Letos v červenci oslaví nejdůležitější autobusové nádraží v Praze šedesát let své existence.

Na pozemku po zrušených uhelných skladech v Karlíně se začalo stavět už v roce 1948. Ještě téhož roku, přesně 17. června 1948 vyjel z nového nádraží první autobus a tím byl jeho provoz o kapacitě 25 odjezdových stanovišť slavnostně zahájen.

Nádraží zasahovalo až do prostoru sousedícího s tehdejším Městským muzeem a veřejnosti bylo známé pod názvem Horní nádraží. O rok před tím byla zprovozněna i další dvě autobusová nádraží Pankrác a Smíchov. Ani jedno z nich už dnes nefunguje.

Počátky sahají až do 20. let minulého století

Úplné prvopočátky autobusové dopravy na Florenci ale sahají ještě dál do minulosti a souvisí se vstupem státní železniční společnosti ČSD do autobusové dopravy v roce 1927. V Praze československé dráhy zahájily autobusový provoz v roce 1929. Základnou se v té době staly autobusové garáže, zřízené právě v místech, kde stojí dnešní nádraží Florenc.

Nádraží prodělalo hned několik oprav

Odbavovací hala Horního nádraží, dnešní Florence, spíše známá pod označením výpravní budova, byla postavena v roce 1949. Hned po jejím otevření v témže roce mohli cestující využívat prostornou čekárnu, toalety a dokonce i restauraci. Ve zvláštní místnosti nalezli odpočinek i řidiči a průvodčí.

V takřka nezměněné podobě fungovalo nádraží až do počátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy bylo v souvislosti s výstavbou trasy metra B nutné nádraží přestavět a posunout některá odjezdová i příjezdová stanoviště.

Zásah utrpělo nádraží, stejně jako celý Karlín, při povodních v srpnu 2002. Provoz byl ale rychle obnoven. Rekonstrukcí tehdy musela projít místa odjezdových stání, stejně jako zastávkové přístřešky. Budovu ale povodeň nikterak výrazně neponičila. Proto se k její rekonstrukci přikročilo teprve nyní.

Nová tvář nádraží Florenc

Rozsáhlá modernizace čeká pražské hlavní autobusové nádraží Florenc. Vyroste zde nová moderní odbavovací hala. Dodavatel ještě není vybrán, a tak se náklady zatím pouze odhadují – na padesát milionů korun. Ty budou vynaloženy na samotnou stavbu haly.

Dalších deset až dvacet milionů by měly stát práce spojené například se změnou infrastruktury. Projekt je již hotový a nyní se jen čeká na zahájení vlastní stavby. Ta podle včerejší informace generálního ředitele společnosti ČSAD Praha Holding Pavla Vráblíka začne už na konci září. Dokončena má být během prvního pololetí příštího roku.

Bude patřit k nejmodernějším

„Florenc se tak zařadí mezi nejmodernější dopravní uzly v České republice,“ uvedl Vráblík. Celá přestavba se uskuteční za plného provozu. Šéf divize dopravy Jiří Roubíček předpokládá, že práce budou znamenat jen nepatrnou překážku pro plynulé fungování nádraží.

Vizualizace nasvědčují, že budova odbavovací haly architektonicky zapadne do okolí. To ostatně tvrdí i Pavel Vráblík. Byl to prý jeden z hlavních parametrů projektu. „Dalším důležitým kritériem bylo samozřejmě pohodlí cestujících,“ doplnil Vráblík.

Zmizí stánky u vstupu

Na ploše 1096 metrů čtverečních nabídne jednopodlažní hala cestujícím moderní služby. Nový terminál prodeje jízdenek i informační centrum o dopravních spojeních by měly usnadnit zákazníkům odbavení. „Celých čtyřicet procent z celkové plochy odbavovací haly pak budou tvořit obchody se základními potravinami a tiskem, ale také restaurace,“ dodal Vráblík. Chybět by nemělo sociální zařízení odpovídající evropským normám.

„Nádraží Florenc je čím dál více využíváno pro dálkové mezistátní spoje. Proto je nutné přizpůsobit tomu i odbavovací halu včetně sociálního a dalšího příslušenství,“ zdůraznil Roubíček, který se domnívá, že náročnost cestujících dálkových spojů je vysoká. „Počítáme také s instalací několika bankomatů. Neodmyslitelnou součástí vybavení haly bude i nová úschovna zavazadel,“ řekl Deníku Roubíček.

Také možnost příjezdů vozů taxi až k odbavovací hale zůstane zachována. Do budoucna se naopak nepočítá se zbývajícími stánky tržnice u vstupu na nádraží ze stanice metra Florenc. Propojení Florence s Masarykovým nádražím, například tunelem pro pěší, není v plánu. Důvodem je podle Roubíčka jeho nejasná budoucnost.