„V místě historických událostí vznikne kulturní centrum. Výstava má název Kadiš podle starozákonní modlitby za zesnulé. Kadiš se jmenuje i plastika Aleše Veselého, která bude před nádražní budovou," řekl ČTK o připravovaném projektu mluvčí Tomáš Staněk. Její hala je totiž největším argumentem minulosti.
„Umocňuje ji prázdnota. Z několika míst přicházejí k návštěvníkům hlasy pamětníků, očitých svědků. Po podlaze putují světelné efekty otisků bot v reálné velikosti. Pomalu mění polohu, kráčejí, stěny budovy vydávají svá svědectví, objevují se tváře těch, kteří se nevrátili," popsal expozici v budově nádraží iniciátor a ředitel společnosti Památník ŠOA Pavel Štingl.
Oči lidí, kteří se nevrátili
Pro návštěvníky však výstava začne už na místě, kde se transporty registrovaly, tedy pár minut chůze od nádraží. Před dnešním Parkhotelem vyroste zvláštní plakátovací plocha s návrhy sochy Aleše Veselého plánované právě pro toto místo. Také se tam seznámí s důvodem, proč další cestu provází motivy z jeho plastiky. Cesta od Parkhotelu k nádraží bude vyznačena obrazy v podobě praporů na sloupech pouličního osvětlení. Doplní je scénografie Xenie a Adama Hoffmeisterových a velkoplošné tisky se stručnou informací o výstavě. V nádražní budově si příchozí prohlédnou dobové jízdní řády s fragmenty z průkazových fotografií – oči lidí, kteří se z transportů nevrátili.
Silný zážitek na ně bude čekat i za dveřmi s nápisem Úschovna zavazadel. Do malé komůrky je naláká zvuk vlaku jedoucího po kolejích. „Kdo vejde, ocitne se v temné komnatě s projekcí subjektivního pohledu na koleje – les, úvoz, skály, najednou tunel a tma," líčí Štingl.
Přirozenou dominantou nádražní haly budou prastaré pultíky okolo okénka na výdej jízdenek s dobovým tiskem. Noviny budou mít titulní stránku z října a listopadu 1941, tedy z doby, kdy byly z Prahy vypraveny první židovské transporty. Obsah však bude aktuální a nabídne vzpomínky pamětníků, názory současníků a prezentaci záměru vybudování Památníku ŠOA na nádraží Bubny, v tomto dnes už nefunkčním objektu Českých drah.
Pro zřízení památníku vznikla obecně prospěšná společnost, kterou reprezentují vedle dokumentaristy Pavla Štingla i herec, pedagog a senátor Tomáš Töpfer, malíř, sochař a pedagog Jaroslav Róna a tajemník Federace Židovských obcí Tomáš Kraus. Mezi podporovateli jsou generální ředitel Českých drah Petr Žaluda, první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
