Jsou náchylnější než dřeviny v Krkonoších nebo v lesích ve středních Čechách. Stromy v Praze se proto snaží pracovníci Lesů hl. města Praha držet ve skromnějších podmínkách. Aby se na stresové prostředí adaptovaly. Většinou tak není zeleň na ulicích ani přihnojována. „Nejnáročnější je ale ochránit je před lidmi. Tedy před mechanickým poškozováním. A pak před parkujícími auty, dělníky a stav-bami nebo psy,“ uvedla mluvčí Lesů Petra Fišerová. Mezi nejkritičtější místa z uličního stromořadí podle ní patří centrum.

To, že je péče o stromy v zastavěných částech náročnější, potvrzuje i vedení Prahy. „Stromy mají ztížený růst a stresové klimatické podmínky. Roční náklady města spojené s likvidací škod se pohybují okolo sedmi milionů korun,“ doplnil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Venčení psů v pražské Stromovce 23. května.
Přibývá pokut za volný pohyb psů, jejich výše ale neroste

Dřeviny v metropoli tolik let nevydrží

Časté problémy v metropoli souvisí také se stářím stromů. „Jejich fyziologické stáří je nižší než ve volné krajině, proto dochází dříve k prosychání korun i úhynu,“ tvrdí Hofman. Rozdíly v dožití dřevin jsou naprosto zásadní. Třeba smrk ztepilý se ve volné přírodě dožije 200 až 500 let. Ve městě naopak vydrží od 100 do 140 let. Dub letní a zimní oproti klasickému stáří 500 až 700 let ve městě nepřežije déle než 160 roků.

Nepatrnou část úhynu stromů ale mají na svědomí i škůdci. Ti se vyskytují spíše na jehličnatých dřevinách. Typickým příkladem je kůrovec na smrku. „Proti nim se ale zasahuje až po jejich prokázaném výskytu. Preventivní a monitorovací opatření se dělají hlavně v lesních porostech, kde je vyšší zastoupení smrku. To je například Kunratický les, Kunratická bažantnice, část Chuchelského háje u Slivence a Klánovický les,“ vyjmenoval Hofman. Kromě těchto oblastí jsou letos problémy zejména v ulicích se starými stromy ve stromořadí, jako je Ječná a Korunovační.

Park u Štefánikova mostu. Ilustrační foto.
Rada bude jednat o změně parku na stavební parcelu

Stromovku zaplavily mšice

V lokalitě populárního parku v Praze 7 museli pracovníci letos provést postřiky proti mšici krvavé na mladých bucích, kde náklady činily přibližně 10 tisíc korun. Bojovat se ve Stromovce muselo i proti zavíječi zimostrázovému, kvůli kterému se náklady na ošetření buxusů navýšily o 12 tisíc korun měsíčně.

„Největší částku ale tvoří každý rok postřiky růží v rozáriu, které vyjdou na šedesát tisíc korun,“ konstatovala mluvčí Lesů Fišerová. Na údržbě zeleně se odráží i vysoká návštěvnost Stromovky. Od května letošního roku proto bylo nutné prodloužit v parku služby na kontrolu pořádku. „Náklady na ni činí přibližně 80 tisíc korun měsíčně,“ dodala Fišerová.

Park Stromovka.
Stromovka je bezpečnější a zábavnější