Prostor mezi Olšanskými hřbitovy – mimochodem největším pražským pohřebištěm, které vzniklo v 17. století kvůli morové epidemii – a vrchem Parukářka, jemuž starousedlíci říkají Křížek podle Vrchu sv. Kříže, nyní spíše než živou městskou třídu připomíná slepou ulici bez života. Urbanisté a architekti z městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) však tvrdí, že potenciál Olšanské ulice je značný.

Rada hlavního města na přelomu února a března proto IPR pověřila, aby zpracoval zadání pro vytvoření studie na rozvoj Olšanské ulice a jejího okolí. „Olšanská ulice je důležitou městskou třídou, která se pyšní dobrým dopravním napojením, dostupností parků i dostatkem občanské vybavenosti. Přestože se nachází v širším centru hlavního města, neodpovídá kvalitou veřejných prostranství svému potenciálu. V oblasti je také diskutováno hned několik stavebních projektů, které nejsou vzájemně koordinovány,“ uvedl Marek Vácha, mluvčí IPR.

Stezka pro pěší podél hřbitovů

Také v koaličním prohlášení rady městské části se o proměně Olšanské ulice hovoří. Zastupitelé Prahy 3 v říjnu 2019 přijali usnesení, které požaduje, aby k Olšanské ulici vznikla koncepční studie. Ve hře je třeba nová stezka pro pěší podél jižní hřbitovní stěny.

„Olšanská představuje jednu z nejzanedbanějších ulic v naší čtvrti. Přeměnu na ulici plnou stromů, přívětivou zejména pro pěší a cyklisty, chceme už dlouho. Teď se k tomu konečně otevřela příležitost. Koncepční studie bude ale řešit nejen ulici, ale i pravidla pro veškerou výstavbu v nejbližším okolí, včetně výstavby Central Group na pozemcích bývalého CETIN. To bude jistě složitá, ale ohromně důležitá debata,“ uvedl pro Pražský deník předseda radničního výboru pro územní rozvoj Matěj Žaloudek (Strana zelených).

Developer chce místo Ústřední telekomunikační budovy (ÚTB) z konce sedmdesátých let minulého století, jíž se přezdívalo „Mordor“ či „Štrougalova věž“, postavit vysoké bytové domy podle návrhu slavné architektky Evy Jiřičné, které zase připomínají kukuřici. V areálu bývalého nákladového nádraží má navíc vzniknout nová čtvrť pro skoro patnáct tisíc lidí. 

„Hlavní osu této oblasti tvoří Olšanská ulice, která by se měla vhodně zapojit do okolní struktury a měla by být příjemná pro současné i budoucí obyvatele této lokality,“ říká primátorův náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09). IPR proto dostal za úkol, aby byly veškeré investice developerů koordinovány.

Betonové květinače u občanů neuspěly

„Cílem je nastavit objemovou a prostorovou regulaci pro plánovanou výstavbu v území a také prověřit kapacity této lokality. V neposlední řadě je třeba v okolí Olšanské ulice zlepšit podmínky pro cyklistickou a veřejnou dopravu a zajistit i lepší prostupnost celého území pro pěší,“ sdělil mluvčí Vácha. Podle Ondřeje Boháče, ředitele IPR, by měl vzniknout podrobný plán včetně odhadu finančních nároků, které pak magistrát bude konzultovat s Prahou 3, dopravním podnikem i s památkáři: „Shoda nad takto důležitým územím je pro nás zásadní.“

Zastupitel Žaloudek v souvislosti s proměnou Olšanské ulice připomněl několik měsíců trvající kauzu z konce roku 2012, kdy vedení radnice uvažovalo, že ji „zkulturní“ betonovými květinači, které se tak neblaze proslavily v Praze 5. Ze smíchovských ulic obří truhlíky coby memento kontroverzního a několikamilionového projektu mizí teprve od loňska. Praha 3 tehdy nakonec po veřejné i odborné kritice a zamítavému postoji občanů v radniční anketě od podobného řešení ustoupila.

Avšak po letech stále někteří lidé ze Žižkova vnímají Olšanskou ulici jako jednu z těch nejošklivějších. Urbanisticky byla dimenzována tak, aby se po případné demolici nákladového nádraží stala dopravní radiálou na východ metropole. „Ale dnes je jasné, že její význam jako silniční komunikace zdaleka není tak významný, jak by rozměry napovídaly a dva pruhy v každém směru jsou tu zbytečné. Navíc zde zcela chybí stromy, i když je evidentní, že by se sem v pohodě vešly,“ dodává Žaloudek ve vyjádření pro Pražský deník.