Po čtyřleté rekonstrukci bude dopoledne na Štědrý den odhalena Šítkovská vodárenská věž na Masarykově nábřeží u Mánesa.

Věž je nyní zahalena do reklamy na společnost Veolia voda, z jejíhož výtěžku byla rekonstrukce, která stála téměř 9 milionů korun, z podstatné části hrazena. Kromě výtěžku z reklamy byl na rekonstrukci poskytnut grant pražského magistrátu a částečně byla hrazena za peníze nadace Český fond umění, která nyní budovu celého Mánesa i s vodárenskou věží spravuje.

Učili se zde studenti

„V průběhu rekonstrukce se obnovilo jen opláštění věže, vnitřek na opravu stále čeká,“ říká Dagmar Baběradová, ředitelka nadace. Na restaurátorských pracích se mimo jiných podílel Petr Siegel, vedoucí katedry restaurátorství Akademie výtvarných umění, se svými studenty.

„Odstranili jsme z věže ptačí trus, nečistoty i stopy po povodních a kameny jsme zakonzervovali,“ vyjmenovává Siegel, který na Šítkovské vodárenské věži učil restaurátorství mnoho tuzemských i zahraničních studentů.

„Jsme rádi, že bude lešení sneseno a věž se ukáže v celé kráse. Snad se tím také znemožní zlodějům krást měděné části oken, které se v průběhu rekonstrukce čtyřikrát ztratily,“ doufá Baběradová.

Věž, zvaná též Hořejší, byla postavena ze dřeva roku 1489, ale již v roce 1501 zcela vyhořela. Její roubená nástupkyně vyhořela roku 1588 i s přilehlými Šítkovskými mlýny. Požáry věže byly časté kvůli tomu, že se v ní v tuhé zimě udržovala stálá teplota nad bodem mrazu otevřeným ohněm, aby voda v nádržích nezamrzala.

V báni byla pozorovatelna StB

Stavba nové kamenné věže probíhala v letech 1588 až 91. V roce 1648 byla vodárna poškozena střelbou Švédů a oprava trvala do r. 1651. Věž rozváděla vodu do kašen Nového Města, svému účelu sloužila do roku 1847. Již v roce 1882 byly rozebrány vodárenské stroje a věž měla být zbourána. Zachránil ji zásah Umělecké besedy. V roce 1926 věž a přilehlé mlýny zakoupil spolek Mánes.

V 80. letech minulého století měla v báni věže svoji pozorovatelnu StB, která hlídala blízký byt Václava Havla.

Šítkovská vodárenská věž má čtvercový půdorys 10 x 10 metru, síla zdí je v přízemí 2,1 m a v posledním patře 1,15 m. Uvnitř má osm pater, i když zevně je horizontálními římsami přiznáno pouze pět.