Vltavské břehy čeká proměna. Aby u nich mohly kotvit kromě parníků i menší lodě, připravuje se vznik dalších menších přístavišť pro sportovní a turistická plavidla.
První kotviště začalo vznikat v areálu Žlutých lázní během zimy.
„Tato marina se začala stavět na sklonku roku právě u dřevěného mola ve Žlutých lázních. V tuto chvíli je projekt v rozpracované fázi, ale letos na podzim by měl být dokončen," řekl Pavel Kocych, architekt Žlutých lázní. Dřevěné molo prošlo v zimním období první etapou stavby, kdy odborníci umístili na dno Vltavy takzvané ocelové štětovnice, které zpevnily břeh řeky.
„Trámy jsou ukotvené do hloubky sedm až deset metrů," upřesnil Kocych. Stavaři ale měli práci poněkud zkomplikovanou. Protože je Vltava regulovaná souborem kaskád, voda v ní protéká pomalu, ale o to víc se na jejím dně usazuje bahno. „V některých místech bylo pět až sedm metrů bahna, teprve pak stavaři narazili na klasický štěrkopísek na dně, okomentoval architekt průběh stavby.
Aby mohlo vzniknout kotviště s obvyklým zázemím, budou po letní sezoně práce pokračovat.
O tom, že je lodní doprava v metropoli oblíbená, vypovídá podle Vladimíra Tomana ze společnosti Česká lodní doprava stav plavební komory na Smíchově.
„Lodě stojí ve frontách, smíchovská komora vypadá tak, jako když se v pátek odpoledne podíváte na pražské silnice," upozornil Toman, který vítá, že se vltavské břehy upraví pro další kotviště, která podle něj na březích zoufale chybí.
Řekou totiž pluje až několik set rekreačních plavidel. „Čím víc bude kotvišť, tím to bude lepší i z hlediska příjmu z turistického ruchu a rekreace," domnívá se Vladimír Toman.
„Poslední dva roky vnímáme, že menší loď vlastní více Pražanů a například během koncertů připlouvají k našemu břehu a vychutnávají si ho přímo z lodí. Nemohou ale zakotvit a toto je možnost, jak nabídnout další variantu přístupu do areálu. Místo bude sloužit také lodím Pražské plavební správy," upřesňuje Petr Hozák, provozní ředitel Žlutých lázní.
Plně bude přístav v provozu pravděpodobně v roce 2013.
Projekt vzniku kotvišť pro menší lodě podporuje i magistrát. Vzniknout by kromě Žlutých lázní měla v Libeňském přístavu, v Podkovičkách a u ledáren v Braníku.
Jsou pražské náplavky smutné? Podívejte se, jak by mohly vypadat
close
zoom_in
POD MOSTEM BARIKÁDNÍKŮ. Víte, jak to v těch místech vypadá dnes? Omšele, zaprášeně, nehostinně. Jediní lidé, kteří se tu zdržují, jsou bezdomovci. Praha má ale jinou vizi. Už brzy by se zde mohla objevit písečná pláž, slunečníky, opalující se Pražané. Přístup do osvěžující vody je zde pozvolný, občerstvení nabídnou plovoucí restaurace. U mola budou kotvit pramice, šlapadla či vodní skútry. Ideální odpočinek po práci v rozpáleném velkoměstě.
close
zoom_in
PLOVOUCÍ DIVADLO NA CÍSAŘSKÉ LOUCE. Dnes žalostně vyhlížející smíchovský ostrov by v budoucnu mohl ožít nejen znovuvybudovaným přístavištěm a historickým přívozem. Po vzoru divadelní lodě bratří Formanů, která brázdila Vltavu, se zde možná objeví krytý ponton pro plovoucí divadlo. Přilehlou stráň obsadí diváci v letním hledišti. Je to jen zlomek plánů hlavního města.
close
zoom_in
DVOŘÁKOVO NÁBŘEŽÍ NA FRANTIŠKU. Ani v současnosti se této náplavce, jako jedné z mála, Pražané nevyhýbají. Podle vize hlavního města by je sem však v budoucnu mělo přitáhnout mnoho lákadel. Kromě příjemného korza se má místo proměnit v umělecké fórum. Objeví se tu galerie pod širým nebem, plovoucí pódium pro letní koncerty, ve výklencích nábřeží pak prodejny knih a obrazů. Vše samozřejmě doplněno osvěžujícím občerstvením. 3x vizuál: MHMP
