„Chtěli bychom, aby se z toho stala tradice - loni jsme tu vypustili dvě desítky koroptví," řekla novinářům šéfka sdružení Lenka Pavlíková. Cílem je upevnit sounáležitost občanů s Petřínem. Aby si dospělí i děti uvědomili, že to je zelená oáza, dominanta Malé Strany uprostřed města i místo, kde odjakživa žila zvířena.

Reakce bažantů poté, co opustili přepravky, byla trojí. „Kluci" vylétli směrem do města, zatímco jejich družky mířily vzhůru na stráň a mladší jedinci nerozhodně vyčkávali.

Šance na přežití není velká

Úspěšnost takového činu je však mizivá, domnívají se odborníci z kroužkovací stanice Národního muzea (NM), i když podle nich může v rozsáhlých parkových oblastech přežít ledacos. „Většinou je ale něco sežere, v tomto případě zřejmě kuna nebo možná i liška," řekl médiím kurátor stanice Petr Klvaňa.

Podobný názor má ornitolog Jiří Mlíkovský ze zoologického oddělení NM. „Pokud jde o bažanta obecného, což bych předpokládal, pak ty kusy mohou pocházet z české přírody, což je málo pravděpodobné, nebo z velkochovu. Vcelku je jejich šance na přežití na Petříně minimální, pokud jsou z velkochovu, tak nulová," řekl Mlíkovský novinářům.

Pozor na vajíčka

Podle Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty bylo cílem vypuštění bažantů obojkových na stráně Petřína snížení tlaku predátorů na populaci bažantů, kteří tu žijí volně, případně rozšíření genofondu.

„Slepičky budou už za pár dní snášet vajíčka a vyvádět mláďata," řekl na místě médiím. Upozornil, že bažanti si hnízda nestaví; udělají si v suché trávě malý žlábek, kam slepice snese pět až dvacet vajec.

Vypuštění bažanti podle něj pocházejí z polodivokého odchovu. „Takže už znají nebezpečí, ale před nepřáteli byli dosud chráněni sítěmi. Přelétávali nad nimi jestřábi a další draví ptáci, chodily okolo lišky i kuny, takže příslušné reflexy už mají vytvořené, i když u volně žijících jedinců jsou instinkty silnější. Nicméně ta jejich šance je malá - kdyby přežil jen jediný pár, bude to úspěch," dodal.

Mláďata tetřeva mají vysílačky

Podle Králíčka mají Lesy České republiky například záchranný chov tetřeva už přes dvacet let na Boubíně. V současné době jsou téměř všechna vypouštěná mláďata vybavena vysílačkami, takže se podle nalezených zbytků ví, jak zahynula. Zda jde o hnízdo kuny, výra či zda byl tetřev vtažen do liščí nory.

„Výhodnější je vytvářet přírodně dobré podmínky, aby se divoká zvěř mohla sama rozmnožovat. Bohužel současné intenzivní zemědělství a lesnictví je nevytváří," dodal.

Praha ovšem jednu zoologickou raritu má. Jde o unikátní mufloní stádo z Krčského lesa, odkud je vyhánějí především sportující lidé. Většinu času v posledních letech tráví v areálu Thomayerovy nemocnice a IKEM, kde mají klid i od volně pobíhajících psů. Občas dokonce zvířata přejdou rušnou vozovku, aby se napásla na protějším protihlukovém valu.