Na restituce čekají pražské církve dlouho. Ne vše jim vrátí

Například Školské sestry svatého Františka požádaly o dva pozemky. „Jednalo se o vydání několika zcela bezvýznamných pozemků, jako kousek zahrady, parčík před už dříve vydaným domem, které prakticky nelze nijak využít. Park zůstane i nadále veřejným parkem a zahrada zahradou," vysvětlila provinciální ekonomka Daniela Cibulková.

„Není žádný důvod, aby si stát majetek nechával. Po dvou letech nám vydali jednu zahradu vedle školy ve Střešovicích, kterou měl stát ukradenou od roku 1950," stěžoval si Petros Alexandridis 
z Královské kanonie premonstrátů na Strahově. I tak ale označuje navrácený majetek za drobky.

Některé žádosti pražské církve odeslaly i Národní galerii, kde se nachází středověká nebo barokní umělecká díla. Zatím stát předal církvím dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský oltář a části Puchnerova oltáře. Všechna díla na základě vzájemné dohody zůstanou ve stálých expozicích. Pro návštěvníky to tak znamená, že se změní pouze štítek.

Národní galerie dostala přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl, kromě trojice zmíněných patří k významnějším ještě Madona Roudnická a Madona z Veveří. U těch dosud není zřejmé, zda budou vydány. Na rozhodnutí čeká také Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Žádosti zahrnovaly celkem přes pět stovek soch, obrazů, grafických listů a kreseb, galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.

Velká část majetku je nevydatelná

Většina původního movitého majetku Školských sester svatého Františka je ve smyslu restitučního zákona nevydatelná. Její hodnota je kolem jedné miliardy korun. Za tento majetek pak obdržely letos i loni peněžní náhradu ve výši 465 tisíc korun.

„Hlavně po roce 2002 byla velká část původního majetku převedena 
z vlastnictví státu na kraje a obce, které nejsou ve smyslu zákona povinni majetek vydávat. Nebo nejsme schopni doložit, že nemovitost sloužila v roce 1945 k sociálním účelům, například ji za války zabralo gestapo," vysvětlila sestra Daniela Cibulková.

Jde třeba o Šternberský palác se zahradami pod Hradčanským náměstím, klášterní komplex Ostrov u Karlových Varů, hotelovou školu v Mariánských lázních nebo areál domova důchodců v Děčíně. Zbytek nevydatelného majetku byl rozprodán soukromým osobám nebo institucím.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť už dnes není 
v majetku státu.

Zlomek hodnoty ukradeného majetku

„Těžko bychom mohly očekávat, že miliardu z toho dostaneme my. Vždy to bude jen nepatrný zlomek skutečné hodnoty ukradeného majetku a i tak si mnozí jistě všimli, že i to málo, co vůbec dostaneme, je mnohým trnem v oku," řekla sestra.

„Dva roky rozhodování považuji za ubohost, když na to mají podle zákona šest měsíců od podání výzvy," sdělil ředitel Strahovského kláštera Petros Alexandridis. V době restituce fyzických osob podávali podle něj lidé desetitisíce žalob a nikoho to tolik nezajímalo jako církevní restituce.

„Není žádný důvod, aby si stát majetek nechával a dělal z toho aféru. Vrátili nám jeden pozemek před bránou, který má tisíc metrů čtverečních. To jsme se napakovali," řekl 
s nadsázkou Alexandridis.

Kanonie usiluje také o polnosti, kde je nyní zahrádkářská kolonie. Podle něj to není žádný zákonný důvod, aby je nevydali. Nicméně magistrát si tyto pozemky připsal na základě jednostranného prohlášení. „Kdyby to udělal kdokoliv jiný, vyhodili by ho. A my se teď musíme soudit," posteskl si.

Dohody jsou navrhovány plynule

Pražské arcibiskupství podalo celkem 657 výzev včetně 33 žádostí o movitý majetek. 
Z přibližně třinácti tisíc parcel šlo o zemědělské nemovitosti, osmnáct procent lesních pozemků, dvě procenta byla zastavěná půda a rybníky tvořily jedno procento.

„Od října minulého roku je situace ustálená a dohody jsou navrhovány plynule. Komunikace je obecně dobrá, úředníci protistrany ve většině případů vstřícní," sdělil mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.

Problémy řeší spíše technického rázu, které se staly v průběhu administrace dohod k digitalizaci či pozemkovým úpravám. Trochu také vázne navrácení Sázavského kláštera. Po dlouhém sporu v současné době správce objektu, Národní památkový ústav, dokončuje přípravu smlouvy, po jejímž podepsání dotčenými organizacemi majetek kláštera získají zčásti římskokatolická církev, přesněji sázavská farnost a řád emauzských benediktinů. Část objektu zůstane i nadále v držení státu.

Na rozhodnutí církve stále čekají

Větší část majetku také ještě nebyla vrácena Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Požádaly 
o polnosti v Řepích a na Zličíně. Koncem roku jim vrátili první zemědělskou půdu.

„Různé těžkosti nebo problémy se objevují, protože se jedná o složitý proces. Snažíme se je společně řešit. Komunikujeme se Státním pozemkovým úřadem a informujeme je o nových skutečnostech," potvrdila sestra Amidea Blanka Rybecká.

V Praze loni také řešili vydání pozemků na Žižkově devadesátileté Emilii Bednářové. Pražský pozemkový úřad to nakonec zamítl, protože šlo o promyšlený podvod. V polovině loňského roku získaly alžbětinky pozemky na Novém Městě v Praze s kaplemi svaté Marie Lourdské a svaté Panny Barbory, které jsou kulturními památkami.

Komunikaci s církvemi hodnotí Robert Hurt z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jako standardní, podobně jako s dalšími subjekty.

Čtěte také: Stát vydal římskokatolické farnosti pražskou rotundu sv. Longina