Kliknutím zvětšíteCena za elektrifikaci linky 119 šplhá k závratné miliardě korun. Největší částky půjdou na koupi elektrobusů, přičemž jeden vychází na 30 milionů korun, což přesahuje cenu konvenčního naftového autobusu více než dva a půlkrát.
Podle radního pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) se ale na vytížených linkách velkokapacitní trolejbusy vyplatí. Podle něj tříčlánkové vozy o délce 25 metrů totiž uvezou dvakrát tolik cestujících než kloubové autobusy s délkou 19 metrů a jejich životnost je delší až o celé desetiletí, zapotřebí bude i méně řidičů.
„Ulehčíme dopravě tím, že nebudeme přidávat další autobusové spoje, a zároveň snížíme výfukové emise na nulu,“ říká Scheinherr.
Záměr elektrifikace linek je v souladu s klimatickým závazkem, ke kterému se město přihlásilo a s plánem udržitelné mobility, který navrhla již předchozí pražská koalice.
Větší vůz řeší nedostatek řidičů
Právě proto dopravní podnik začal i s testováním trolejbusu na lince 58 z Palmovky do Letňan. Vůz typu Ekova Electron 12T pohání energie z baterií i z troleje. V testovacím provozu se bude prohánět jeden měsíc.
Elektrická velkokapacitní vozidla mají vyřešit problém s přeplněností linky na letiště. Stroje s dynamickým dobíjením budou v ulici Evropská čerpat energii z troleje přibližně po polovině trasy.
„V situaci, kdy je na trhu práce dlouhodobý a velmi kritický nedostatek řidičů autobusů, je jedinou možnou cestou větší vozidlo, aby stejný počet řidičů odvezl více cestujících,“ vysvětluje radní Scheinherr.
Dvakrát delší životnost
Konvenční naftové autobusy by sice byly mnohem levnější, Praha se ale vydala cestou ekologické mobility. Jenže bateriová technologie je bohužel pořád dražší než klasické vozidlo, a proto počítá magistrát v hrubých odhadech za kloubový bateriový trolejbus cenu přibližně 20 milionů korun.
U tříčlánkových vozidel, dlouhých až 25 metrů jsou podle radního proto ceny vyšší a atakují zmíněných 30 milionů. Životnost se pak u trolejbusů pohybuje v rozmezí 16 až 20 let, u autobusů pouze 10 až 12 let. „Navíc trolejbusovou konstrukci lze modernizovat,“ dodává Scheinherr.
Dopravu na letiště by snad už za deset let měla obstarávat železnice. Vybudované vedení by pak podle plánu bylo využito pro jiné linky a elektrobusy by našly uplatnění například pro připravované prodloužení tramvajové tratě ze smyčky Dědinská do rozvojové oblasti starého letiště nebo z Anděla na Strahov.
Dopravní podnik nyní pracuje na nové celkové koncepci alternativních pohonů s výhledem do roku 2030. „Nechceme jít ale do extrému a sázet vše pouze na elektřinu, plánujeme také testování vozů na ostatní alternativní pohony, například na vodík,“ dodal ředitel dopravního podniku Petr Witowski.
Kromě elektrifikace linky 119 na letiště město počítá také s elektrifikací autobusů číslo 131, 191 a 140.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
