Teplota vody necelé dva stupně nad nulou, vzduch 14 pod nulou. Počasí ne právě ideální ke koupání, ale pro otužilce je to to pravé ořechové. V sobotu se jich v pražském Braníku na břehu Vltavy v ulici U Ledáren sešlo přes 150 a do souboje se skoro ledovou Vltavou se pustili na tratích od sta do tisíce metrů.
„Dnešní závod je pro nás zpestřen tím, že mezi nás zavítal člen významné otužilecké rodiny, pan Venclovský nejmladší,“ řekl při zahájení Tomáš Prokop předseda pořadatelského prvního pražského klubu otužilců (I. PKO) a připomněl tak veterána českých a moravských otužilců a prvního českého přemožitele kanálu La Manche Františka Venclovského.
Memoriál legendy
Sobotní již desátý ročník závodu Branické ledy se však poprvé konal na počest jiné otužilecké legendy, Ladislava Nicka, který zemřel loni v květnu v nedožitých 98 letech. Loni se tohoto závodu ještě zúčastnil, a proto se letos klání konalo poprvé jako jeho memoriál. Do Prahy ale letos přijeli kromě nejlepších českých zimních plavců i jejich kolegové z Velké Británie, Polska, Itálie a Slovenska. Z Itálie přijel například přemožitel kanálu La Manche Thomas Kofler. Nejstarší ze všech účastníků byla paní Božena Černá, která je ročník 1930 a pravidelně se účastní i tradičního otužileckého plavání na svátek svatého Štěpána. Prý by měla převzít štafetu po Nickovi.
Vítězové jsou, poražení nikoliv
Nejdelší tisícimetrovou trať, která začínala až za Branickým mostem, jenž Pražané znají jako „most inteligence“, zdolal jako první Petr Tomášek (I. PKO) Praha a těsně za ním skončila Iveta Nováková z Pardubic. Kratší 750metrovou trať překonala nejrychleji Eliška Novotná, která na stejné trati zvítězila i loni 26. prosince na Memoriálu Alfreda Nikodéma u Žofína.
„Ono je to jako při olympiádě, hlavní je zúčastnit se. To, kdo byl první, je až na druhém místě,“ řekl Deníku asi šedesátiletý muž, který se představil jako Novotný. Zatímco ho manželka osušovala a balila do koupacího pláště, sledoval, jak ke břehu dorážejí další účastníci, kteří plavali kratší trať, a přesto byli v cíli později. Ale o to opravdu nešlo.
A nešlo také o ty stupně pod nulou, či spíše o jejich přesný počet. Hloučky diváků na břehu, jichž mohlo být víc než stovka, mezi sebou diskutovaly, zda je opravdu minus 14 stupňů, jak to bylo napsáno na tabuli. Od organizátorů se jim dostalo vysvětlení, že jde o teplotu naměřenou na místě ráno. Po čtvrt na dvě, kdy závod skončil, byl již vzduch sluníčkem prohřátý na „pouhých“ sedm pod nulou.
Odpoledne si účastníci vyslechli v branickém kině vyhlášení vítězů ve všech kategoriích. A všichni si řekli, že se napřesrok sejdou určitě zase u Vltavy.
Většina Pražanů, kteří si pravidelně chodí zaplavat do Podolí, ho zná: Podsaditý šedesátník, který je v kteroukoliv roční dobu opálený. Už řadu let dělá v plaveckém areálu plavčíka, byť dnes už jen na poloviční úvazek. V sobotu se Petr Dejmek přišel podívat na zápolení otužilců v Braníku.
Nechtělo se vám dnes taky plavat?
Dneska ne, ráno byla na mě moc zima, ale jinak sem chodím plavat každý den. Tedy poslední čtyři roky, co se otužuji.
Co vám bylo podnětem, abyste s tím začal?
V Podolí máme v zimě venkovní padesátimetrový bazén nevyhřívaný a tam si otužilci trénují. Když jsem tam viděl plavat ty kluky, napadlo mě to také vyzkoušet, hlavně proto, že si všichni pochvalovali, jak jim to prospívá a že nikdy nenastydnou. Tak jsem s tím začal v šedesáti letech, teď mi bude čtyřiašedesát.
A chodíte sem opravdu denně?
Skutečně, jen teď jsem vynechal čtvrtek, pátek a sobotu kvůli těm arktickým mrazům, to je na mě moc. Chodím sem kolem jedné hodiny odpoledne, ale když mám službu, tak plavu tam v tom studeném bazénu. Dám si dvě stě metrů a je mi prima.
Do řeky plavat chodíte sám? Nebojíte se třeba křeče?
Chodím sem sám, ale plavu zkraje, vždycky podél břehu. A do vody lezu o trochu výše, je tam dobrý vstup, dokonce schůdky, takže nehrozí, že špatně šlápnete. Nebo když jsou větší mrazy, tak chodím jen k Barrandovskému mostu, tam jsou také schůdky do vody a navíc to mám odtamtud jen dvě minuty domů a do tepla.
Máte změřeno, jak dlouhou trasu plavete?
Asi osmdesát metrů proti proudu a stejně zpátky, je to asi osm minut. Plavu každý den, když není zrovna minus 15. Přijďte se na mě podívat, uvidíte sám.
