Pražský ostrov Štvanice v současné době není místem, kterým by se meropole mohla chlubit a který by Pražané vyhledávali k rekreaci a sportu.

Dálnicí rozdělený pozemek s chátrajícím, i když památkově chráněným zimním stadionem, se v noci stává noclehárnou pražských bezdomovců a útočištěm sexuchtivé mládeže z místní diskotéky, neukazuje přívětivou tvář ani ve dne. „Chodím sem na procházky s kočárkem, ale bez svého psa bych si sem netroufla,“ říká například Jana Prejzlová z blízké Prahy 1.

Ničivá povodeň zastavila plány

To vše by se mělo změnit s plánovanou revitalizací ostrova, která je ale zatím v nedohlednu. O obnově ostrova a jeho novém využití se rozhodovalo již před lety. Tehdy magistrát vypsal soutěž, jejíž vítěz měl celý ostrov dostat do pronájmu na 88 let a zkultivovat ho.

Vítězi, společnosti MeridianSpa, která zde plánovala lázně a park, se nejprve postavila do cesty ničivá povodeň v roce 2002. O čtyři roky později firma požádala magistrát o prodloužení lhůty na obnovu ostrova a dostala ji. Do letošního podzimu musí podle dodatku smlouvy získat stavební povolení. Kromě firmy MeridianSpa se soutěže zúčastnily ještě australská společnost, která chtěla vybudovat obří akvárium se žraloky, a občanské sdružení APEX. To má nyní na Štvanici v pronájmu zimní stadion a jeho hlavním cílem bylo stadion zrekonstruovat.

Přestavba stadionu

V minulých týdnech představil svůj plán na vybudování největší a akusticky nejlepší koncertní síně v metropoli ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. Síň by podle jeho plánů měla vzniknout přestavbou legendárního zimního stadionu, kde českoslovenští hokejisté v roce 1947 vyhráli mistrovství světa.

„Zimní stadion na Štvanici je ale zapsán jako kulturní památka. Dokud tak tomu je, nedá se s ním nic dělat. Stavba své hodnoty má, podobně jako strahovský stadion,“ řekl Deníku ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař. „Nebráníme se přestavbě nebo dostavbě stadionu, ale demolici rozhodně nepovolíme,“ dodal.

Historie stadionu na Štvanici

1930 Na Štvanici začala výstavba zimního stadionu
1932 Stadion otevřen
1947 čeští hokejisté vybojovali titul mistrů světa, stadion ale od 60. let začal chátrat
1991 v pronájmu Bohemians, na několik let přestal sloužit veřejnosti
1997 Výběrové řízení na dočasného správce stadionu - vyhrál APeX
1999 výběrové řízení na pronájem celého ostrova Štvanice, vítězem MeridianSpa, ke konci roku 2001 podepsala firma s městem smlouvu
2002 Štvanici poničila povodeň
2009 Představen plán na výstavbu koncertní haly

Otázkou ale zůstává, jestli lze stávající stadion vůbec zmodernizovat, případně využít pro jiné účely, například jako zmíněný koncertní sál či lázně. „To už je úkolem pro architekty případné přestavby,“ prohlásil Zachař.

Projekt nebyl předložen

Zastáncem revitalizace celého ostrova je i Praha 7, podle jejíhož vedení by však měla být komplexní. „V tuto chvíli nám nebyl předložen žádný projekt přestavby nebo dokonce demolice zimního stadionu, a proto to celé vnímáme pouze v rovině úvah. V září 2008 jsme vydali územní rozhodnutí na vybudování drobnějších sportovišť ve východním cípu ostrova. Developerská společnost Meridian Spa ale nepožádala o stavební povolení,“ informoval Deník mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.

Podle informací Deníku by Hasenöhrl chtěl pro stavbu plánovaného Prague Symphony Hall využít halu zimního stadionu i její konstrukci. Západní stěna nové koncertní síně by měla zůstat celá prosklená, takže by se diváci dívali na Hradčany, které by byly za zády hudebníků. Vsále by mohlo sedět 1600 až 2000 diváků a součástí objektu by bylo i nahrávací studio a hokejová síň slávy jako památka na sportovní minulost ostrova.

Na ostrově se kdysi štvala zvěř, vystupovali zde i indiáni

Ostrov Štvanice na Vltavě mezi Holešovicemi, Novým Městem a Karlínem měří na délku 1250 a na šířku 190 metrů. Nejstarší zpráva o něm pochází z roku 1118. Je v ní nazýván Velký a později se mu pro množství malých okolních ostrůvků říkalo Velké Benátky. Řeka zde nebyla příliš hluboká, a proto tudy vedl brod. Bývaly zde zahrady, větší část ostrova byla porostlá stromy, které byly vykáceny až v polovině 18. století.

Častý cíl procházek

Název Štvanice se vžil koncem 17. století a je odvozen od oblíbené zábavy, která zde byla pořádána pro obveselení pražské veřejnosti v okrouhlé dřevěné aréně s amfiteátrovým hledištěm. Pořádaly se zde štvanice na býky, jeleny či kance. Zvířata tu zápasila i mezi sebou. Ovšem počátkem 19. století byly hry opakovaně zakazovány a definitivně skončily v roce 1816. V horní polovině ostrova bývala střelnice, ve které pořádaly střelecké spolky různé soutěže.

Štvanice byla i častým cílem Pražanů. Chodili na ostrov na procházky i za různými atrakcemi. V roce 1879 se zde například konala produkce indiánské skupiny Komančů. Bývala zde také populární kruhová tančírna Růžodol, kavárny a hostince. Pražský knihtiskař Ferdinand Schönfeld zde v 18. století dal zřídit anglickou zahradu s letohrádkem. V zahradě byl plasticky znázorněn povrch české země s horami a údolími i s pramínky řek napájenými vltavskou vodou, a s hlavními silnicemi. Model země navštěvovala především školní mládež.

Mosty a elektrárna

Vlastníci ostrova se často střídali. Byli to pražští měšťané, fara na Poříčí či řemeslník Faber. V dubnu 1898 zakoupila ostrov Pražská obec. Na Štvanici vedly původně dřevěné můstky z Těšnova.

V letech 1846 až 1850 byl vybudován rakousko-italským stavitelem železnic Aloisem Negrellim na svou dobu velmi odvážný viadukt na trati Praha – Drážďany dlouhý 1100 metrů. Byl to druhý kamenný most přes Vltavu po Karlově mostě. Viadukt je dosud funkční a je na seznamu technických památek.

V letech 1908 až 1912 byl vybudován podle návrhu architekta Pavla Janáka Hlávkův most, který spojuje Nové Město od Těšnova přes ostrov Štvanici s Holešovicemi-Bubny.

Na špici ostrova byla v roce 1913 postavena nevelká vodní elektrárna, která má v současnosti tři vodní turbíny.

Hokej, tenis a vodní slalom

Výstavbou prvního zimního stadionu v tehdejší Československé republice v roce 1932 byl ostrov zasvěcen sportu. Stroje, které chladily ledovou plochu, se přepínaly i na mrazení užitkového ledu v nepřetržitém provozu. Ve dvou bazénech se za 24 hodin dalo postupně vyrobit 60 tun ledu.

V roce 1986 byl na ostrově postaven největší a nejmodernější tenisový areál v republice. Kapacita ústředního dvorce je 7000 sedadel, dále je zde devět nekrytých a dva kryté tenisové dvorce. Koncem 80. let minulého století se vybudoval na Štvanici nový jez a nastavitelná slalomová vodní dráha. Za tenisovým areálem byl postaven skatepark.