Po záporné odpovědi dostala redaktorka Pražského deníku výhružku, že pro ni záchranka nepřijede, až ona bude potřebovat lékaře. Tento rozhovor nastavil dobu čekání o další minutu. Záchranáři tedy neprojevili zrovna nejvyšší stupeň nasazení. Z lhostejnosti nebo ze strachu?
Koho volat? Policii nebo záchranku?
„Asi tomu tak trochu rozumím. Ležel jsem na pohotovosti v pražské Vojenské nemocnici, když přivezli feťáka k ošetření. Neviděl jsem ho tam rád a podobně se určitě cítila i služba. Každý má strach z nákazy," říká třiatřicetiletý David, který akci z dálky přihlížel. Přestože je vysoké a mohutné postavy, tvrdí, že by na ulici první pomoc narkomanovi nepodal: „Nemůžete vědět, zda není infikovaný. Normální člověk u sebe nenosí roušku a rukavice. Stačí málo, oděrka v ústech nebo stříkačka v kapse. Mám doma malé děcko. Neriskoval bych možnost nákazy."
Čtěte také: Příběh šikanované seniorky: Mlčeli jsme, i když nás hrubě napadali
Na otázku Deníku, zda redaktorka prostřednictvím kontaktování záchranné služby udělala správný krok, se Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy v den oslovení nevyjádřila. Podle policie byl ale její postup správný.
„Pokud vidíte člověka pod vlivem omamných látek, který špatně dýchá nebo jeví jiné známky ohrožení na zdraví, je kontaktování záchranné zdravotní služby na místě. Policii voláte, pokud ohrožuje zdraví své nebo ostatních," informovala Deník policejní mluvčí Jana Reslerová. Zásahové vozy policie podle ní vyráží denně až k patnácti případům.
Hrozí nákaza HIV nebo žloutenkou
„Kolegové musí být samozřejmě opatrní. Hrozí nákaza žloutenkou nebo virem HIV. Narkomani u sebe často mají zbraň nebo použité stříkačky," komentuje Reslerová nasazení zásahové služby a připouští, že neškolení jedinci mohou mít v podobných situacích problémy.
V České republice eviduje Národní protidrogová centrála (NPC) kolem 40 tisíc uživatelů tvrdých drog. Za poslední dva roky zaznamenala nebezpečný nárůst. Statistiky s rostoucí tendencí prezentuje i Drop In. Jeho terénní pracovníci vysbírali za loňský rok v různých lokalitách Prahy na veřejných místech 642 injekčních stříkaček.
Možnost setkání s předávkovaným narkomanem je tedy pro běžného občana procentuálně vysoká. Dvě třetiny všech tvrdých drog, které narkomani v ČR spotřebují, tvoří pervitin. Akutní předávkování se projevuje silnými bolestmi na hrudi, svalovými křečemi, arytmiemi, halucinacemi, deliriem až několikahodinovým bezvědomím. Příčinou úmrtí u těžké intoxikace bývá u pervitinu obvykle selhání srdce, krvácení do mozku, kolaps dechového centra či poškození ledvin.
Pomoci musíme, i když máme strach
Do příjezdu záchranné služby je občan povinen poskytnout první pomoc dle svých možností a schopností. Neposkytnutí první pomoci je trestným činem. Mezi lidmi panují ovšem z drogově závislých lidí obavy. Z dvaceti náhodně oslovených odpovědělo Deníku šestnáct jedinců, že by v případě ohrožení života u drogově závislého volalo záchrannou službu. Tři lidé by zvažovali zásah podle konkrétních pocitů a situace. Rozhodnutí okamžitě pomoci vyjádřila pouze jedna osoba matka závislého mladíka.
Drop In radil Deníku: Jak se chovat k závislým
Feťák v běžném stavu není nebezpečný. Maximálně na vás může zaútočit verbálně, pokud mu dáváte najevo, že vám vadí. Jinak tomu ovšem je, pokud je v takzvaném absťáku. Syndrom odnětí drogy může způsobit podráždění, nervozitu, paranoidní chování. V úmyslu získat peníze na pořízení drogy žebrá a pokud jej odmítneme, často i napadne. Proto doporučujeme raději nějaký drobný příspěvek darovat. V případě, že zdrogovaný člověk leží na ulici a potřebuje pomoci, máme ze zákona povinnost se jej pokusit zachránit. Poskytnout mu tedy první pomoc a přivolat záchranku. V jakém je stavu lze ale mnohdy z odstupu těžko posoudit. Pokud pouze leží někde na trávníku a není v ohrožení života, je lépe si ho nevšímat. Policii voláme v případě, že ohrožuje sebe nebo okolí.
