„Do hypotéky jsme se s manželem nehrnuli. Neměli jsme ale jinou možnost. Chtěli jsme se přestěhovat do většího. A hlavně nevyhazovat každý měsíc peníze za nájem doslova z okna. Byt je naše investice," popsala Martina Kučerová důvody, proč kývla na hypotéku. V současné době tak platí hypotéku za 3+1 v novém bytě v téměř stejné výši jako činil ještě před pár měsíci její nájem.

A stejný přístup k bydlení volí podle tuzemských bank čím dál více Pražanů. Jen za poslední tři čtvrtletí letošního roku hlásí banky nárůst hypoték téměř o čtvrtinu. A čím si to bankovní domy vysvětlují? „Lidé preferují investici do vlastní nemovitosti. Velký zájem o hypotéky je navíc podpořen i současnou nízkou úrovní úrokových sazeb," vysvětlil pro Pražský deník Marek Pšeničný, tiskový mluvčí České spořitelny.

A jak vypadá takový typický hypotékou zatížený Pražan?

To prozradila Marie Mocková z Hypoteční banky. „Typický Pražan, který má hypotéku, je ženatý muž. Má vystudovanou vysokou školu, vyšší příjem přes 50 tisíc korun, bere si vyšší hypotéku okolo 2,5 milionu korun většinou na větší byt či rodinný dům."

Více kupují muži

Marie Mocková také poznamenala, že zájemci o hypotéku s trvalým bydlištěm v Praze jsou převážně muži (75 procent) a průměrná výše hypotéky se pohybuje okolo 2,3 milionu korun.

Největší zájem je o menší byty 2+1

„Mezi kupovanými nemovitostmi převládají byty okolo 65 procent, rodinné domy jsou kvůli vyšším pořizovacím cenám zastoupeny v menší míře. Typickým předmětem koupě nemovitosti v Praze je pak menší byt o dispozici 2+kk až 2+1, s výměrou okolo padesáti metrů čtverečních," popsala Pražskému deníku Marie Mocková.

„Single" ženy preferují nové byty

I ženy i když v menší míře si stále častěji berou hypotéky. A jedná se především o ty, které žijí „single". Půjčují si od bank na bydlení ale daleko méně než muži. Průměrně splácí cca 22 let částku 1,9 milionu korun. Čím je to dáno? Na vyšší hypotéku by mnohdy nedosáhly, neboť jejich průměrný příjem dosahuje 34 tisíc korun (na rozdíl od mužů, kteří mají průměrný příjem kolem 52 tisíc korun). Kupují si tak menší byty, velmi často preferují novostavby.

Kromě toho, že si obyvatelé Prahy musejí sáhnout kvůli hypotéce hlouběji do kapsy, neboť jsou v metropoli nemovitosti dražší než ve zbytku republiky, začínají být také čím dál opatrnější. Když banka prověří jejich bonitu (schopnost splácet dluhy) a hypotéku dostanou, často si k ní sjednají ještě pojištění schopnosti splácet.

Ztráta zaměstnání? Pomůže pojištění

„Tímto krokem lze problémům předcházet. Pojištění dle zvolené varianty pomůže klientovi se splácením půjčky nejen v případě smrti či invalidity, ale také v případě delší pracovní neschopnosti nebo ztráty zaměstnání," objasnil Petr Týbl z Československé obchodní banky.

A že je právě ztráta zaměstnání velkým problémem, naznačil i průzkum společnosti STEM/MARK, který ukázal, že se kvůli ztrátě zaměstnání až šedesát procent lidí může dostat do finančních problémů.

Pokud však nastane platební neschopnost, doporučuje David Šmejkal z Poradny při finanční tísni se co nejdříve spojit s věřitelem (v tomto případě s bankou) a snažit se najít společné řešení.

Na tom mají samozřejmě zájem i samotné banky, které klientům při problémech se splácením hypoték nabízejí například odklad splátek či rozložení splácení na delší dobu.