Regionální Deník se rozhodl spočítat podíl zelených ploch pro všechny tuzemské obce. Vyšel z metodiky Českého statistického úřadu: sečetl podle ní rozlohu lesů, trvalých travních porostů, zahrad a ovocných sadů. Toto číslo pak vydělil celkovou výměrou obce.

Výsledek? Praha se mezi 130 tuzemskými městy s více než deseti tisíci obyvateli umístila až na 104. místě. Vítězem v podílu zelené plochy se staly Mariánské Lázně před Děčínem a Vsetínem. Za nimi pak následovala další města z českého, moravského a slezského příhraničí.

Naopak obce obklopené úrodnou půdou, které leží v oblastech země obydlených po staletí či tisíciletí, mají zeleně nejméně ať se jedná o Čáslav, či Prostějov. Jako úplně nejzelenější obce bez ohledu na počet obyvatel se díky zvolené metodice jeví malé vesnice „zapomenuté“ uprostřed hustých lesů.

Absolutním vítězem se tak ve srovnání Deníku stala Karlova Ves na Rakovnicku. Obec se zhruba stovkou obyvatel nacházející se v lesnaté centrální části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Podíl zelených ploch tam činí rekordních 98 procent.

Když se spočítá podíl lesů, luk, zahrad a sadů k celkové ploše pro jednotlivé okresy země, opět se jako nejzelenější ukážou ty, které leží v příhraničí: zvítězí Jablonec nad Nisou před Děčínem a Jičínem. Žebříček naopak uzavírá úrodné Kolínsko.

A jak si stojí celá Česká republika ve srovnání s Evropou? Vezmeme-li v potaz třeba jen plochu lesů, tak ty zabírají 34 procent území země. Průměr Evropské unie přitom činí je 38 procent. Nejlesnatější jsou skandinávské státy (konkrétně Finsko se 73 procenty), nejméně pak Velká Británie a Nizozemsko (po 11 procentech).