Náměstkyně mimo jiné napadá označení "zastavitelné území", používané pro lokality uvnitř města. Tento termín nahrává odpůrcům současného návrhu Metropolitního plánu a může snadno vyvolávat obavy veřejnosti.

Metropolitní plán. Infografika.Zdroj: Redakce

Formálně se totiž v zastavitelném území nacházejí i parky, zahrádky a další rekreační plochy. V některých se přitom nepočítá vůbec s žádnými stavbami, někde mohou vzniknout třeba altány s občerstvením. Tomu, aby tam developer postavil komplex bytových domů nebo supermarket, brání v územním plánu další podrobné členění, v tomto případě nazývané nestavební bloky.

"V Metropolitním plánu je prakticky celé město nově zařazeno do zastavitelného území, přitom zastupitelstvo v zadání z roku 2013 požadovalo vymezit všechny významné parkové plochy jako nezastavitelné," argumentuje Kolínská. Po šesti letech práce na Metropolitním plánu tak nyní rozkládá základní teze konceptu, u jehož zrodu už z pozice pražské zastupitelky a poté radní několik let sama byla.

Mohla zakročit dříve

Zadavatelem územního plánu je hlavní město Praha, jeho zpracovatelem Institut plánování a rozvoje (IPR), který je příspěvkovou organizací magistrátu. Pokud náměstkyně a radní, která má územní plánování ve své kompetenci, viděla, že se IPR odchyluje od původního zadání, měla se včas ozvat a zakročit. Kompletní návrh Metropolitního plánu, zveřejněný letos na jaře, nespadl takzvaně z nebe. Předcházely mu série konzultací a seminářů s úředníky, architekty, urbanisty, zástupci samosprávy i odbornou veřejností. Mnoha akcí se Kolínská osobně účastnila.

Současná rivalita a nevraživost mezi magistrátem a IPR ale není úplně novým jevem. Táhne se už z dob vlády primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) v letech 2013-2014, který tehdy inicioval zrod IPR namísto někdejšího Útvaru rozvoje města (URM).

Hudeček, který nastoupil po kontroverzní osmileté vládě Pavla Béma (ODS) následované kratší érou dalšího reprezentanta ODS Bohuslava Svobody, se rozhodl postavit nové základy územního plánování. Do koše tak putoval koncept územního plánu z Bémovy éry a nový IPR se měl stát odborným pracovištěm evropského formátu, nikoli prodlouženou rukou politiků, kteří ruku v ruce s developery často svévolně rozhodovali, co se kde v Praze postaví.

Narovnat vztahy mezi IPR a magistrátem se však dodnes nepodařilo. Jak vidno, část politické reprezentace města se dostala s urbanisty do křížku a zpochybňuje jejich několikaletou práci. To vše v okamžiku, kdy média den co den plní zprávy o tom, že bydlení v Praze se stalo téměř nedostupným luxusem. Přitom už nejen developeři viní z raketového růstu cen bytů špatnou legislativu, nekompetentní úředníky a politiky, kteří roky nedokáží předložit jasnou vizi a nastolit pravidla, podle nichž se má Praha v budoucnu rozvíjet a kde bude možné stavět.

Náměstkyně, nebo opoziční aktivistka?

Petra Kolínská je dlouholetou reprezentantkou Strany zelených. Svými mediálními výstupy z posledních dnů dává jasně najevo, že bez ohledu na svoji aktuální funkci se stále cítí být spíš opoziční aktivistkou. Jinak by nemohla své několikaleté působení ve vedení města uzavřít tím, že nejdůležitější úkol pro další rozvoj Prahy, kterým je pořízení Metropolitního plánu, se moc nepovedl.