Vybrána byla budova bývalé mlékárny, ve které by ještě letos mělo vzniknout infocentrum. Radnice přislíbila vložit pro rok 2016 do celé památkové zóny celkem šest milionů korun. Počítá se s vybudováním inženýrských sítí zajištěním statiky a zastřešením dochovaných domů.

„U šesti objektů už probíhá výměna střech, u čtyř z nich by měl být nový krov definitivní, u dvou zbývajících bude pouze provizorní, aby nedocházelo k další degradaci zdiva,“ sdělil Pražskému deníku místostarosta páté městské části Pavel Richter (TOP 09).

Nejzásadnějším krokem je v tuto chvíli rekonstrukce bývalé mlékárny, kam půjde z peněz městské části okolo dvou milionů korun. K této částce přidá občanské sdružení další prostředky na rekonstrukci objektu i vybavení interiéru z grantu ve výši 
3 271 055 korun, kterou loni získalo v rámci projektu Česko - švýcarského fondu Partnerství Ministerstva financí ČR.

Stavební povolení bylo vydané

„Maximální možná část grantu bude na jaře využita pro rekonstrukci prvního 
z objektů, bývalého Koloniálu - Mlékárny,“ řekl Martin Dvořák ze sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka 
a okolí, které vede záchranu cenné památky. Podle něj půjde 510 tisíc korun do stavebních prací a 498 tisíc do vnitřního vybavení.

Nyní už je připravena projektová dokumentace, vydané je i stavební povolení. 
„V tuto chvíli se připravuje zadání veřejné soutěže, kde bychom měli v nejbližší době vybrat dodavatele stavby,“ tvrdil zástupce starosty Richter.

Ještě do prázdnin by tak měl v opraveném objektu vzniknout multifunkční prostor. „Zde bude možné získat aktuální informace o průběhu rekonstrukce, potkat se tady se sousedy, přijít na čtení nebo workshop pro děti, vyslechnout zajímavou přednášku nebo vidět malou výstavu. Anebo se jen v klidu zastavit na dobrou kávu,“ vysvětlil Dvořák.

Švýcarští odborníci mají poradit

Další část grantu z česko - švýcarského fondu plánuje letos občanské sdružení věnovat na jarní mezinárodní konferenci, kde budou švýcarští architekti, urbanisté 
i zástupci místní samosprávy prezentovat svoje zkušenosti z podobných úspěšně realizovaných projektů ve Švýcarsku.

Poznatky ze setkání by pak měly být součástí diskuze o dalším směrování revitalizace mezi českými odborníky, zdejšími občanskými sdruženími a samosprávou. Výsledkem by pak měla být architektonická soutěž na celkovou obnovu osady.

„Doufám, že ještě na jaře se nám podaří zorganizovat výběr architekta, který vypracuje studii, jak postupovat dál. Jde o to, abychom v soutěži vydefinovali náplň areálu, styl a způsob rekonstrukce,“ prohlásil Pavel Richter.

Neznamená to však, že celý areál bude v dohledné době kompletně opraven. Městská část už neplánuje vynakládat do záchrany osady milionové částky a pokusí se ve spolupráci s občanským sdružením najít investora jinde. Revitalizace by navíc měla být podle některých odborníků rozdělena do několika etap 
a proběhnout postupně.

Ostrá kritika ze strany opozice

Část opozice však dosavadní postup vedení radnice při záchraně komplexu ostře kritizuje.

„Veškerou iniciativu převzalo občanské sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka. Signifikantní bylo například to, že více než rok trvalo, než doputoval do zastupitelstva materiál, který schvaloval finanční dar městské části na obnovu bývalé mlékárny, která je placena z programu partnerství švýcarsko-české spolupráce. Původně měl projekt začít 
v říjnu roku 2014, díky neschopnosti vedení radnice však dar dáváme měsíc před skončením projektu. Otázka je, zda se projekt vůbec dá stihnout,“ řekl opoziční zastupitel ODS Lukáš Herold.

Zároveň pochybuje o tom, zda vůbec šest milionů korun z městské kasy letos na bývalou kolonii poputuje. Podle něj při projednávání rozpočtu na lednovém zastupitelstvu žádná taková informace nepadla.

K vyklízení nepořádku již došlo

Samotné práce na revitalizaci památkové zóny probíhají už od ledna roku 2014. V první fázi bylo nutné vyklidit odpad i stavební suť ze zchátralých staveb a jejich bezprostředního okolí, následovalo také odstranění náletové zeleně. Celá osada byla detailně geodeticky zaměřena, domy byly prvotně staticky zajištěny a osazeny uzamykatelnými mřížemi.

V minulém roce pak byly zpracovány projekty na zajištění a zastřešení šesti objektů, projekt na rekonstrukci bývalé mlékárny i projekty na obnovu sítí v celé lokalitě. Na tyto práce přispěla společnost ČSOB darem pět milionů korun.

Lidé rozhodnou 
o dalším využití

Závěrem roku 2015 se také uskutečnila veřejná participační setkání, v rámci kterých se mohli občané vyslovit k dalšímu vývoji památkové zóny Buďánka. „V tuto chvíli máme k dispozici podklady z jednání 
s občany. Nápadů je řada, půjde však o nekomerční aktivity otevřené veřejnosti,“ slibuje místostarosta Prahy 5 Richter.

Také podle opozice by o budoucím využití neměla rozhodovat městská část. „Jsme hluboce přesvědčeni, že pokud občanské sdružení projekt opravdu dotáhne do konce, musí to být oni, kdo navrhnou smysluplné využití jednotlivých objektů,“ dodává Lukáš Herold. Při veřejných diskuzích se nejčastěji hovoří o komunitním, kulturním a vzdělávacím centru.

Několik pokusů o revitalizaci

Pokusů o revitalizaci Buďánky bylo v minulosti několik, žádný z nich nebyl dlouho uskutečněn. Naopak 
v roce 2004 za vlády kontroverzního exstarosty Milana Jančíka nechala Praha 5 polovinu domů zbourat.

Koncem roku 2013 minulé vedení městské části vypovědělo smlouvy s developerskou společností Geosan, která na místě památkové zóny roky plánovala novou zástavbu, schválilo projekt Buďánka pro Prahu vypracovaný občanským sdružením a uzavřelo s ním Memorandum 
o spolupráci.

V bývalé kolonii Buďánka bydleli dělníci Tatry Smíchov či břevnovské cihelny. Měla asi 20 domků pro 300 obyvatel a od roku 1991 je památkovou zónou. Postavena byla v letech 1800 až 1840.

Čtěte také: Kolonie Buďánka zřejmě vstane z mrtvých