Na Ďáblickém hřbitově se od 10 hodin uskuteční pietní akt pořádaný Sdružením bývalých politických vězňů. Lidé uctí mrtvé u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje. V Ďáblicích leží v hromadných hrobech kolem dvou stovek obětí komunistického režimu.

Václav Svoboda při natáčení pro Post Bellum.
Nesvoboda a fronty na toaletní papír: Jak začalo státem plánované hospodaření

Odpoledne si lidé připomenou odkaz Milady Horákové u vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla a nedalekého symbolického hrobu Horákové. Pieta začne od 16 hodin. Horáková, právník Oldřich Pecl, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a historik a kritik Záviš Kalandra byli 8. června 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Všichni byli popraveni 27. června. Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala podle badatelů skončily v hromadném hrobě na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených však nastala až po roce 1989.

Akce K a akce Ř

Na Vyšehradském hřbitově bude od 17 hodin také pieta připomínající násilnou likvidaci řeholních řádů v někdejším Československu. Takzvaná Akce K začala 14. dubna 1950 zásahem proti mužským řeholním řádům, druhý zásah byl proveden v noci z 27. a 28. dubna. V létě téhož roku následovala Akce Ř zaměřená proti ženským řeholním řádům, která se ve dvou vlnách odehrála mezi červencem a zářím. Připomínka se uskuteční u památníku věnovaného řeholníkům a řeholnicím, kteří se stali oběťmi nacistické a komunistické totality.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.