Takzavný brownfield kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Bytové a kancelářské projekty zde plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Funkcionalistická budova ze 30. let minulého století, která je po sérii úředních a politických sporů od roku 2013 chráněnou kulturní památkou, bude zachována. Podle předběžných plánů se má stát společensko-kulturním centrem nové čtvrti. Přesídlit by sem měl Národní filmový archiv. Komplikací může být vlastnictví, objekt je totiž majetkem Českých drah v konsorciu s miliardářem Luďkem Sekyrou. Všechny zainteresované strany se však snaží najít společnou řeč.

Provoz na žižkovském nákladovém nádraží definitivně skončil v roce 2002. Změnu územního plánu Praha připravuje od roku 2008, dva roky předtím byla dána na pozemky stavební uzávěra. Několik variant a (občas sporných) projektů nebo majetkových smluv řešili i radní městské části. Po únorovém veřejném projednání návrhu změny bude následovat další kolo připomínek veřejnosti a institucí.

Takhle by mohla vypadat hlavní budova bývalého nákladového nádraží na Žižkově.
Takhle bude vypadat Nákladové nádraží Žižkov. Přesídlí sem kino Ponrepo

Po jejich zapracování projednají výsledný návrh členové výboru pro územní rozvoj zastupitelstva – ti jej buď doporučí ke schválení, nebo nikoliv. Dokument se pak dostane také na jednání pražských radních. Zastupitelstvo při udělení konečného souhlasu se pak může řídit doporučením výboru a radních, ale také nemusí.

Magistrátní Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR Praha) plánuje na středu 10. 2. od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) veřejné projednání podkladové studie. Další úterý pak kromě dopoledního veřejného projednání proběhne debata o projektu Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ) také na odpolední schůzi zastupitelů Prahy 3. Prostřednictvím interpelací se budou moci vyjádřit také lidé, kteří žijí v okolí.

„Věřím, že změna územního plánu na nákladovém nádraží bude schválena do konce roku 2021 ke spokojenosti obyvatel Prahy 3 a investorů a v dohledné době začne zásadní přeměna budovy a rozsáhlého území nádraží na plnohodnotnou čtvrť Prahy 3,“ uvedl žižkovský místostarosta Tomáš Mikeska (STAN).

Aby se Žižkov nezahltil auty, přeje si Praha 3

Předseda radničního výboru pro územní rozvoj Matěj Michalk Žaloudek (Strana zelených) připomněl, že městská část podala k návrhu změny řadu námitek a že nebyly všechny zapracovány. „Záleží nám na tom, aby se Žižkov nezahltil auty, aby vzniklo dost veřejné zeleně i dostatek zařízení školských, zdravotnických a sociálních služeb,“ zopakoval požadavky. Žaloudek se dokonce v e-mailu který má redakce Pražského deníku k dispozici, obrátil na IPR Praha i primátorova náměstka Petra Hlaváčka (Spojené síly/TOP 09).

„Vše je představeno v územně plánovacím 'newspeaku', ve kterém se laik sotva může vyznat. Nelze přece předpokládat, že je v silách jednotlivců celý proces sledovat pouze prostřednictvím dokumentů vyvěšovaných na úřední desku. Jako největší problém ale spatřuji to, že s návrhem není nikde na webu zveřejněna podkladová studie,“ napsal koaliční zastupitel.

Vizualizace oblasti Bubny-Zátory. Pohled na sever.
Finální studie spatřila světlo světa. Bubny mají být nižší a zelenější

Žaloudek si stěžuje především na to, že vedení metropole dosud na výstavbu na NNŽ neudělalo žádnou participaci s občany, ačkoliv se radnice Prahy 3 snaží zapojovat obyvatele i u přestavby „každého menšího parčíku“. Řadě místních podobně jako Žaloudkovi vadí, že k rozvoji rozsáhlého území v širším centru hlavního města chybí přehledné a souhrnné informace.

Jaký to rozdíl oproti plánům na brownfieldu Bubny-Zátory v Praze 7! Žižkovští se bojí, aby podobně jako u jiných developerských projektů nevzniklo nedostupné bydlení, které si může dovolit jen bohatá klientela ze zahraničí. Podle dřívějších vyjádření magistrátu přitom právě Bubny-Zátory mají být místem, kde se usídlí například i zástupci potřebných profesí jako policisté, hasiči, učitelé či zdravotníci.

Hlaváček: Žádné komplikace nevidím

Podle Hlaváčka je důvodem odlišné situace dvou projektů i fakt, že jeho předchůdci (součástí bývalé koalice pod vedením hnutí ANO a exprimátorky Adriany Krnáčové byla i Strana zelených) nezadali pořizování takzvané územní studie. „Ale dobrá zpráva je, že v rámci možností alespoň nějaká participace probíhala (a bude probíhat), a navíc jsme významně dále z hlediska hledání dohody v území, protože s developery již přímo jednáme o jejich spoluúčasti na výstavbě školek, školy, parků a podobně,“ napsal Pražskému deníku magistrátní radní pro územní rozvoj.

Podle něj má veřejnost možnost se seznámit s rozvojem „nového“ Žižkova prostřednictvím dokumentu s názvem „Regulační masterplan NNŽ“, který navázal na podkladovou studii z díly IPR Praha. „Žádné komplikace nevidím. Proces je zcela transparentní a na zapojení občanů se velmi těším. Nová čtvrť bude podle mého názoru velmi kvalitním příkladem dohody v území,“ uvedl Hlaváček.

Takhle by mohla vypadat hlavní budova bývalého nákladového nádraží na Žižkově.
Změna! Tramvajová trať z Nákladového nádraží Žižkov nepovede budovou nádraží

Zelení v čele se současným místostarostou Ondřejem Rutem před pěti lety přitom z opozičních lavic kritizovali exstarostku Vladislavu Hujovou (tehdy TOP 09), že uzavřela smlouvu s Central Group o spolupráci při zástavbě v severní části území. S „bianko šekem developerovi na výstavbu čehokoliv“ nesouhlasila ani Hlaváčkova předchůdkyně v městské radě Petra Kolínská (Strana zelených). 

Podél ulice Jana Želivského se začne stavět zřejmě nejdříve. Právě Central Group podle informací Pražského deníku podal žádost o výstavbu prvních dvou bloků obytných domů na stavební úřad. Terénně vyvýšené pozemky na severu koupila finanční skupina Penta a vyhlásila architektonickou soutěž. Vyhrálo holandské studio Benthem Crouwel architects, které spolupracuje s Radkem Lampou, mimo jiné autorem Crystalu na Vinohradské.

Celý proces a změna nevyužitého území na plnohodnotnou čtvrť potrvá desetiletí. Skrz areál NNŽ má vést i tramvajová trať severně od hlavní budovy. Plány počítají rovněž s dvouproudou silnicí, která by měla areál propojit s Jarovem. Žižkovská radnice požaduje také metro. K dopravnímu řešení nechal magistrát vypracovat samostatnou studii. Z pohledu „obyčejného“ člověka každopádně zůstává budoucnost bývalého nákladového nádraží hodně nečitelná.