Tato zpráva se v úterý večer stala hlavním tématem rozhovorů na vernisáži výstavy Pražská nádraží (ne) využitá, která byla zahájena v Galerii Jaroslava Fragnera. S novinkou přišel žižkovský zastupitel za Zelené a člen vedení občanského sdružení Tady není developerovo (TND) Matěj Stropnický. Podle něj se druhá strana společnost Žižkov Station Development (ŽSD), jež je společným podnikem Českých drah a firmy Sekyra Group, a.s.) proti rozhodnutí odvolá tak, jako se odvolala proti prvnímu rozhodnutí komise MK z prosince 2010.

Zástupce ŽSD, projektový manažer Sekyra Group Roman Kraiczy k tomu Deníku řekl: „Nebudu to komentovat, nechal bych to na ředitelství naší firmy, které to oznámí.“

Druhou instancí pro konečné rozhodnutí o statutu kulturní památky je ministryně kultury Alena Hanáková, která už v polovině ledna představitele TND přijala a slíbila, že si přijede žižkovské nádraží prohlédnout. Její předchůdce ve funkci Jiří Besser po prvním odvolání developera rozhodl o vrácení případu k novému projednání komisi.

Nejde jen o Žižkov

Expozice ve Fragnerově galerii sice soustřeďuje pozornost na žižkovské nákladové nádraží, ale je věnována celkem čtrnácti pražským nádražím a tomu, jak jsou využívána v současné době a jaká je plánována jejich budoucnost. „Výstavu a mezinárodní konferenci, která na ni ve čtvrtek navazuje, jsme chystali delší dobu, ale nebylo jednoduché sehnat na to prostředky bylo zapotřebí kolem půl milionu korun. Nahrála tomu situace jak na ministerstvu dopravy, tak na magistrátu. Kdyby tam nebyla dnešní koalice TOP 09 a ODS, tak se tato konference s výstavou nekonala,“ řekl Deníku vedoucí galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta. Podle něj má magistrát v novém složení vůbec větší zájem o urbanistiku, o jiný přístup k zanedbaným lokalitám.

„Nynější konference provázená výstavou by měla být pouhým začátkem, pokud se nám to podaří, chtěli bychom na podzim uspořádat další konferenci věnovanou nádraží Smíchov. Ovšem některé návrhy na řešení tamního rozsáhlého volného prostoru můžete vidět už i na této výstavě,“ dodal Merta. Je rád, že se čtvrteční konference zúčastní odborníci z Vídně, Kodaně, Rotterdamu, Hamburku a Madridu.

Nastupuje Smíchov

Pomyslný boj o budoucí podobu pražských nádraží jejich okolí se nyní přesouvá na západ metropole, na Smíchov. I zde má své zájmy společnost Sekyra Group, která má v majetku pozemky v severovýchodní části nevyužívaného areálu poblíž autobusového nádraží Na Knížecí a Radlické ulice.

„Právě jen pro tuto oblast, na níž má předkupní právo, má zatím plány společnost Smíchov Station Development (SSD), v níž je zase Sekyra Group. To se ale nelíbí městské části Praha 5, protože ta by chtěla nejraději řešení celého nevyužívaného území nádraží,“ říká Lukáš Budín, který je šéfem nově vzniklé odbočky sdružení Tady není developerovo na Praze 5. „SSD se například vůbec nezabývala dopravním řešením této oblasti, tedy ulic Radlické a Strakonické existuje totiž návrh přesunout dopravu ze Strakonické do Radlické. Ta by se musela rozšířit a SSD by musel se svými pozemky trochu ustoupit, samozřejmě výměnou za jiné části. Na to Sekyra Group zatím neslyšela, a proto městská část podala si deset zásadních připomínek ke změnám územního plánu,“ dodává Budín.

Podle něj Budína žádný z návrhů na rekonstrukci smíchovského nádraží nepočítá s bouráním hlavní nádražní budovy, která je cenným dokladem období tzv. socialistického realismu v architektuře. „Ale máte pravdu, že i takové návrhy se původně objevily.“

Vize ministra

„Jsem velice rád, že ta debata probíhá. A shoduji se jak s názorem studentů, tak i městské části Praha 3, ministerstva kultury i developerů na to, že nejhorší by bylo, kdyby se žižkovské nádraží stalo památkou a potom by zůstalo deset či dvacet let ležet ladem.

Musíme všichni spolupracovat na tom, že s tou budovou se bude něco dít hned poté, co bude změněn územní plán,“ řekl Deníku ministr dopravy Pavel Dobeš. Pokládá za rozumné uspořádání kulatého stolu k této problematice, o tom, co je možné, jak do budovy zasáhnout a podobně. „Myslím si, že dosud nebyla k takové diskusi vůle a to se snad teď změní. Je docela možné, že za padesát let právě kvůli této památce budou lidé na Žižkov jezdit,“ soudí ministr.

Pro 14 areálů

Výstava seznamuje se současností i budoucností 14 pražských nádraží. Nejvíce pozornosti věnuje žižkovskému nákladovému, jehož budoucnost byla námětem seminárních prací studentů třetího ročníku fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví. Studentské návrhy se liší mírou zásahu do historické stavby: minimalistické návrhy počítají jen s nutnými opravami a ponecháním stávající funkce sklady, kanceláře, ateliéry. Smělejší plány počítají s bytovou funkcí, s vysokoškolskými kolejemi a dalšími prostorami a s uplatněním vodních prvků.

Pro další pražská nádraží zbyla jen prezentace na obrazovkách.

Čtěte také: Žižkovské nákladové nádraží čeká na ortel