Lidé, kteří čekají na endoprotézy či nejrůznější urologické, chirurgické nebo kardiologické zákroky se nyní konečně dočkají. Neakutní výkony totiž většina zdravotnických zařízení musela pozastavit kvůli pandemii.

Ve Fakultní nemocnici v Motole již objednávají pacienty. Navýšení počtu operací se podle mluvčí Pavlíny Dankové projeví až v následujících týdnech. „Nové čekací lhůty teď dávají jednotlivé kliniky dohromady a co nejdříve je zveřejníme. Nicméně plánování operací není možné stihnout tak rychle, abychom ze dne na den přešli do běžného provozu,“ řekla Danková

O tři čtvrtiny méně operací

„Hranice mezi akutními a neakutními výkony je neostrá a liší se podle oborů a podle celkového stavu pacienta. Výkon, který je u jednoho člověka odložitelný, může být u jiného vzhledem k přidruženým onemocněním vysoce akutní,“ dovysvětluje mluvčí.

Největší zdravotnické zařízení v Česku při běžném provozu zvládne až 650 operací za týden včetně víkendů, při kterých však probíhá jen neodkladná péče. Letos od prvního ledna do 25. března klesl počet operací o 1819, což představuje pokles o 76 procent oproti stejnému období roku 2019.

„Velmi hrubě se dá odhadnout, že lze odložit v zařízení našeho typu přibližně 30 % výkonů,“ uvádí Danková.

Ubylo plastik

Fakultní nemocnice Bulovka obnovuje odkládané výkony od příštího pondělí. „Operace budou velmi rychle nastartovány, a to především na ortopedii, chirurgii, plastice a očním oddělení,“ říká mluvčí Bulovky Simona Krautová s tím, že odkládaná operativa by se mohla vyrovnat řádově v průběhu několika měsíců.

„Nicméně například na ortopedické klinice dojde k prodloužení objednací doby minimálně o pět měsíců,“ oznámila Krautová.

„Tento týden dochází postupně k zpětné transformaci oddělení, která byla využívána pro pacienty s covid-19. Od 19. dubna byl zastaven příjem pacientů s koronavirem na oddělení ORL a oční a dermatovenerologickou kliniku,“ dodala.

V loňském roce se zde léčilo přibližně o 10 procent pacientů méně, což odpovídá přibližně třem tisícům hospitalizací. Odložení nejvíce postihlo ortopedii, plastiku a chirurgii.

„V měsících na vrcholu pandemické zátěže v obou vlnách a transformace nemocnice pro covidový provoz byl propad výraznější, přibližně čtvrtinový, nicméně nemocnice v období po vlnách zareagovala navýšením zdravotní péče,“ uvádí mluvčí.

Podle Simony Krautové se ale nestalo, že by nyní přicházeli pacienti kvůli odkladu vyšetření prevence či operace v horším zdravotním stavu. „Neodkladné, akutní operace se poskytovaly hned, nepozorujeme zhoršení,“ popisuje mluvčí.

Oo května ve VFN naplno

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) obnovuje postupně péči na všech 40 klinikách, tak jak jí to dovoluje provozní situace a počty pacientů s covid-19. „Zahajujeme paralelně stovky typů výkonů napříč nemocnicí. Od května chceme jet všude naplno,“ říká mluvčí VFN Marie Heřmánková.

Kvůli koronaviru zde odložili přibližně polovinu zákroků, což jsou řádově stovky výkonů prakticky ve všech oblastech mimo neodkladnou péči. „Asi nejzásadnější dopad útlumu ale pociťujeme v kardiologii,“ dodává Heřmánková. 

Nejsložitější situace je v „Thomayerce“

Zato ve Fakultní Thomayerově nemocnici stále leží přes 90 covid pozitivních pacientů, kteří potřebují intenzivní péči, z toho 15 je na pracovištích JIP a ARO. „Z tohoto důvodu budeme k uvolnění neakutní péče přistupovat opatrněji a v postupných vlnách,“ říká Petr Sulek s tím, že další uvolnění bude závislé na aktuální koronavirové situaci.

Nemocnice však chce svým pacientům neakutní péči zpřístupnit co nejdříve. „To znamená, že nejdříve budeme postupně uvolňovat takové výkony, které nejsou následně náročné na intenzivní péči, jako například operativní výkony v rámci ORL, urologie či malé chirurgické zákroky,“ říká Sulek.

Zařízení podle něj bude dělat vše pro to, aby odloženou neakutní operativu zvládlo v co nejkratším termínu. „Personálně jsme na to připraveni, a rozhodně nebudeme zbytečně prodlužovat čekací termíny pro neakutní výkony,“ uzavírá Sulek.