Nádraží Vyšehrad čeká oprava, památkáři projekt kritizují

Chátrající secesní budova je v neutěšeném stavu a vztahy mezi všemi zúčastněnými jsou víceméně vyšponované. Jednak se přípravy na rekonstrukci a dostavbu táhnou už skoro šest let a také omezená komunikace mezi investorem, městem a památkáři projekt neurychluje. V současné době je poškozená fasáda, uvolňující zeď chrání síť a některé části výzdoby opadaly.

Ani Pražanům současný stav není lhostejný. Na sociálních sítích fandí iniciativě Chceme rekonstrukci Nádraží Vyšehrad 9,7 tisíce lidí. „Stavební povolení je pro mne novinkou, měl jsem dojem, že k tomu měl památkový úřad výtky. Každopádně, ať už se bude snažit investor z budovy udělat cokoliv, je to nadobro konec Vyšehradského nádraží. Nemluvě o již zbořené hrázděné čekárně," myslí si zakladatel stránky Nádraží Praha-Vyšehrad Jan Ondráček.

Ani vedení Prahy 2 nesouhlasí s okolní dostavbou nádraží Vyšehrad, ale souhlasí s rekonstrukcí historické budovy. „Dostavba na obou stranách historické budovy nádraží se nám nelíbí, ale to je ve vztahu k možnostem investora málo platné, když to odsouhlasili památkáři i orgán územního plánu hlavního města Prahy," uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek.

Investor zatím neprozradil, kdy začne s opravou a stavbou okolních budov a jak bude dlouho trvat. Co se týká stavebního povolení, stavební zákon uvádí lhůtu dva roky od nabytí právní moci povolení k datu zahájení stavby. Václav Vondrášek připomíná, že lhůta lze také na žádost prodloužit.

Okolní budovy budou menší a dál

Vedení Prahy 2 podle Vondráška jen těžko hledá, s čím by mohli být v souvislosti s nádražím spokojení. Snad jen s dílčím ústupkem investora ve věci objemu dostavby. Podařilo se jim totiž vyjednat, že novostavba bude mít o jedno patro méně oproti původnímu návrhu a zachová si větší odstup od historické budovy.

„Nespokojenost vyplývá z navrženého typu zástavby ve Svobodově ulici, která z typicky solitérní stavby historické budovy bývalého nádraží Vyšehrad dělá jakousi blokovou či řadovou zástavbu, která do tamního prostoru nepatří. To je umocněno přílišným objemem dostavby, i když Praha 2 při projednávání územního rozhodnutí dosáhla dílčího omezení jejího rozsahu," vysvětlil Vondrášek.

Další věcí je také to, že stavební projekt nevyužil samostatné pravomocné stavební povolení pro opravu historické budovy, které bylo vydáno v listopadu 2010. „Stále přijímáme dotazy, co s Vyšehradským nádražím bude. Málokdo však ví, jak obrovská stavba se tam připravuje," dodal.

Březnová kontrola památkářů

Památkáři sledují situaci kolem nádraží Vyšehrad po celou dobu se zvýšenou pozorností, protože jako kulturní památka podléhá ochraně památkového zákona. Nádraží je na seznamu ohrožených nemovitých památek, což také dává snahám o záchranu větší vážnost.

„Národní památkový ústav na základ šetření v březnu zjistil, že přes provedené zabezpečující práce objekt nadále chátrá a dochází ke stále větší degradaci střech, fasádních omítek a štukových prvků, k jejich uvolňování a odpadávání," řekla mluvčí pražských památkářů Andrea Holasová.

Proto 16. dubna dali památkáři podnět k zahájení správního řízení na magistrát a na druhou městskou část. Rozhodli se takto, i když majitel dočasně zajistil omítky, nadstřešní ozdobné prvky, římsy a komíny. Podle Holasové realizované stavební úpravy závažným způsobem poškozují vzhled, autenticitu, památkovou a estetickou hodnotu samotné budovy. „Ponecháním tohoto z hlediska památkové péče nepřijatelného stavu dochází ke snižování památkové hodnoty rezervace i objektu samotného," objasnila.

Podle březnového šetření jsou v hlavní budově v havarijním stavu fasády, stropy a krovy. Usadily se tu dřevokazné houby. Aktuálně jsou vevnitř využívány jen dvě kanceláře, zbytek je vystěhován a nevyužíván.

Nádraží bude fungovat bez vlaků

„Osobně si myslím, že taková budova má pro naši společnost velkou historickou hodnotu, vždyť jen v Praze bylo za posledních pár desítek let zbouráno mnoho zajímavých podobných dopravních staveb. Namátkou můžu vyjmenovat Těšnovské nádraží. Co se památkového úřadu týče, pevně věřím, že lidé, kteří tam pracují, dělají vše, co je v jejich silách," řekl Jan Ondráček, zakladatel webové stránky věnované nádraží. Problém vidí v tom, že památkáři mají mnohdy svázané ruce omezenými pravomocemi nebo maximální výší pokuty.

„Například když v únoru 2008 nynější majitel vyšehradského nádraží protiprávně zboural hrázděnou čekárnu a vykácel vzrostlé lípy a topoly, památkáři udělili nejvyšší pokutu, kterou mohli, ovšem její skutečnou výši jsem se nikde nedočetl. Podle znění zákona to může být až dva miliony korun, ale pro velké developerské společnosti jsou toto jen drobné," řekl Jan Ondráček. Podle dostupných údajů to tehdy bylo sto tisíc korun, což byla nejvyšší možná částka.

Pražan, který bydlí nedaleko od nádraží, si všiml už 
v lednu vzadu na plotě informací, co a jak se bude se stavbou dít. „Bude tam obchodní dům spojený s rohovou restaurací pod Slavínem. Předek nádraží bude stejný,vlaky zde stavit ale nebudou. Prostě skleněný obchodní dum 
s kancelářemi a vizáž zůstane stejná, tedy jen zepředu," uvedl.

Stavební povolení, které se týká i dostavby, by tak mohlo znamenat, že investor se do rekonstrukce a nových budov konečně pustí. Majitelé architektonického ateliéru Omikron K, který připravuje projekt rekonstrukce a dostavby, se k nádraží nechtěli vyjadřovat. Jak už ale uvedli dříve, věří, že se vše chýlí k závěru.