Jenže ono je tomu jinak. Při návštěvě turisticky atraktivního Obecního domu a slevových akcí v Palladiu na dobrý svařák u stánku natrefit nemusíte, obzvláště pokud jste zvyklí obrátit každý peníz. Najdete tu sice širokou nabídku od 30 do 45 korun, která čítá kromě vína také punč nebo medovinu, ale k příjemnému požitku, který si pod těmito názvy představíte, má v některých případech obsah kelímku hodně daleko.

S fotografem Dimírem jsme zamířili k vývěsce s nejširším výběrem a nejnižší cenou. Rovnou pak ukázali na svařák bílý i červený. I když nás pán schovaný za řadou barelů zkasíroval se slovy, že ochutnáme modrý portugal a ryzlink, koštovali jsme nakonec cosi připomínající teplou limonádu s přemírou cukru a syntetického aroma.

Bílý svařák, který byl ve skutečnosti oranžový (prý kvůli přídavku hřebíčku a lékořice), ihned putoval do kanálu. Z červeného (v němž byla alespoň stopa alkoholu) jsme ucucávali oba, já se sebezapřením.

Zpět na rozcestník: Praha a nejlepší svařák