Vedle industriálního účelu je podle něj zajímavá hlavně svou architekturou a řešením v prostoru. „Budova je mimořádně zajímavá z hlediska urbanistického řešení. Uzavírá bulvár, který byl vytyčen už během první republiky, mezi Žižkovem a právě Nákladovým nádražím, pointuje ho," popsal.

Právě kvůli své orientaci v prostoru podle něj nepřichází v úvahu zbourání nádraží. „Nápady zbořit nádraží, aby se protáhla ulice, byly nesmyslné, protože nádraží formuje Olšanskou ulici, stejně jako Národní muzeum formuje Václavské náměstí," dodal Richard Biegel. Místo je podle něj naopak natolik multifunkční, že může sloužit řadě různých institucí, kultuře, nebo jako nová obytná čtvrť.

Kromě hlavní budovy by se podle něj neměl ničit ani přístup železnice. „Nikdy nevíte, kdy se může hodit. Sázka na automobilovou dopravu v dnešní době je chyba," uvedl Biegel.

Vlna odporu

Historie nádraží sahá až na počátek minulého století. Podle prvních návrhů mohlo stát na místě dnešní Vinohradské nemocnice. Proti tomu se ovšem vzedmula vlna odporu. V roce 1922 se nakonec rozhodlo o olšanské pláni. Projekt nákladového nádraží zpracoval v roce 1927 Miroslav Chlumecký. Výstavba celého areálu vyšla na sto milionů korun.

Po ukončení provozu v roce 2002 se vedly dlouhé diskuse o budoucnosti nádražního areálu. O areál mají zájem developerské společnosti. V budoucnu má rozhodnout architektonická soutěž.

Historie místa1927 - Miroslav Chlumecký navrhl projekt nákladového nádraží
1928 - začíná se stavět nádražní budova
1931 - staví se skladištní budovy a rampy
1933 - je zahájena stavba správní budovy
říjen 1935 - nádraží je slavnostně představeno veřejnosti
1. března 1936 - je zahájen pravidelný provoz
1966 - areál slouží pouze jako překladiště
2002 - dráhy ukončují provoz nádraží úplně
2013 - hlavní budovy se stávají kulturními památkami

Čtěte také: Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž