Jakou úlohu hrála v celé věci Aleksandra Udženija, na jejíž hlavu se kvůli demolici sneslo dokonce trestní oznámení? A jaké plány má se Štvanicí do budoucna?

Kvůli demolici stadionu, kde se za první republiky rodil tehdejší československý hokej a kde se učily bruslit celé generace Pražanů, na vás bylo podáno trestní oznámení. Kontaktovala vás v této záležitosti policie?

Nikoliv. Do dnešního dne mě nikdo od policie ani státního zastupitelství nekontaktoval. O trestním oznámení jsem se dozvěděla z médií.

Ovšem podáno bylo. Viděl jsem jeho kopii s razítkem z podatelny. Cítíte se jakkoliv osobně odpovědná za demolici kulturní památky?

Já si to vysvětluji tak, že vyšetřující orgán zřejmě věc odložil, protože takové trestní oznámení by bylo zcela absurdní. Já jsem nastoupila do funkce na konci minulého roku, a tudíž nenesu žádnou odpovědnost za stav stadionu. Samozřejmě jsem nenařídila ani jeho demolici. Tu bezodkladně nařídil stavební úřad pro Prahu 7 a hlavní město pouze muselo vykonat jeho nařízení.

Muselo se skutečně demolovat?

Znovu opakuji, že to bylo striktní nařízení státní správy. Já jsem samozřejmě byla na místě konfrontována se stavem stadionu a byl skutečně tristní. Zhrozila jsem se, když jsem viděla propadající se střechu a pod ní na ledě bruslící děti. To se muselo okamžitě řešit.

Demolice stála město zhruba 37 milionů korun. Nedal by se stadion za tuto částku alespoň částečně sanovat namísto demolice?

To je samozřejmě nesmyslná představa. Tato částka by záchranu stadionu ani zdaleka nepokryla. Demolice se prodražila kvůli aktivitě památkářů, kteří se snažili zachránit alespoň dílčí artefakty stadionu. Bylo třeba zdlouhavých ručních prací, přesto památkářům za to patří dík. Ovšem celková sanace by byla násobně dražší.

Nedal se zachránit alespoň původní stadion z první republiky, pokud odhlédneme od vnějšího a prakticky bezcenného pláště z 50. let?

Zřejmě by se zachránit dal, ale jeho rekonstrukce by byla nesmírně drahá. Například čpavkové hospodářství právě z první republiky bylo ve zcela dezolátním stavu. To by se jistě muselo kompletně obměnit.

Připouštíte ale odpovědnost Prahy za stav stadionu? Zákon o památkové péči hovoří jasně: majitel kulturní památky se nemůže vyvázat ze zodpovědnosti za její stav nájemní smlouvou.

Připouštím. Ostatně Praha byla pokutována. Upozorňuji ale, že hlavní díl odpovědnosti nese bývalý nájemce, který se o stadion řádně nestaral, jak to měl stanoveno v nájemní smlouvě. Platil skutečně symbolický roční nájem, některé prostory využíval komerčně a přesto nebyl schopen dostát svých závazků.

Praha hodlá na Štvanici obnovit veřejné kluziště, musí ovšem nejdříve dostat ostrov zpět pod svoji správu. Jak se vyvíjí jednání se současným nájemcem ostrova, firmou Meridianspa? Kdy bude jasno?

K poslednímu říjnu musí být rozhodnuto. Veřejnost se dozví, jaké požadavky má současný nájemce ve smyslu rozvázání nájemní smlouvy s Prahou. Poté bude vedení města posuzovat, zda jsou tyto požadavky akceptovatelné, či nikoliv.

Neexistuje v nájemní smlouvě nějaká supertajná doložka o mimosoudním finančním vyrovnání, které by bylo tak říkajíc proti dobrým mravům? Smlouva je uzavřena na 88 let. Co když si nájemce řekne například o dva miliony korun za každý rok?

To mohu vyloučit. Nic takového neexistuje. Navíc my nic před veřejností tajit nemůžeme. Samozřejmě očekávám, že Meridianspa bu­

de požadovat nějakou finanční kompenzaci. Otázkou je, zda bude pro město akceptovatelná. Musíme si položit otázku, zdali nám stojí zatím neurčená finanční částka za to, aby na Štvanici za tři ro­ky vznikl veřejný park, ne­bo návrh odmítneme a dalších deset let se potáhne soudní spor s nájemcem a Štvanice bude ležet la­dem.

Vylučujete tedy, že by nakonec mohla Meridianspa vybudovat na Štvanici hotel či lázně podle původního plánu?

Vylučuji. Štvanice se nachází v záplavové oblasti.

Existuje v konkrétních obrysech nějaký plán na případnou obnovu Štvanice hlavním městem?

Moje vize obnovit na Štvanici kluziště či muzeum hokeje zatím není na papíře. Přece nebudeme utrácet za nějaké studie, když ostrov stále nemáme pod správou. Ale jednoznačně trvám na tom, že na Štvanici se musí bruslit. Musí tam být obnovena plocha pro veřejné bruslení. Chceme ze Štva­nice udělat malou Ladron­ku v centru města. Jednu z největších položek tohoto řešení nutně spolyká napoje­ní ostrova na Nové Město, Karlín a Holešovice lávka­mi. Ostrov je skutečně třeba zpřístupnit široké veřejnosti.

Najdou se na to v rozpočtu hlavního města finance?

Štvanice je tak zásadní prioritou, že na tento projekt se jednoznačně peníze najdou. O tom nepochybuji.

Čtěte také: Ministerstvo: Praha je vina havarijním stavem Štvanice