Snižování počtu lůžek se nelíbí ani řediteli pražské záchranky Zdeňku Schwarzovi. Upozornil i na malý počet záchranářů a na četné přesčasy, kvůli kterým jsou lékaři nevraživí a s pacienty nekomunikují.

Podle Schwarze se stává až pětkrát do měsíce, že záchranáři pro pacienta místo nenajdou. „Pak dochází k agresivitě, kdy se snažíme pacienta za každou cenu do nemocnice dostat. Místo v Praze hledáme i hodinu a pak prostě do nějaké nemocnice jedeme s tím, že nás přijmout musí," popsal Schwarz.

Podle něj se jedná o typicky pražský problém, v jiných krajích není. „Personál v krajích asi pracuje lépe nebo si uvědomuje, že je nenahraditelný. V Praze spoléhají na to, že je tu více nemocnic, že se místo někde najde. Je to i chyba managementu, že nevedou nemocnici tak, aby lůžka vždy měla," dodal Schwarz.

Jestliže třeba chybějící počet lůžek v IKEMu způsobil, že záchranka musela hledat s pacientem náhradu v jiné nemocnici, je dnes situace jiná? „Ročně přijmeme 1 600 pacientů. Podle dat záchranky jsme za poslední dva roky nemohli z důvodu plných lůžek akutně přijmout pacienta pouze jednou," informovala Veronika Velčová, mluvčí IKEMu. Podobně informovaly i jiné nemocnice s tím, že zásah ministra zdravotnictví samozřejmě berou s plnou váhou na vědomí.

Nejvíc kolapsů je prý v bytech

To si uvědomuje i Všeobecná fakultní nemocnice. „Nicméně i v minulosti jsme podobné případy řešili. Jednoznačně došlo k přetížení na příjmu a nebylo možné v dané chvíli žádného pacienta okamžitě přijmout. Samozřejmě se budeme snažit, aby záchranka svého pacienta mohla naší nemocnici bez problémů předat," míní Filip Brož, mluvčí nemocnice.

K problému nedostatečných lůžkových kapacit potažmo k úsporám se další jiná oslovená zdravotnická zařízení odmítala vyjadřovat. Prý už tak učinila mnohokrát, víc lůžek stejně nemají a z moci úřední prostě musejí šetřit. To záchranka z logiky věci nesmí. Jen v loňském roce odvezla z bytů na 60 tisíc pacientů. Právě v bytech jsou zdravotníci kvůli selhání oběhového systému nejčastěji.