Praha se může díky investici státní organizace Správa železnic pyšnit zbrusu novou zastávkou Praha-Eden u slávistického fotbalového stadionu a další novou zastávkou Praha-Zahradní město. Modernizace se dočká i vršovické nádraží. Současné vedení metropole chce posílit městskou železnici a sní také o projektu metra S – tedy nové podzemní vlakové síti.

Jenže koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) rovněž řeší problémy s chátrajícím nádražím pod Vyšehradem. Po revitalizaci železničního mostu by sice měla nedaleko vzniknout zastávka Praha-Výtoň, ovšem plány na záchranu secesní budovy z roku 1872 se kvůli vlastnickým vztahům bortí podobně jako konstrukce stavby v památkově chráněném areálu.

„A proč je dnes budova v tak dezolátním stavu? Od roku 1960 nádraží fungovalo pouze jako výhybna bez možnosti nástupu a výstupu cestujících a začalo tak postupně chátrat,“ píše v blogu na webu Centra městského plánování (CAMP) o zaniklých nádražích, která „lákají k prozkoumání“, magistrátní Institut plánování a rozvoje (IPR Praha). 

Idea vedení dálnice městem byla silnější

Jenže součást takzvané Pražské spojovací dráhy alespoň stojí. Zato těšnovské nádraží už existuje jen ve vzpomínkách. Dnešní generace už si ani nevzpomene, že v místech severojižní magistrály nedaleko autobusového nádraží na Florenci byla jedna z nejkrásnějších železničních stanic tehdejší Evropy.

Autorem novorenesanční budovy byl architekt Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce. Stanice Praha-Těšnov byla slavnostně uvedena do provozu 15. října 1875 jako součást odbočné trati železničního spojení mezi Vídní a Berlínem, které bylo dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Těšnovské nádraží se s odkazem na tuto společnost nazývalo Severozápadní.

Po vzniku samostatného Československa byla budova s římským triumfálním obloukem, korintskými sloupy a alegorickým sousoším Austrie – ochranitelky orby a průmyslu – přejmenována na Denisovo nádraží po francouzském historikovi Ersntu Denisovi, jenž jako přítel slovanů (i prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka) pomohl k samostatnosti republiky.

Od 1. července 1972 nesloužilo těšnovské nádraží cestujícím. Severní křídlo bylo zbouráno a pro torzo Schlimpovy stavby hledala vládnoucí komunistická strana využití. „Uvažovalo se také, že by se z objektu, zaneseného v roce 1978 do Státního seznamu nemovitých památek, měla stát vysokoškolská menza či nákupní středisko. Nakonec se ale žádná z variant nerealizovala. Idea vedení dálnice městem byla silnější,“ uvedl dříve Pražský deník ve vzpomínce na odstřel ze 16. března 1985.

Jak poznáte vinohradskou nádražní budovu?

Zajímavý osud má zase kdysi rušné nádraží pod Zvonařkou – o zastávce Praha-Královské Vinohrady dnes málokdo tuší, ale jelikož nemovitost coby sídlo technické ústředny stále slouží Českým drahám, patří staniční budova k těm nejzachovalejším objektům svého druhu.

„Víte, jak poznáte vinohradskou nádražní budovu? Na čelní fasádě uvidíte znaky českého lva s císařskou korunou, znak Vinohrad a kolo s křídly, které představuje starý znak Českých drah,“ radí IPR Praha.

Železniční zastávka ukrytá na rozhraní Vinohrad a Nuslí zahájila svůj provoz 1. října 1888 (stejně jako osobní doprava na zmiňované Pražské spojovací dráze). Fungovala také jako stanice pro dráhu císaře Františka Josefa vedoucí do Českých Budějovic. Vinohradské nádraží bylo zrušeno v roce 1944 po vyhloubení druhého tunelu na hlavní nádraží. Secesní budova z let 1912 a 1913 byla roku 1955 přestavěna a nyní je před ní parkoviště.

Památník ticha
Nevyužívaná drážní budova se nachází také v Holešovicích v areálu s dvaceti dopravními kolejemi. Nádraží Praha-Bubny by mělo být přestavěno na Památník ticha, který bude připomínat, že odtud během druhé světové války odjížděly transporty Židů do ghett v Lodži a Terezíně. Zastávka Praha-Bubny Vltavská se bude rekonstruovat při stavbě plánované rychlodráhy do Kladna s odbočkou na pražské letiště.

Smutný pohled vás však čeká při procházce či projížďce po modřanské cyklostezce k soutoku Vltavy s Berounkou. Nádražní budova u bývalého curkovaru je v současnosti – slovy autorek blogu z CAMP – v katastrofálním stavu. „Dodnes zde můžeme vidět koleje ústící až do areálu modřanského cukrovaru, protože zastávka sloužila především pro přepravu cukrové řepy, z které se vyráběly cukrové homole, cukr krystal a později i limonády. Na začátku 20. století se modřanský cukr vyvážel dokonce až do Anglie!“ připomíná text zašlou slávu této oblasti.

Železniční stanice v Modřanech byla od uvedení do provozu od roku 1882 jednopatrová, k rekonstrukci a přestavbě nádraží došlo po listopadové revoluci. Jenže před pětadvaceti lety modřanská zastávka přestala sloužit k osobní přepravě a po ukočení provozu cukrovaru v roce 2002 už sem nejezdí ani nákladní vlaky.

„Budova by měla přejít do vlastnictví města, avšak její budoucnost je nejasná. Hovoří se o zázemí pro městský okruh či její uplatnění v rámci revitalizace sousedního brownfieldu, kterým je právě areál bývalého cukrovaru. Brownfield je v současnosti využíván jako kulturně-komunitní centrum Cukrkandl s komunitní zahrádkou, fitparkem a prostorem pro parkur,“ prozrazují urbanistky.

V plánu je obnovení zastávky pod Vítkovem

Podobně je na tom nádraží Praha-Hlubočepy, které vzkvétalo díky sousední továrně Barta a Tichý na výrobu dlaždic a keramického zboží z místního jílu. Pod skálou Prokopského údolí ovšem před pěti lety přestaly osobní vlaky zastavovat kvůli nové vlakové zastávce, která je pro místní obyvatele dostupnější. „Původní stanice slouží jako zázemí pro Lesní dětský klub Prokopáček.“

Také v Bubenči u Stromovky už vám vlak nezastaví, od roku 2014 totiž funguje nová zastávka Praha-Podbaba. Původní drážní budova z roku 1850 byla prohlášena za chráněnou kulturní památku a čeká na rekonstrukci v rámci projektu „Stanice 6“. Vzniknout by tu měla kavárna, galerie i komunitní centrum.

Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) chystá revitalizaci nádražní budovy

Mluví se také o obnově zaniklé zastávky Praha-Karlín pod vrchem Vítkov, po níž zbyla jen proluka mezi domy v Pernerově ulici. A byť Nákladové nádraží Žižkov na druhé straně kopce nikdy nesloužilo k osobní přepravě, sluší se připomenout, že jde o největší dochovanou funkcionalistickou stavbu v Praze a jednu nejmodernějších zásobovacích stanic své doby. Ani sem se ovšem vlaky nevrátí – plánuje se nová moderní čtvrť s parkem a tramvajovou tratí.