Místo velké historie mají ovšem lidé z muzea plnou hlavu budoucnosti. Chystají dvě velké akce: rekonstrukci historické budovy a přesun části sbírek do bývalého Federálního shromáždění.

Velký den se v Národním muzeu rozhodli oslavit přilákáním co největšího počtu návštěvníků. „Do všech objektů muzea je v úterý 15. dubnavstup zdarma, týká se to i expozic, které by měly za normálních okolností zavírací den,“ informoval Petr Mušálek z tiskového oddělení Národního muzea.

Lidé tak budou moci bezplatně navštívit více než desítku muzejních objektů, vedle hlavní budovy také například Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, národopisnou expozici Musaion, Lapidárium nebo Muzeum Bedřicha Smetany.

Kromě dnešní akce chystá muzeum také velkou retrospektivní výstavu nazvanou 190 let muzea aneb Dvě století dobrodružství, která začne za měsíc.

Vedení nejstarší české muzejní instituce ale namísto bilancování historie zajímá budoucnost. „Je to významné jubileum, ale my nekončíme, spíše jsme na začátku,“ vyjádřil význam budoucích akcí v muzeu generální ředitel Michal Lukeš.

Historická budova na Václavském náměstí je v havarijním stavu a chystá se její velká oprava. Rekonstrukce by měla začít v roce 2011 a trvat pět let. Odhad nákladů se pohybuje přes čtyři miliardy korun. „V současnosti probíhá balení exponátů, jedná se řádově o miliony předmětů, bude to největší logistická akce v dějinách českého muzejnictví,“ prohlásil Lukeš. Historická budova se veřejnosti uzavře v průběhu roku 2010 výstavou Staré pověsti české.

V té době již bude naplno probíhat přesun do sousední budovy někdejšího parlamentu. Tam dosud sídlí rozhlasová stanice Svobodná Evropa. „Rozhlas by ji měl opustit v dubnu příštího roku, chtěli bychom tam přesunout kanceláře provozu a historické muzeum,“ nastínil plán Lukeš.

Nedostatečná kapacita budovy je podle vedení problém už téměř sto let. O jejím rozšíření se začalo uvažovat už v době monarchie, dojde k němu ale až o století později. „Budova nevyhovovala už v roce 1912, tehdy se připravovala přístavba do Čelakovského sadů, kterou překazila první světová válka,“ uvedl náměstek ředitele pro výstavní a sbírkovou činnost Karel Ksandr.

Už v letošním roce chce vedení muzea vyhlásit výběrové řízení na projekt rekonstrukce. „Chceme po rekonstrukci maximálně zpřístupnit prostory budovy veřejnosti, tedy i ta místa, která jsou dnes uzavřena a slouží například jako pracovny,“ sdělil Lukeš.

Hotov je naproti tomu projekt na propojení obou budov podzemním tunelem. Ten bude spojovat novou muzejní stavbu s historickou po jejím znovuotevření v roce 2018. V té době by měla být hotova poslední úprava, o kterou se vedení muzea velmi zasazuje: přeložka magistrály za budovu.

„Doufáme, že se podaří přeložení vyřešit, budova je nyní těžce přístupná, auta velmi ohrožují nejen návštěvníky muzea, ale i předměty ve sbírkách,“ postěžoval si na silnou dopravu a množství zplodin u muzejní budovy Lukeš.

Vedle hlavní budovy chce muzeum v blízké budoucnosti věnovat pozornost také dalším sbírkám. Vloni začala náročná rekonstrukce Národního památníku na Vítkově, která by měla skončit příští rok.

„Chystáme také opravu a inovaci expozic Náprskova muzea, v plánu máme vybudování muzea historie divadla a obnovení muzea sportu,“ prohlásil Lukeš.

Velrybu koupili bohatí měšťané

Když podepisoval Kašpar Maria hrabě Sternberg provolání Vlasteneckým přátelům věd, netušil, že stojí u základu muzejní instituce, která přetrvá staletí. Na den přesně před 190 lety stála skupina vlasteneckých šlechticů kolem hraběte Sternberga u zrodu Vlasteneckého muzea v Čechách. Z několika desítek předmětů v soukromých sbírkách se dnes stala mnohamilionová kolekce exponátů pod názvem Národní muzeum.

Vůbec prvním místem, kde byly sbírky nově založeného muzea uloženy, se stal sál kláštera minoritů u kostela svatého Jakuba na Starém Městě. Exponáty se současně ukládaly také v soukromých bytech. Veřejnost mohla poprvé do sbírek nahlédnout v roce 1824, kdy muzeum zpřístupnilo expozici ve Sternbergském paláci na Hradčanech. „Většina prvních exponátů pocházela z darů ze soukromých sbírek,“ popsal vznik sbírek muzea Jiří Litochleb, ředitel přírodovědeckého muzea.

První samostatnou budovou muzea byl od roku 1847 Nostický palác v ulici Na Příkopě, na jehož místě dnes stojí budova Živnobanky. Velký zlom nastal v roce 1891, kdy se podstatná část sbírek sestěhovala do nově otevřené budovy na Václavském náměstí. V průběhu dvacátého století se zázemí muzea v hlavním městě rozrostlo na více než desítku expozic, zahrnujících řadu oborů od historie přes přírodní vědy až po umění. Asi nejslavnějším exponátem je kostra plejtváka myšoka, přes dvaadvacet metrů dlouhé velryby. Pro muzeum ji z Norska koupili pražští měšťané, mezi nimiž uspořádal sbírku Václav Frič. Hlavní budovu muzea zdobí již od roku 1893.

Pražské expozice NM, kterébudou v úterý 15. dubnazdarma:

Národní muzeum - Václavské náměstí 68, P1

České muzeum hudby - Karmelitská 2, P5

Lapidárium - Výstaviště, P7

Musaion - Letohrádek Kinských, Kinského zahrada, P5

Muzeum Antonína Dvořáka - Ke Karlovu 20, P2

Muzeum Bedřicha Smetany - Novotného lávka 1, P1

Náprstkovo muzeum - Betlémské náměstí 1, P1

Památník F. Palackého a F.L. Riegra - Palackého 7, P1
Památník J. Ježka (Modrý pokoj) Kaprova 10, 110 00 Praha 1

Historická lékárna - Nerudova 32, P1

Výstavní prostor Národního muzea v Lobkovickém paláci, Jiřská 3, P1