Německý design? Předměty s historickou hodnotou, které možná najdete i doma

Historické i současné kousky německého designu prezentují až do konce listopadu Česká centra Praha. Výstava se do galerie v Rytířské ulici přemístila z muzea v Mnichově a během následujících měsíců bude putovat i po dalších světových městech.

„Jsou to věci, které mají historickou hodnotu, ale je možné, že tu návštěvníci objeví i něco, co mají sami doma, na půdě nebo ve sklepě. Já si ze svého dětství pamatuji například typickou dvoubarevnou umělohmotnou konvičku z NDR," říká produkční Českého centra Praha Jolana Součková. Připomíná například dva návštěvníky, kteří si artefakty z výstavy chtěli i zakoupit. „Asi jim to tu připomíná obchod, prodejné však exponáty nejsou," usmívá se Součková.

Zamítnuté předměty našly místo v rakvích

Kulturní propojení Bavorska s českými zeměmi fungovalo od nepaměti a trvá dodnes. Ano, okleštila ho sice druhá světová a následná studená válka, současná generace však po roce 1989 na bývalé mezistátní vazby navázala. Příkladem je aktuální výstava německého designu v Praze, kterou připravila Česká centra ve spolupráci s německými kolegy.

Expozice je rozdělena na současnou a historickou tvorbu německých designérů, kuriozitou je pak vystavení několika předmětů, které byly z různých důvodů zamítnuty a nikdy nespatřily světlo světa. Instalátoři výstavy je umístili ve spodní části galerie do černých rakví. V ponurém prostředí našly své místo například večerní šaty z hedvábí od návrhářky Ayzit Botsan. Ačkoli na přehlídkách sklidily velký ohlas a staly se hlavním prvkem kolekce, žádný obchodník si je neobjednal. I proto se nyní vyjímají pouze na ramínku v galerii Českého centra.

Jiný příklad tvorby, která nikdy nespatřila svět, je nevydaná písnička, kterou si návštěvníci mohou poslechnout ve sluchátkách. Výstava obsahuje i dosud nepublikovanou báseň nebo kopii e-mailu pro uměleckého ředitele německého divadla, který přes tři měsíce pracoval na novém grafickém vzhledu divadla, a poté mu jej ředitel přes elektronickou poštu zamítl a zkritizoval.

Rozhovor s Janou Mattasovou, manažerkou GALERIE/CZD:

„Český i německý design hledá odpovědi na stejné otázky"

Co bychom si měli představit pod označením "Made in Germany"?

Je těžké shrnout celé období vývoje designu v průběhu 20. století do jedné definice, celé století bylo totiž obdobím rozmanitého vývoje. Můžeme se ale pokusit vypíchnout některé společné prvky pro všechny dekády. V tom případě můžeme mluvit o tradici myšlenky tzv. gesamtkunstwerku, tedy snahy o vytvoření jednotného uměleckého díla, které vykrystalizovalo do podoby snah propojení průmyslu, nových technologií a umění, tedy estetiky a kreativity. Německý design znamenal vždy propojení umění a průmyslu, kdy byl důraz kladem především na věcnost a funkčnost. Krásným příkladem je například tvorba P. Behrense, který se stal v prvním desetiletí 20. století uměleckým poradcem firmy AEG a můžeme říct, že pro ni vytvořil kompletní „corporate identity", od návrhu loga, přes design vyráběných předmětů až po architektonický návrh továrny, ve které firma sídlila.

Jak se na německém designu odrazila historie 20. století – jak ho ovlivnila například druhá světová válka?

Design, stejně jako jakákoliv jiná oblast kultury, je a byl ovlivněn radikálními změnami ve společnosti, ať už to je přelom 19. a 20. století a industrializace, nebo druhá světová válka. V případě německého designu bych nastínila situaci, která nastala ve 30. letech, kdy byla uzavřena jedna z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury – Bauhaus. Zde působili např. Marianne Brandt, Marcel Breuer, Herbert Bayer, Max Bill, Ludwig Mies van der Rohe a mnoho dalších známých jmen. Díky emigraci některých pedagogů a žáků této školy pak mohlo být na jejich myšlenky navazováno, protože se jim dostalo mezinárodního rozšíření a vlivu. A můžeme říci, že i dnes lze nalézt určitý ohlas Bauhausu ve vysokém uměleckém a designérském školství.

Jaké postavení měl německý design ve světě v průběhu 20. století?

Pro svět může znamenat například automobilový průmysl, tedy „Wolkswagen". Nicméně i výstava v Českém centru dokazuje, že německý design má mnohem širší záběr – od návrhů skla, porcelánu, přes nábytek, až po automobily. Navíc třeba myšlenky již zmíněného Bahausu nebo možná méně známé, ale stejně významné vysoké školy designu v Ulmu, silně ovlivnily vývoj designu na celosvětové úrovni. Můžeme říci, že od 80. let má německý design skutečně globální charakter, a tak se také projevuje – designéři navazují spolupráci se studii či firmami v Japonsku, USA, mekce designu Itálii a v dalších zemích. A je tomu i obráceně – například v už zmiňovaných německých automobilkách pracují zahraniční návrháři, třeba i z České republiky.

Několik německých architektů a umělců tvořilo také v Praze, prozraďte, kde můžeme vidět jejich tvorbu?

Německého původu byl mimo jiné Petr Parléř, který se podílel na stavbě katedrály svatého Víta. Bonifác Wohlmut navrhl Míčovnu na Pražském hradě, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové jsou autory současné podoby chrámu Sv. Mikuláše na Staroměstském a Malostranském náměstí. Alfons Wertmüller se podílel na budově Státní opery a například Adolf Loos – brněnský rodák s německými kořeny – postavil Müllerovu vilu.

Mezi Německem a českými zeměmi vždy probíhala kulturní výměna, kterou ale přeťaly historické události 20. století, hlavně studená válka. Jaká je situace dnes?

Současná situace opět nahrává sblížení, protože design v obou zemích hledá odpovědi na stejné otázky, hlavně jak čelit globalizaci a reagovat na hospodářskou situaci celého světa.

Jaké jsou současné trendy a tendence německých designérů?

Hlavní gró německého designu vždy bylo propojení řemeslně technické dovednosti designérů s estetikou a funkcí. Dnes je k těmto hlavním kritériím připojen další důležitý aspekt, a to je důraz na ekologičnost návrhu, výroby i recyklace výrobku. Což je hlavní tendence, která se bude určitě v designu rozvíjet dál. Navíc se podařilo rozšířit povědomí o designu i do širších vrstev společnosti, hlavně v podobě, co znamená spojení umělecké a průmyslové práce, která je důležitá pro náš každodenní život. Takové uvažování má ve světě čím dál větší ohlasy a začínají se objevovat i u nás. Mohu říci, že i naše organizace CZECHDESIGN se o toto rozšíření povědomí o designu a jeho vlivu a odpovědnosti vůči každodennímu uživateli snaží mnoha svými projekty. Také proto jsme s radostí přijali výzvu spolupracovat na projektu výstavy Německý design. Minulost – současnost.

Vyzdvihla byste na závěr nějakou perličku, kterou by návštěvníci výstavy neměli opomenout?

Za nejzásadnější předmět vystavený na expozici německého designu, vážící se k naší éře, považuji vystavený počítač NeXT. Na jednom z těchto počítačů, cílených především na vědeckou a akademickou oblast, fungovala totiž první verze Internetu.