Takzavný brownfield kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Bytové a kancelářské projekty zde plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Funkcionalistická budova ze 30. let minulého století, která je po sérii úředních a politických sporů od roku 2013 chráněnou kulturní památkou, bude zachována. Podle předběžných plánů se má stát společensko-kulturním centrem nové čtvrti. Přesídlit by sem měl Národní filmový archiv. Komplikací může být vlastnictví, objekt je totiž majetkem Českých drah v konsorciu s miliardářem Luďkem Sekyrou. Všechny zainteresované strany se však snaží najít společnou řeč.

Provoz na žižkovském nákladovém nádraží definitivně skončil v roce 2002. Změnu územního plánu Praha připravuje od roku 2008, dva roky předtím byla dána na pozemky stavební uzávěra. Několik variant a (občas sporných) projektů nebo majetkových smluv řešili i radní městské části. Po únorovém veřejném projednání návrhu změny bude následovat další kolo připomínek veřejnosti a institucí.

Po jejich zapracování projednají výsledný návrh členové výboru pro územní rozvoj zastupitelstva – ti jej buď doporučí ke schválení, nebo nikoliv. Dokument se pak dostane také na jednání pražských radních. Zastupitelstvo při udělení konečného souhlasu se pak může řídit doporučením výboru a radních, ale také nemusí.

Magistrátní Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR Praha) plánuje na středu 10. 2. od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) veřejné projednání podkladové studie. Další úterý pak kromě dopoledního veřejného projednání proběhne debata o projektu Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) také na odpolední schůzi zastupitelů Prahy 3. Prostřednictvím interpelací se budou moci vyjádřit také lidé, kteří žijí v okolí.

„Věřím, že změna územního plánu na nákladovém nádraží bude schválena do konce roku 2021 ke spokojenosti obyvatel Prahy 3 a investorů a v dohledné době začne zásadní přeměna budovy a rozsáhlého území nádraží na plnohodnotnou čtvrť Prahy 3,“ uvedl žižkovský místostarosta Tomáš Mikeska (STAN).

Aby se Žižkov nezahltil auty, přeje si Praha 3

Předseda radničního výboru pro územní rozvoj Matěj Michalk Žaloudek (Strana zelených) připomněl, že městská část podala k návrhu změny řadu námitek a že nebyly všechny zapracovány. „Záleží nám na tom, aby se Žižkov nezahltil auty, aby vzniklo dost veřejné zeleně i dostatek zařízení školských, zdravotnických a sociálních služeb,“ zopakoval požadavky. Žaloudek se dokonce v e-mailu který má redakce Pražského deníku k dispozici, obrátil na IPR Praha i primátorova náměstka Petra Hlaváčka (Spojené síly/TOP 09).

„Vše je představeno v územně plánovacím 'newspeaku', ve kterém se laik sotva může vyznat. Nelze přece předpokládat, že je v silách jednotlivců celý proces sledovat pouze prostřednictvím dokumentů vyvěšovaných na úřední desku. Jako největší problém ale spatřuji to, že s návrhem není nikde na webu zveřejněna podkladová studie,“ napsal koaliční zastupitel.

Žaloudek si stěžuje především na to, že vedení metropole dosud na výstavbu na NNŽ neudělalo žádnou participaci s občany, ačkoliv se radnice Prahy 3 snaží zapojovat obyvatele i u přestavby „každého menšího parčíku“. Řadě místních podobně jako Žaloudkovi vadí, že k rozvoji rozsáhlého území v širším centru hlavního města chybí přehledné a souhrnné informace.

Jaký to rozdíl oproti plánům na brownfieldu Bubny-Zátory v Praze 7! Žižkovští se bojí, aby podobně jako u jiných developerských projektů nevzniklo nedostupné bydlení, které si může dovolit jen bohatá klientela ze zahraničí. Podle dřívějších vyjádření magistrátu přitom právě Bubny-Zátory mají být místem, kde se usídlí například i zástupci potřebných profesí jako policisté, hasiči, učitelé či zdravotníci.

Hlaváček: Žádné komplikace nevidím

Podle Hlaváčka je důvodem odlišné situace dvou projektů i fakt, že jeho předchůdci (součástí bývalé koalice pod vedením hnutí ANO a exprimátorky Adriany Krnáčové byla i Strana zelených) nezadali pořizování takzvané územní studie. „Ale dobrá zpráva je, že v rámci možností alespoň nějaká participace probíhala (a bude probíhat), a navíc jsme významně dále z hlediska hledání dohody v území, protože s developery již přímo jednáme o jejich spoluúčasti na výstavbě školek, školy, parků a podobně,“ napsal Pražskému deníku magistrátní radní pro územní rozvoj.

Podle něj má veřejnost možnost se seznámit s rozvojem „nového“ Žižkova prostřednictvím dokumentu s názvem „Regulační masterplan NNŽ“, který navázal na podkladovou studii z díly IPR Praha. „Žádné komplikace nevidím. Proces je zcela transparentní a na zapojení občanů se velmi těším. Nová čtvrť bude podle mého názoru velmi kvalitním příkladem dohody v území,“ uvedl Hlaváček.

Zelení v čele se současným místostarostou Ondřejem Rutem před pěti lety přitom z opozičních lavic kritizovali exstarostku Vladislavu Hujovou (tehdy TOP 09), že uzavřela smlouvu s Central Group o spolupráci při zástavbě v severní části území. S „bianko šekem developerovi na výstavbu čehokoliv“ nesouhlasila ani Hlaváčkova předchůdkyně v městské radě Petra Kolínská (Strana zelených). 

Podél ulice Jana Želivského se začne stavět zřejmě nejdříve. Právě Central Group podle informací Pražského deníku podal žádost o výstavbu prvních dvou bloků obytných domů na stavební úřad. Terénně vyvýšené pozemky na severu koupila finanční skupina Penta a vyhlásila architektonickou soutěž. Vyhrálo holandské studio Benthem Crouwel architects, které spolupracuje s Radkem Lampou, mimo jiné autorem Crystalu na Vinohradské.

Celý proces a změna nevyužitého území na plnohodnotnou čtvrť potrvá desetiletí. Skrz areál NNŽ má vést i tramvajová trať severně od hlavní budovy. Plány počítají rovněž s dvouproudou silnicí, která by měla areál propojit s Jarovem. Žižkovská radnice požaduje také metro. K dopravnímu řešení nechal magistrát vypracovat samostatnou studii. Z pohledu „obyčejného“ člověka každopádně zůstává budoucnost bývalého nákladového nádraží hodně nečitelná.