Na náměstí se u sochy Tomáše Garrigua Masaryka sešlo podle policie více než stovka demonstrujících, pořadatelé udávali jejich počet přes 700. Podle odhadu bylo účastníků mezi 150 a 200.

Většina z nich se ozdobila oranžovočernými stužkami svatého Jiří, které mají podle organizátorů připomínat Den vítězství. Lidé s sebou přinesli také vlajky stejných barev, nad hlavami přítomných vlály také vlajky Ruska nebo přeškrtnutá vlajka Evropské unie.

Akci svolal Zdeněk Kratochvíl. „Nesouhlasíme s fašismem, který podle mě v Evropě zvedá hlavu," řekl. Mezi fašisty řečníci na shromáždění řadili i část současného vedení Ukrajiny, které se podle nich dostalo k moci nelegitimní cestou. Oficiální česká, stejně jako západoevropská média podle nich o tamní situaci neinformují objektivně a vyvolávají protiruské nálady. „Přišli jsme nazvat věci pravými jmény," poznamenal Kratochvíl.

Zrada demokratických myšlenek

Na demonstraci vystoupili například senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši), bývalá poslankyně Jana Volfová (dříve ČSSD, nyní Česká suverenita) nebo europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Podle něj je současný vývoj na Ukrajině zradou demokratických myšlenek, které byly hlásány v počátcích demonstrací na kyjevském Majdanu. Obsazení Krymu Ruskem podle něj nebyla věc, „která by byla košer", Rusku ale prý byla vnucena, protože na Krymu hrozil vznik základen NATO.

Kritiky se také dočkal prezident Miloš Zeman za svoji avizovanou neúčast na páteční oslavě konce druhé světové války na ruské ambasádě v Praze. Účastníci demonstrace se rozešli krátce po 17:15, část z nich se poté vydala k pomníku svatého Jiří na Pražském hradě, kde položili květiny.

Několikaměsíční turbulentní situace

Ukrajina zažívá několikaměsíční turbulentní situaci, kterou zahájilo odmítnutí evropského směřování státu tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem. Následovaly několikatýdenní demonstrace, během kterých zemřelo více než 100 lidí, především demonstrantů.

Po změně ukrajinského vedení Rusko pod záminkou ochrany tamních obyvatel anektovalo ukrajinský Krym. V posledních týdnech se situace zdramatizovala především na východě Ukrajiny, kde ukrajinská armáda svádí boje s proruskými separatisty, kteří jsou podle kyjevské vlády podporováni Moskvou. To Rusko odmítá. Výsledkem jsou desítky mrtvých. USA a EU na Rusko kvůli jeho postoji v krizi uvalilo sankce, Rusko odpovědnost za situaci svaluje na Západ.

Čtěte také: Pražští Ukrajinci i Češi vzpomínali na oběti demonstrací v Kyjevě