Už to bude měsíc, co plameny zažehly dřevěnou konstrukci kostelíku sv. Michala, který byl v 17. století postaven na území dnešní Ukrajiny a v roce 1929 byl obyvateli Podkarpatské Rusi darován Praze coby hlavnímu městu tehdejšího společného státu.

Vedení metropole přes počáteční neshody uvnitř koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) otevřelo z iniciativy radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha sobě) transparentní účet. Cílem magistrátu je vzácnou stavbu co nejrychleji (a nejvěrněji) obnovit.

Jak pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) slíbil, poslal jako jeden z prvních symbolickou částku 1929 korun. Přispěli i další radní – Třeštíková, Jan Chabr (TOP 09) nebo Petr Hlubuček (STAN).

Primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě) k finančnímu příspěvku připsal vzkaz či spíš přání: „Ať je brzy opraven i jako kulturní památka Podkarpatské Rusi.“

Transparentní účet
Na obnovu kostela je možné příspět až do listopadu 2021 – č. ú. 0500089822/0800. Na popud magistrátu se šíří informace o veřejné sbírce také mezi Ukrajinci, přispěli dokonce také petřínští jeskyňáři, ze známých osobností pak třeba Petr Uhl a Anna Šabatová. A takhle zní některé vzkazy přispěvatelů: „Ať brzo stojí!“ „Nechť kostelík znovu povstane v celé své kráse!“ „Treba fajno i skoro cerkvu postavity!“

Stejnou sumu jako jeden z magistrátních lídrů Jan Čižinský (3000 korun) poslal také Radomír Nepil, nový předseda opozičního zastupitelského klubu hnutí ANO.

Městská část Praha 5 věnovala 50 tisíc. Na účtu se objevují korunové položky i dosud nejvyšší individuální dar ve výši 100 000. Do středečního dne se vybralo skoro 900 tisíc korun!

Mnoho lidí přidává podobně jako Scheinherr vzkazy – a jeden z nich právě odkazuje na polovinu 19. století, kdy na popud Františka Palackého vznikla v Rakousku-Uhersku sbírka na stavbu českého národního divadla.

Heslo „Národ sobě“, které je zvěčněno na oponě Národního divadla, by se dalo parafrázovat na „Praha sobě“ – neplést však s koaličním Čižinského hnutím. Ale teď stejně jako před lety, kdy velkou sumu na divadlo poslal také císař František Josef I., bude potřeba stavbu repliky vzácného pravoslavného kostela ještě podpořit.

Praha jedná s dalšími mecenáši

Podle informací Pražského deníku magistrát zatím nezná přesně celkovou částku, která se bude muset při obnově zaplatit. „Nicméně jsme připraveni obnovu kostela celkově financovat a vybrané peníze využijeme do poslední koruny,“ napsala radní Třeštíková.

Podle magistrátního radního Chabra, do jehož gesce spadá správa majetku, má smíchovská radnice ještě připravený milion korun. Chabr navíc dodal, že rovněž hlavní město jedná s „dalšími mecenáši a podporovateli, kterým není osud kostela lhostejný a rádi by se na jeho obnově podíleli“.

Třeštíková i Chabr každopádně poděkovali všem přispěvatelům a oba mají radost z toho, kolik už se podařilo vybrat. „Oceňuji nastavení lidí, kteří i v této nelehké době dokaží myslet na druhé a pomoci dobře věci, “ uvedl Chabr.

Vítanou pomoc by mohl poskytnout také Jeffrey Martin, americký fotograf žijící v Česku. Ten shodou okolností při zářijově procházce se psem na Petřín pořídil 3D snímky kostela sv. Michala a sestavil z nich model podoby před ničivým požárem.

Peníze za 3D model nechci, říká fotograf

„Nechci žádné peníze za 3D model, byla to nešťastná událost a nehodlám z toho těžit,“ cituje fotografa Deník N v článku, jehož překlad pak Martin sdílel na svém facebookovém profilu. „Kdyby to nebyla náhoda, peníze bych chtěl. A ne, opravdu jsem kostel nezapálil já,“ smál se autor virtuálního modelu kostela.

Jednání s Martinem potvrdila Pražskému deníku radní Třeštíková: „Domlouváme podmínky spolupráce. Ale 3D model jsme zatím neměli možnost vidět, tak nedokážeme potvrdit, že jej využijeme.“

Podle Chabra má projekt obnovy na starosti magistrátní majetkový odbor ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ). Obecně se však dá říct, že 3D snímky původní stavby mohou posloužit k rekonstrukci vyhořelého pravoslavného chrámu. Třeštíková už dříve uvedla, že cennými materiály disponuje také Národní muzeum.

Nyní je však potřeba věnovat se hlavně záchranným pracím, jako je zachycení skutečného stavu zbylého torza kostela, pasportizace, zaměření či stanovení a odstranění škod.

„V tuto chvíli probíhá spolupráce s NPÚ nad technicko-odborném řešení zakrytí vyhořelého kostela. Na místě pracují odborníci, kteří připravují plán, jak zbytky kostela nejlépe zakrýt a zároveň nechat přístupné pro další stavební práce, “ sdělila Pražskému deníku radní Třeštíková.

Jak upozornil Chabr, déšť (případně mráz a sníh) totiž může stávající stav objektu ještě více poškodit. A nejen věřící si přejí, aby se mohlo za další století vzpomínat, jak se tehdy národu (Praze) povedla veřejná sbírka a obnova kulturní památky.