VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Na Vítkově ožívají dějiny dvacátého století

Praha 3 - Národní památníkje poprvé v historii pravidelně přístupný návštěvníkům, dostal i novou náplň.

24.10.2009
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Národní muzeum zde 29. října slavnostně otevře muzeum moderních dějin s multimediální expozicí věnované dějinám 20. století s názvem Křižovatky české a československé státnosti.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Unikátní pohled na Prahu, ale i do minulosti našeho státu nabízí odtohoto týdne nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Slavnostně ho otevřel prezident Václav Klaus již v neděli 25.10.

Návštěvníkům pak bude přístupný od 29. října jako první muzeum moderních dějin v zemi s multimediální expozicí pojmenovanou Křižovatky české a československé státnosti.

Moderní muzeum

„Národní muzeum na sebe s převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snaží se pro to dělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. V expozici podle něj budou například poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, šachové figurky z chleba vězněného Milana Šimečky či psací stroj Pavla Tigrida.

„Expozice využívá i Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je v zázemí mauzolea Klementa Gottwalda umístěna výstava o historii Národního památníku na Vítkově,“ uvedl spoluautor expozice a vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marek Junek.

Fotky z hradního archivu

Kromě expozice Křižovatky české a československé státnosti, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, bude hned od příštího týdne zpřístupněna výstava Hradní fotoarchiv 1918 až 1933, která mimo jiné zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech.

Historie památníku

Stavba památníku byla zahájena za účasti prezidenta T. G. Masaryka podle návrhu architekta Jana Zázvorky v roce 1928. Původně byl určen jako památník legionářů s cílem stát se symbolem Československé republiky. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1933, dále se ale pracovalo na umělecké výzdobě. Slavnostní otevření, plánované na rok 1938 bylo díky mnichovským událostem odloženo. Za války budova sloužila jako sklad wehrmachtu. Po válce byla přistavěna síň Rudé armády. Po roce 1948 se změnil účel stavby, od roku 1951 zde byly ukládány ostatky významných představitelů KSČ. Po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 zde bylo zřízeno obrovské mauzoleum, o jehož chod se starala stovka lidí. Pokusy o uchování Gottwaldova těla skončily v roce 1962, kdy bylo zpopelněno a budova se pomalu odebírala k obecnému nezájmu. Po roce 1989 byli všichni zde pohřbení odvezeni do soukromých hrobů a hledalo se využití budovy. Od roku 2001 je pod správou Národního muzea.

Muzeum plánuje oživit objekt také nejrůznějšími workshopy, divadelními akcemi, koncerty a přednáškami. „Během konce října a celý listopad bude vstup do objektu pro všechny zdarma. Podle zájmu návštěvníků poté rozhodneme, jaký bude zimní provoz památníku,“ sdělil Deníku Lukeš.

Po dvou letech rekonstrukcí

Památník se otevírá po dvouleté rekonstrukci, jejíž celkové náklady byly vyčísleny na 321 miliónů korun. Většinu z této částky hradilo ministerstvo kultury.

Národní památník na Vítkově je vybudován jako železobetonový skelet obložený žulovými deskami. Na výšku měří 31,5 metru, na délku 143 metru a široký je téměř 28 metrů. Na jeho výzdobě se podíleli špičkoví umělci své doby, například Max Švabinský. Součástí stavby je i jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky, která byla po devíti letech prací odhalena v roce 1950. Ta je vysoká 9 metrů a délka koně je 9,5 metrů.

Z novodobých zásahů, které mírně pozměnily vzhled budovy, stojí za zmínku především zasklený podchod před vstupem do Hrobu neznámého vojína a realizace panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním výhledem na Prahu. „Právě vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup,“ informovala mluvčí muzea Radka Schusterová. Ještě nyní, na poslední chvíli se upravují chodníky kolem památníku.

V příštím roce se plánuje restaurovaní jezdeckého pomníku Jana Žižky z Trocnova, jehož náklady jsou odhadovány na 30 miliónů korun. V květnu příštího roku bude také zpřístupněn Hrob neznámého vojína, kde podle zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Michala Buriana spočinou vedle bojovníka od Dukly i ostatky neznámého vojína z hrobu nedaleko ukrajinského Zborova, kde se uskutečnila jedna z největších bitev našich legií 1. světové války.

Jak se k památníku dostat

- od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem po rovině cca 1400 m
- Florenc (bus 175,133) – stanice U památníku zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce (náročné)
- Florenc (bus 175, 133) – stanice Tachovské náměstí, vzhůru vlevo cestou kolem tunelu do Karlína (nejkratší cesta)




Autor: Jan Piroch

24.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sledování výsledků parlamentních voleb ve štábu ANO, 21. října v Praze. Brabec
56

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. 21.10.2017
31

Schwarzenberg: Lidé očividně raději slyší sliby než pevní postoje

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Hodnota ukradených kol klientů pojišťoven v Česku v letošním roce vzrostla. Častěji se kradou dražší, předem vytipované bicykly, na něž se soustředí organizované skupiny zlodějů, vyplývá z ankety ČTK mezi tuzemskými pojišťovnami.

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Obyvatelé hlavního města v minulosti hlasovali výrazně „pravicověji“ než lidé z ostatních regionů. Očekává se to i tentokrát, jak potvrdila také naše předvolební sonda. Praha je tradiční baštou pravice a liberálně orientovaných stran. Minulé parlamentní volby v roce 2013 opanovala v hlavním městě TOP 09. Hlasovalo pro ni přes 23 procent voličů, zatímco na celostátní úrovni jen 12, což stačilo na republikové čtvrté místo.

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení