„Záměr na kulturní centrum vznikl vlastně náhodou. Náhodou jsme zjistili, že budova není developerů, ale Českých drah. A dráhy jsou nakloněny tomu, že by to tady vzniklo vzpomínkové místo," uvedl Štingl.

Nájemní smlouva by měla být uzavřena na 50 let. Na opravu budovy a její přestavbu na kulturní centrum chce Památník šoa získat granty z Evropské unie nebo takzvaných norských fondů.

Podle organizátorů projektu je totiž Praha jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná památku obětí holokaustu. „Máme důstojný památník zesnulým, kteří se nevrátili z transportů, což jsou jména na zdi v Pinkasově synagoze. Ale Praze chybí centrum, kde se dají tyto věci diskutovat," řekl Štingl. O podobě budoucí instituce už se organizátoři radí například s Centrem současného umění DOX.

Památník by měl být do budoucna muzeem, kulturním a vzdělávacím centrem, místem, kde budou stálé i dočasné výstavy i koncerty. Mohly by se tu promítat dokumentární filmy nebo hrát divadlo věnující se holokaustu. První akcí, která se nyní v nádražní budově koná, je výstava Kadiš, kterou doprovází veřejná čtení nebo debaty. Více informací o současném programu najdou zájemci na webu pspbubny.cz.

Nádražní budovu nyní ČD pronajímají různým firmám. Po kolejích před nádražím stále jezdí vlaky. Do budoucna je oblast Bubny – Zátory rozvojovou oblastí, kde se počítá s rozsáhlou výstavbou. Pozemky v Bubnech vlastní například společnosti Orco a Prominecon Group. Podle dřívějších informací by v místě mohl vzniknout kancelářský, bytový a obchodní komplex. „Architektonická studie, která pro Bubny vzniká, počítá s tím, že budova nádraží tady zůstane a naplní určitou kulturnost toho území. Takhle velká zástavba nemůže mít jen kanceláře a byty. A developerům se nechce moc stavět koncertní sál, takže náš záměr uvítali," uvedl Štingl.

Z bubenského nádraží před více než půl stoletím nastupovali lidé do židovských transportů. Nedaleko stanice bývalo seřadiště a ještě dnes tu je budova, symbolická poslední stanice, odkud bylo téměř 50.000 lidí deportováno na smrt.