Větší opravy se budova nedočkala od roku 1976. Postupné chátrání urychlila povodeň v srpnu 2002. Výsledkem je dům otlučený v přízemí až ke zdivu, balkony hrozící zřícením, vlhkost a plíseň.

„Nechci nic, jenom důstojně bydlet. Když vcházím do domu, setkávám se s udivenými pohledy kolemjdoucích, kteří jsou překvapeni, že v tomto domě vůbec někdo bydlí. Kvůli jeho špatnému stavu si raději nezvu ani návštěvy, abych se nemusela stydět,“ říká jedna z nájemnic, která z obavy před vystěhováním nechce být jmenována.

Po povodních o peníze nepožádal

Problém začal v okamžiku, kdy karlínský dům v roce 2001 koupil od restituenta Pavel Chrz z Prahy 6. Ten se o nemovitost přestal starat a nekomunikoval s úřady ani s nájemníky. „Když dům přebíral, tak v reakci na náš dotaz ohledně oprav před námi jenom prohlásil, že si dům na sebe musí nejprve sám vydělat,“ uvedla nájemnice.

Situace se podle ní zkomplikovala po povodních v roce 2002, kdy dům opravu potřeboval. Nakonec jí ale neprošel, ačkoliv majitel měl nárok na dotaci od Prahy 8 ve výši tři čtvrtě milionu korun.

„O dotaci nás majitel nepožádal,“ potvrdila tisková mluvčí úřadu Prahy 8 Helena Šmídová.

Nájemníci se proto obrátili na radnici, která na místě provedla šetření. Situace se však podle další z nájemnic od té doby nezměnila.

Podle SON úřad může jednat

Úřad Prahy 8 tvrdí, že se své odpovědnosti nevyhýbá. „Objekt je průběžně sledován. I přes výzvy stavebního úřadu vlastník zanedbává údržbu. Z tohoto důvodu stavební úřad vypsal ústní jednání spojené s místním šetřením. Na základě výsledku bude následně zahájeno správní řízení,“ dodala Šmídová.

 

Hasiči vyjíždějí k ruinám

Padající římsy, plechy či omítka, takových případů se v metropoli ročně odehrají desítky. Před dvěma týdny dokonce kus padajícího betonu zranil v karlínské Křižíkově ulici patnáctiletou dívku, která byla s tržnou ránou na hlavě převezena do nemocnice.

Na vině je špatný stav nemovitostí, které buď zanedbávají jejich majitelé, nebo je ničí samotní nájemníci. Jen letos vyjížděli hasiči ke 29 případům, kdy se římsy sesuly na chodníky či ulice. „Situací je asi daleko víc. Hasiči vyjíždějí pouze ve chvíli, kdy hrozí nebezpečí a je třeba zasáhnout. Pokud už omítka spadla a je po ní na zemi jen hromádka, nikdo nás nevolá,“ řekl mluvčí pražských hasičů Vít Pernica.

V akutních případech hasiči omítku oťukají a prostor, kam padala, ohraničí páskou. Zodpovědnost ale leží především na majiteli. „Pokud suť překáží na silnici, přivoláme úklidovou firmu. Příliš často to ale nebývá,“ uvedl mluvčí TSK Tomáš Mrázek.

Podle zkušenosti hasičů opadávají kusy fasád při jarních táních. Ani teď to ale není výjimka. Před týdnem například pomáhali při odstraňování uvolněného plechu ze střechy domu ve Schnirchově ulici v Praze 7. „Den předtím je zaměstnal odpadávající znak štukatury v Sezimově ulici v Praze 4,“ dodal Pernica.

(luc)

 

 

Radnice mají právo zasáhnout

Úřady mají právo zasahovat do sporů majiteledomua nájemníků, říká předseda Sdružení nájemníků, právník a poslanec Stanislav Křeček.

close zoom_in

Co mají dělat nájemníci, když dům chátrá a nemohou se domluvit s majitelem?

Pokud se nájemníci nemohou s majitelem dohodnout, nezbývá jim nic jiného, než podat žalobu na provedení oprav. K ní musí mít od soudního znalce posudek, aby opravy, které znalec navrhne, byly součástí návrhu rozsudku.

Mohou v takových situacích zasáhnout úřady?

Takovéto věci nejsou v našem právu dostatečně vyřešeny. Obce se obávají do těchto sporů vstupovat a tvrdí, že do soukromých domů nemohou zasahovat. To samozřejmě není pravda. Lidé mají stejná práva, jako když bydlí v obecních bytech. Pokud jim zaručena nejsou, měl by stavební úřad nebo státní orgán nařídit provedení nezbytných oprav.